L'homme de chevet
Cartagena
Režie:
Alain MonneKamera:
Antoine RochHudba:
Florencia Di ConcilioHrají:
Sophie Marceau, Christopher Lambert, Margarita Rosa de Francisco, Rodolfo De Souza, Linnett Hernandez Valdes, Salvatore BasileObsahy(1)
Krásná Muriel (Sophie Marceau) nenašla nikoho, kdo by se o ni postaral. Bývala volná jako pták, po vážné autonehodě ale ochrnula a stala se vězněm svého vlastního těla. Leo (Christopher Lambert) neměl kam jít. Alkohol zničil poslední střípky jeho boxerské kariéry a zvláštní náhoda ho přivedla právě ke dveřím Muriel. Stal se její chůvou, kuchařkou, hospodyní, přítelem a pokusil se v ní probudit touhu znovu naplno žít… (oficiální text distributora)
(více)Recenze (59)
O dost lepší než Skafandr a motýl, neboť se jedná vlastně o romantickou komedii, nikoliv o jednoznačné drama. Ale humorem naprosto nemůže dosáhnout na Nedotknutelné. Lambert nikdy zrovna moc velký herec nebyl, takže roli Lea bychom mohli považovat za jeho mistrovský kousek. Ve srovnání se Sophií Marceau se však jedná pouze o druhořadý výkon. ()
Poměrně vcelku příjemné drama, kterému možná škodí dvě věci - 1) pokud jste viděli mladší francouzskou komedii na podobné téma, budete to pravděpodobně vnímat trošku jinak než byste měli, 2) určitě se z thoo dalo vyždímat trošku více. Každopádně je to fajn film, obzvláště, máte-li rádi Marceau (která je zde hrozně fajn, i když se vlastně nehýbe) a Lamberta (který je prostě skvělý, a ne že ne). Fajn je, že film není jen o nich, ale do náruče bere více postav. Mám hrozně rád postavy jako je tady zpívající masér, objeví se jen na chvilku, do děje nijak výrazně nezasáhnou, skoro nic neřeknou, ale i přesto o nich víte všechno. ()
One in a million... Netvrdím, že nemôže viacerým tvorcom napadnúť ten istý nápad, ale z tých cca piatich bolo toto asi najslabšie. Ale ok, prostredie pekné, moc preromantizované, ale Lambertova postava (nie Lambert ako taký.) bola celkom v pohode napísaná. A Marceau aká je pekná, tak by som ju bil! ()
„Řekl vám o ní Rodrigez? Vysvětlil vám, v čem práce spočívá?“ - „Ne, prý mi to řeknete vy.“ - „Vlastně vám to vysvětlí ona. Umí to skvěle…“ Jakože po takhle brutálně upřímném proslovu potencionální zaměstnavatelky by leckdo utekl, nikoli však Léo…Muriel je sice ironická, vztahovačná a panovačná, ale to proto, že trpí, neb se z nezávislé ženy stala v mžiku přesným opakem. Najednou jí těch radostí a požitků moc nezbývá, musí vzít za vděk i drobnostmi jako je ranní vánek ovívající její tvář, hluk racků či vůni muře. Péče o ni je tak komplikovaná pro obě strany. Od přistavování knížky, přes vaření jídla, krmení, čištění zubů až po…vyprazdňování (tak nepříjemně intimní, ponižující, ale přitom nutné a samozřejmé. Ale ten zvuk „klepání“ mi vadí ještě teď). Každopádně, to pomalé, postupné navazování důvěry (velmi křehké a snadno zranitelné) mě moc bavilo. A jakkoliv jsou jisté věci trochu zjednodušené, byla to moc hezká romance, niterná, plná bolesti ale i naděje. Otevřený, náhlý konec mě lehce zarazil, ale vlastně proč ne. Solidní 4*. ()
Život nikdy nekončí je film, který jsem potřeboval nejen já, ale který by měl vidět každý, kdo o svém životě alespoň na chviličku někdy pochybuje, a že je to prakticky každý. Vypráví totiž neskutečně dojemný příběh, který se mně osobně hrozně zalíbil. Sophie Marceau je nádherná herečka a mě mrzí, že jsem si jí všiml až v tomto filmu a Christopher Lambert je pro mě herec, kterého jsem od mládí měl zažitého jako dobrého herce, ale hrozně dlouho jsem ho v ničem neviděl. Podtrženo a sečteno. Tenhle film vyhrál dobu, kdy jsem zrovna takový film potřeboval vidět a já si ho opravdu neskutečně užil. Takové pozitivno se totiž v životních dramatech nevidí často. A popravdě. Co jiného člověkovi udělá větší radost, než ty maličkosti, pro které žijeme, a pro kterého v tu chvíli znamenají daleko více, než si vůbec nedokážeme představit. Samozřejmě vše v roli náhod a osudových setkání. ()
Reklama