Wall Street: Peníze nikdy nespí

Oliver Stone se snaží vrátit do první ligy? Zatím to tak nevypadá, spíš jen opatrně otvírá dveře do světa kterému dřív vládl. Do světa VELKÉHO dramatu a nesmlouvavé sociální kritiky. Kdysi totiž dokázal svými filmy přímo rvát koule, kdežto teď jen opatrně pošťuchuje - myšlenkově není jeho návrat na Wall Street úplně plytký a s chutí se opírá jak do hypoteční krize, tak i do lidí v jejím pozadí, ale stále jede jen na půl plynu. Místo skutečného inside looku zvrhává ekonomické podhoubí do napůl zelené agitace, a samotné drama "zlých" a "ne až tak zlých" pánů s kravatami se převrací do zdaleka ne tak svíravého melodramatu o rodině, smíření a oslavě zidealizované budoucnosti plné malých dětí a malého života. Ale přes to, nenudí a dokáže držet krok s dobou, dokáže být aktuální - ať už se to týká příběhu samotného, nebo režie která je opět parádní ukázkou vyspělého řemesla a důkazem že když je Stone za kamerou, tak stále ještě moc dobře ví co dělá. A stejně tak to ví i Michael Douglas, na kterého je po dlouhé době opět radost pohledět. 7/10 (04.07.2011)

Pro mě, jako českého diváka, byl tento film docela těžký. Nešlo mi předpovídat situace, netušila jsem jak film dopadne..V některých pojmech se člověk občas ztratí, ale pak mu pomůže nalézt se jediné gesto Shia LaBeoufa. Jeho postava zde dokonale ukazuje lásku k penězům. Vždy, když je o nich řeč, rozsvítí se mu oči. Jsem ráda, že partnerkou Shia byla Carey Mulligan namísto nějaké dlouhonohé blondýny. Carey dala filmu kousek lidskosti. Jediné co mi na filmu vadilo, byla "létající kamera". Tedy záběry, kdy kamera olizuje mrakodrap od hora dolů a zpátky. Divákovi se začne mlžit před očima a motat se mu hlava. V takových chvílích jsem sklonila hlavu a nudila se. (19.10.2010)

Ač by se měl Míša už pomalu poohlížet po nějakém zdatném balzamovači, pořád svým charmem utáhne kdejakou sračku. Když mu však jeho filmovou dcerušku hraje mimořádně ohavný čtrnáctiletý kluk a potenciálního zeťáka nepochopitelně protěžovaná Spielbergova transka Šejla LaBlaf, má i on co dělat, aby v tomhle nezůstal až po krk! Pokračování mé milované Stěnové ulice se zvrhlo v blamáž roku! Věděl jsem, že pan Kámen udělal po vynikajícím Jůternu nepochopitelný Jůtern a jde to s ním od pěti k nule, ale na druhou stranu jsem doufal, že o to víc bude lpět na svém nejslavnějším počinu! Ani hovno! Pompézně natočená nuda má s jedničkou společnou snad akorát tu Zeď, o kterou se tříští přiblblý, uspávací scénář spolu s mým přehnaným očekáváním. (01.11.2010)

Nepatřím mezi ty, kterým hrají finance v životě první housle, nebaví mě sledovat index burzy v Tokiu a o převodech imaginárních peněz si myslím svoje. Přesto jsem se těšil na zákeřné finanční machinace kapitalistických mozků, ale moc jsem si jich neužil. Místo toho jsem viděl vztahovku na téma táta-dcera, matka-syn, padouch-mrtvola a přitom jsem získal zneklidňující přesvědčení, že v globálním světě je v podstatě jedno jestli milion dolarů vlastním nebo dlužím. (11.08.2011)

Oliver Stone ztratil nit a nemůže ji už nejmíň 10 let znovu najít. První díl je oproti druhému dílu strhující podívaná. Tady je to zívačka, rodinné problémy mě moc nezajímaly a celý film sem se spíše těšil až Shia nakope Brolinovi zadek. Upřímně považuju druhý díl za naprosto zbytečný. Nevzpomínám si v poslední době na zbytečnější pokračování. Chápu ale že v době finanční krize měl Oliver potřebu něco sdělit. Cameo Charlieho Sheena jsem myslel že bude výživnější. Takže nám všichni zestárli a ani Douglas už není tím Gordonem Gekkem, kterým býval. Přesto si umí stále ukradnout, hlavně v první polovině, scénu pro sebe. 50% (19.05.2011)