Na doraz

Nikdy by ma ani vo sne nenapadlo, že po takej pičovine akou bola Opica s tým nesympatickým Grékom Kokotpulkisom , bude toto taká šupa! Tento road trip je plný neustále grádujúcich sa prekvapení a po tom, čo chlapi zdrhnú z Mexika, mi Kokotpulkis začal byť sympatický až tak, že som si ho nenormálne obľúbil ! (To ale neznamená, že s ním od teraz začnem vyhľadávať filmy!) No nič, je piatok a mne ostáva necelá hodinka do odchodu do rachoty na nočnú šichtu. Tento filmový zážitok mi ju rozhodne spríjemní, ako i to utrpenie byť medzi samými vidlákmi a kokotmi ! Už aj za to si to u mňa vyslúžilo jednu extra hviezdičku naviac. (04.03.2011)

Todd Phillips má komedie zkrátka na háku. Na doraz je sice o něco horší než Pařba ve vegas, ale styl vulgárního, ale přitom vkusného humoru si tento režisér drží stále. Stejně jako z řetězu utrženého Zacha Galifanakise, který vlastně znovu opakuje svou postavu z Pařby, akorát jde do ještě větších extrémů a pořád to funguje. Záda mu navíc kreje výborný Robert Downey Jr. a ti dva si sednou. Hlášek je pořád více než dost, vtipných scén taky a celé to uteče jako voda. Phillips se navíc opět s ničím nepáře a kromě stálého fuckování dojde např. i na mlácení dětí, masturbujícího psa či plyvání na psa. Výborná komediální jízda na závěr roku.70% (13.12.2010)

Zdá se mi to nebo jsou poslední dobou v USA schopní scénáristi, kteří dokážou napsat dobou komedii na zavolání. Protože si nemůžu pomoct, ale těch dobrých komedií tam teď vzniká nepochopitelně dost a všecky jsou se stejně podobným humorem, který mi příjde na Ameriku dost v pohodě. Taky za to ale může nová řada herců v čele se Zachem Galifianakisem, kteří do amerických komedií přinesli parádní závan novoty. Do toho ještě vždycky dobrej Robert Downey Jr., výborná spolupráce, pár nezapomenutelných scén a máme tu jasnou čtyřhvězdu, kterou už připisuju bůhví kolikátý komedii. (13.02.2011)

Čekal bych, že Phillips po nalezení svého divácky životního filmu zopakuje schéma v průměrnější (stravitelnější) podobě. Místo toho jde v duchu českého názvu daleko za všechny rozumové hranice, neustupuje před nepochopitelně fekálními gagy a humor celého filmu nakonec spolehlivě schovává do škatulky "divný". Ani několik vážnějších momentů vlastně moc nedává smysl, protože jsou sice jasně rozpoznatelné, ale okamžitě shozené a scénář si tak podtrhává nohy v obou rovinách. Chvíli po skončení tak člověku dochází, že být na Downeyho místě někdo neznámý, je vlastně Due Date totálním debaklem. Druhá hvězda tak svítí čistě za zásluhy Iron Mana, který si dokáže udržet tvář a charisma i při rvačce s invalidou nebo tváří v tvář masturbujícímu psovi. P.S.: Když Galifianakis před lety nesměle mentoroval a opatrně hláškoval v Tru Calling, byl strašně fajn. Když se stal známým díky komediální poloze, přál jsem mu to. Ale když hraje počtvrté, popáté zarostlého opilého/zfetovaného blba, nemůžu ho ani vidět. Za tohle Phillipsovi těžké mínus. (14.12.2010)

Ve filmu se sice najde několik málo akčních scén, ale o akční komedii se rozhodně nejedná. Příběh je navíc plný klišé, scenáristické lenosti a logických děr, takže veškerá odpovědnost leží na humoru. A s tím je to takové polovičaté. Sem tam se sice objeví slušná bomba, ale stejnou mírou musíme trpět stokrát omleté frky a nějaké konstantní uculvání mezi těmi bombami se také zrovna nekoná. Na horu tak film táhnou především Downey a Galifianakis, kteří jsou jako vždy výborní a je zkrátka radost sledovat konfrontace jejich protichůdných charakterů. Právě oni dva táhnou všechen ten průměr o stupínek nahoru. Ve výsledku tak jde nakonec o celkem příjemnou, i když těžce průměrnou, jednohubku. (22.02.2011)