Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Uznávaný odborník v oblasti public relations ze San Franciska je "společenský" piják... který nikdy nepřestává být společenský. Jeho horlivá žena začne pít, aby s ním držela krok. Mají zlaté časy. Jenže pak se všechno obrátí... Film Dny vína a růží získal celkově pět Oskarových nominací a Oskara pro nejlepší píseň za působivou ústřední melodii Henryho Manciniho a Johnyho Mercera. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (41)

MissJ 

všechny recenze uživatele

Z dnešního pohledu nepřesvědčivě zpracované téma, které nesnese ani zbla povrchnosti, bohužel přesně tak film ve výsledném dojmu působí. Jedním slovem - nevyvážené: slibný začátek, pak se kvalita postupně vytrácí do ztracena, závěr opět skvělý; herecké výkony kolísaly od výborných momentů (závěrečná scéna) až po směšné (scény v motelu a ve skleníku). Působí až moc okatě, že Lemmon a Remick si na alkoholiky jen hrají (hořký fakt, že Lemmon se o pár let později s alkoholismem potýkal tzv. v reálu, ponechám bez komentáře). Hudba vynikající, k filmu mi ale vůbec nepasovala. Hodnotím dvěma a půl, i s odstupem padesáti let je to koukatelný film (přestože mi vadilo, že alkoholismus zobrazuje dost zjednodušeně), ale popravdě řečeno, asi bych se bez něj obešla. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Zpočátku úsměvná romantika, postupně však čím dál depresivnější drama stojící na velmi přesvědčivé ústřední dvojici. Výborný film o závislosti a jeho (pro mě překvapivý) konec jenom potvrdil, že zdaleka nejde o obyčejný snímek s nalajnovaným vyústěním. Jen ta péče o dítě trochu drhne, přitom ono samo mohlo být pro příběh využito ještě lépe. Celkově hodnotím 4* a kvituju, že můj oblíbenec Edwards si uměl dobře poradit i s nekomediálním žánrem. ()

Reklama

mat.ilda 

všechny recenze uživatele

Jack Lemmon v ukázkové nemoci z povolání, která ho plíživě přinutí nosit si práci domů a v zájmu manželského souznění zapojit i Lee Remick - mít obojí však lze jen do okamžiku, než si jeden z dvojice přizná, že víno začíná s děsivou naléhavostí růže zaplavovat... a mně nezbývá, než žasnout nad Edwardsovou režijní syrovostí a Lemmonovým dramatickým výkonem, až jsem v pokušení si myslet, že dnešní herecká elita by musela určité party odehrát před modrým pozadím za elektronické výpomoci, která by jim adekvátně odpohybovala mimiku a doladila abstinenční chroptění. Určeno osobám pohybujícím se v "public relations" a ženám na MD, neplatí pro kvartální pijany :-). ()

Madison 

všechny recenze uživatele

Tak ako mi rozvláčna snímka s kráľovnou Hepburn spríjemnila pochmúrne popoludnie (Snídane u Tiffanyho), Lee Romick si nedokázala uchmatnúť celý film pre seba a hoci je námet i scenár (bohužiaľ, až v druhej polovici) dokonalý, filmové prevedenie s typickým pomalým štýlom Edwardsa, ma nepríjemne nudilo. Sentimentálni hudobníci Mancini a Mercer však dodali tejto chvíľami mdlej drámičke hlbší rozmer a hlavne druhá polovica je úkažkou obsahovej geniality, keď si predstavujem, že takto nejako to medzi dvoma manželskými bláznami asi vyzerá. Jacka Lemmona netreba komentovať, len škoda, že patetický Tiffany ulahodil môjmu romantickému srdiečku viac. :-) 70% ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Po filme U strážneho anjela je veľmi ťažké objektívne hodnotiť staršie filmy o alkoholikoch, keďže všetky oproti nemu musia nutne pôsobiť veľmi "lajtovo", Ale s ohľadom na roky vzniku musíme oceniť ako Dlhý víkend, tak Dni vína a ruží, ako aj niektoré výborné československé snímky. Edwardsov film má dosť chýb, pôsobí unáhlene, skáčeme rýchlo v čase, niet času premýšľať nad tým, aký dopad mal alkoholizmus rodičov na dieťa, ako to bolo s financiami a podobne. Napriek tomu perfektné herecké výkony, niekoľko výborných momentov a dobová atmosféra robia z filmu klasiku. ()

Galerie (29)

Zajímavosti (15)

  • Filmu předcházela televizní inscenace Days of Wine and Roses odvysílána v živém televizním vysílání v roce 1958, a to v cyklu Playhouse 90 (od r. 1956). Charles Bickford si zahrál jako jediný v obou adaptacích. (sator)
  • Během přípravy na své role se Jack Lemmon (Joe) i Lee Remick (Kirsten) mnohokrát zúčastnili setkání anonymních alkoholiků. Lemmon dokonce strávil několik večerů ve věznici Lincoln Heights, kde pozoroval vězně na záchytce a v místnostech pro odvykání. Později řekl: „Bylo to děsivé sledovat ty ubohé duše mučené deliriem tremens. Na základě toho, co jsem viděl, jsme změnili několik scén. Například jsme použili stůl pro vystřízlivěni, kde je člověk připoután, místo toho, aby se ten člověk prostě probudil v cele.“ (sator)
  • Jack Lemmon se před natáčením pomalu zbavoval závislosti na alkoholu, ale režisér chtěl co nejvíce věrohodnosti a donutil herce opět pít. Léčení z alkoholismu trvalo Lemmonovi příštích deset let. Poté se stal zapřísáhlým abstinentem. [Zdroj: měsíčník Cinema 9/2001] (Locksley)

Související novinky

Blake Edwards: 1922 – 2010

Blake Edwards: 1922 – 2010

17.12.2010

Ve středu v noci se na svůj poslední večírek někde tam nahoře vypravil velký filmař, držitel čestného Oscara za celoživotní dílo Blake Edwards. Všichni si jej pamatujeme především jako tvůrce… (více)

Reklama

Reklama