Režie:
Jaroslav DudekScénář:
Jana DudkováKamera:
Vladimír OpletalHudba:
Ladislav ŠtaidlHrají:
Josef Abrhám, Svatopluk Skopal, Miloš Kopecký, Petr Haničinec, Robert Vrchota, Eduard Cupák, Jana Šulcová, Jan Kanyza, Vladimír Brabec, Stanislava Bartošová, Ota Sklenčka, Miloš Nedbal, Petr Nárožný (více)Obsahy(1)
Inscenace byla natočena podle románu Eda McBaina. Pětiletá Anne Sachsová si v pokoji hrála s panenkou Treperendou, když z vedlejší místnosti zaslechla křik. Někdo ublížil její mamince. Aniž to dívenka tušila, stala se svědkyní vraždy. Detektiv Steve Carella (J. Abrhám) je pachateli na stopě, ale v klíčovém okamžiku spadne do pasti. Vyšetřování přebírají Mayer (M. Kopecký) a jeho vzdorovitý pomocník Bert Kling (S. Skopal). Oba musejí objasnit zmizení Carelly a zjistit, kdo a proč zabil Karin Sachsovou. Její bývalý manžel Denis, otec malé Anne (E. Cupák), přitom úzkostlivě tají problematickou minulost páru. (whenry)
(více)Recenze (62)
Největší atrakcí televizní Panenky je snaha o simulaci Ameriky (jedna scéna se dokonce odehraje na ulici!) a tamních poldů v podání Abrháma, Zedníčka a plechovek od coca-coly. Pobaví koketující Naďa Konvalinková, naopak Josef Abrhám a Svatopluk Skopal nejsou jako drsní detektivové moc přesvědčiví a skoro to vypadá, že na někoho křičet jim bylo trapné. A jedna otázka na závěr: Že by neprovedli pitvu zavražděné, ze které by hned museli zjistit to, co slavně odhalí jinou cestou až po hodině filmu? Zřejmě americký šlendrián. To by se u nás nestalo. ()
Slusna normalizacna detektivka, v 70. a 80. rokoch v byvalej Ceskoslovenskej federacii uz normalizacia zarezavala do kazdej oblasti zivota spolocnosti /politika komunalna, vysoka, rozhlas, TV, noviny....../ a tak sa tocili taketo TV detektivky, ktore vladnucim sudruhom nijako nevadili. Namet je tuna dobry - vysetrovanie vrazdy - a nasledne dialogy a postup vysetrovania. Abrham, Skopal, Kopecky a Hanicinec to dobre tahaju, minutaz 81 min je tak akurat : 60 % ()
Na americkú kriminálku to bolo veľmi divné, a na českú zase príliš americké. Určitá dávka napätia sa našla, ale prospelo by o niečo menej osobných problémov, alebo boli tie problémy slabo späté s prípadom. Kráska Jana Šulcová ako brutálna trýzniteľka so striekačkou bol zásah úplne vedľa, pri tých scénach chýbalo už len to, aby jej Abrhám zašepkal do ucha S tebou mě baví svět. ()
Nějak mě to celou dobu nepustilo k sobě kvůli nedostatku autenticity. Plechovky od coly, krabice od marlborek, saka ležérně přes rameno, ruch velkoměsta za okny, pár jakože Afroameričanů či familiární oslovování Stýve ještě odpovídající prostředí nevytvoří. Je úsměvně, jak si na Kavčích horách uvědoměle představovali kapitalistický svět v optimistických a moderních barvách, zatímco produkce z tuzemských reálií se ani nesnažily přetřít tu uniformní šeď. Na jejich omluvu podotýkám, že točit o pár let později imperialističtí soudruzi remake Dietlova pitavalu, měli by z věrností prostředí také problémy.. Labil Sváťa Skopal z 87. precinctu byl ovšem výborný, lepší než Sonny Landham.. ()
Kdybych to viděl v osmdesátých letech - za předpokladu že bych z toho měl rozum, tak by mě asi ohromilo zasazení do USA a celkově výprava. Z odstupu ale tahle kriminálka funguje hlavně jako úsměvná ukázka naivní představy o zkažených kapitalistických zemích. Soudruzi z ČST dělali co bylo v jejich silách, ale i když si postavy mohutně přihýbaly z Coca-Coly a výprava si troufla na venkovní scénu, atmosféru americké kriminálky se jim nepodařilo vykřesat ani náznakem. Scénář nebyl úplně špatný, ovšem jalová režie ho sabotovala jak mohla. A co nezkazila ona, to dodělali herci. Abrhám a Šulcová byli vysloveně mizerní a hysterický Svatopluk Skopal se jejich úrovni zdatně blížil. Zdaleka nejvíc se mi nepřekvapivě líbil Miloš Kopecký, který se do role zoufale nehodil, ale odehrál ji tradičně na výbornou. Hvězdičku navíc dávám za silnou závěrečnou scénu. ()
Reklama