Melancholie

Napoprvé v kině - dokonalý film. To byl přímo citový tlak od Kirsten Dunst, se kterou jsem to celé prožívala. Hrála výtečně a nebýt jí byl by to tříhvězdičkový film o konci světa. Napodruhé na notebooku - jde to, ale už je to pro mě o něco nudnější a pomalejší. A taky už jsem byla o něco pasivnější. Tenhle film je natolik silný, že potřebuje na filmové plátno do kin, aby z toho byl opravdu ten požitek. V televizi na Nově s reklamama si to vůbec nedovedu představit. To bych to snad ani nedokoukala, byť je to oceněný umělecký kousek. (18.12.2011)

Ačkoliv film po celou dobu víceméně nic neřeší - alespoň teda já tam nic nevidím - i tak ale za nádherný začátek a konec si zaslouží být viděn. A to nejen z důvodu Kirsten. Prostě Trierovy filmy na mě vždy cky působí tak nějak neklidně ale přitom působivě a přitažlivě, i když se tam vlastně nic moc neděje. U jiných tvůrců bych asi dal nižší hodnocení. (06.01.2012)

Velké zklamání. Kdyby kolem tohoto filmu nebylo takového rozruchu a kdyby mi ho lidé tak nedoporučovali, vzdal bych to po první čtvrthodině. Zpočátku vás čeká asi půl hodiny zpomalených záběrů naaranžovaných posledních okamžiků Země, každý trvá asi tři minuty s tím, že se spíš podobají nějakému pomalu rozpohybovanému obrazu. Dobře, přežil jsem to a pochopil jsem, je to o zkáze, retrospektivu jsem taky ustál. Ale pak následuje kapitola 1, kterou by film vůbec nemusel mít. Svatební hostina hlavní postavy. trapná, nic neříkající. Hodinové utrpení na to koukat. Proč, jaké jsou důvody stavu a kam to směřuje, to se divák nedozví. Klidně by to mohlo být přeskočeno a jít na druhou kapitolu, která už je docela zajímavá, sice už víme, kam děj spěje a jak to dopadne, ale je docela zajímavé sledovat postavy, jak se na to připravují. Nicméně pokud to srovnám např. se skvělým australským (televizním!) filmem Na břehu, je to Melancholia slabší odvar. Film nikomu nedoporučuju, pokud nejste zrovna příznivci von Triera - což já nejsem - viděl jsem od něj ještě Tanec v temnotách, a to hodnotím ještě hůř. Mimochodem, Kirsten Dunst dokáže vypadat nádherně v začátku filmu a pak bez makepu na konci vypadá hrůzostrašně, studeně jako led, přísně, zle, prostě brrr. (08.01.2012)

Pseudoumelecký, nezáživný film, pri ktorého sledovaní, už na začiatku každý vie, ako sa skončí. Plusy: obnažené prsia Kirsten Dunst /preto tie 2* :D/ Mínusy: všetko ostatné, od nesympatických postáv a zbytočných "artových" sekvencií, až po dementný scenár. Hodnotenie: 28% (28.01.2012)

V prvních minutách filmu jsem si pohrávala s ovladačem a tlačítkem STOP. Nad chytáním se za hlavu a bědováním co jsem to zase vybrala zvítězila přirozená zvědavost.Postupem času film nabíral zajímavé obrátky, sledování dvou sester a jejich rozdílných reakcí na zprávu o planetě která pravděpodobně přinese konec světa, mě velmi pohltila do sebe.Po shlédnutí musím uznat že název Melancholia, nedostal jen tak pro nic za nic. Jediná výtka by byla snad k roli Sutherlanda. který mi tam jako vědec opravdu neseděl. (13.02.2012)

Film je dle Triera tradičně rozdělen do kapitol. V prvnich asi deseti minatách filmu – prolog, jsme svědky podivných věcí, které se staly těsně před tím než planeta Melancholia narazila do Země. Tento náraz pozorujeme z kosmické perspektivy a je tedy odosobněný. Nemůže tedy vyvolat větší starch nebo paniku. Celý prolog je snímán vysokorychlostní statickou kamerou a promítáno ve slow-motion. Všechny tyto záběry jsou pečlivě vykomponované. Tyto momenty před apokalypsou mají velký citový náboj. Po tomto začátku se dostáváme na bohatou svatbu, která je filmařsky velmi sofistikovaná. Stylizace filmu (kromě úvodních deseti minut) rámcově odpovídá manifestu dogme 95. Kamera je na druhém pólu co byla. Vše zkoumá a sleduje. Je roztěkaná a nebojí se naschvál přeostřovat a dokonce nahrazuje střih. Často strhem například v rozhovoru. Dokonce kameraman najíždí nebo odjíždí v záběru (transfokátor). Klíčovou scénou je dle mého názoru výměna obrazů. Justin (nevěsta) je vystrašená a v afektu vyměňuje obrazy moderních abstraktních umělců za obraz, kde jsou lovci – tedy hlavní konflikt filmu – souboj (bezmocného) člověka s krutou přírodou. Dalším vyměněným obrazem jsou tři ležící chlapíci u stolu plného jídla. To si myslím signalizuje její nesnášenlivost k lidem, kteří se ženou za materiálním blahem. (13.02.2012)

(možný spoiler) Prolog vyšperkovaný do podoby jemně rozmazaných impresionistických barev se podařil, byť prozradil všechno. Co jsem však nebyl s to pochopit, byl příběh nemocné sobecké dívky vázaný na rámec umírající planety. Svatba ještě relativně zaujme množstvím charakterů, druhá polovina však bohužel krystalizuje do zcela předvídatelné podívané. Jen blázen si může užít konec světa? Jedné sestře skončil svět svatbou, druhé končí zničením planety? Zbyla tak jediná scéna, která mne opravdu pobavila, totiž K. Sutherland, který se plíže do pokoje tchýně rozhlíží kolem sebe, jako by ho pronásledovala půlka Talibánu. (24.02.2012)

Po Antikristovi, který si ode mě vysloužil krásnou jednu hvězdičku, jsem měl z tohoto snímku celkem obavy. Naštěstí to tentokrát nebylo tak hrozné. Autor výrazně omezil nechutné obscénní záběry a vsadil taky trochu na ten příběh. Již tradičně lze opět vyzdvihnout prolog a epilog. I tentokrát jsem se však v určitých pasážích filmu dost nudil, a to mi nedovoluje dát více než vydřené tři hvězdy. Stopáž byla zkrátka příliš dlouhá. Rozhodně bych ubral nějaké ty minuty v první "svatební" části filmu. (25.02.2012)

...nielenže zo začiatku ukazuje, čo všetko za trápnosti sa môžu stať na svatbe a do akej hĺbky vlastne môžu siahať, ale v druhej časti zisťujeme, že je to vlastne úplne nepodstatné...to, čo sa predchvíľou javilo ako podstatné naraz úplne stráca význam...a zrazu si uvedomíme tú nepodstatnosť života a Zeme...nikto ju nebude potrebovať...a určite sa nejeden z nás (tak ako ja) zamyslel nad tým, čo by asi robil on, keby bol postavený tvárou tvár Melancholii a svojmu neradostnému osudu, ktorý so sebou prináša...a 19. jamka?...myslím, že v tejto situácii je to "úplne nepodstatné"...koho to vlastne zaujíma?... (05.03.2012)

Čekala jsem něco jinýho,ne film o katastrofě a konci světa.První pulka byla rozhodně zajímavá,druhá pulka už se mi libila mín. Natočeno krásně,proto tři hvězdičky,jinak bych tolik nedala. (07.03.2012)

Prepáčte mi moju nehoráznu subjektivitu, ale tá kamera je naozaj otrasná... :P Okrem toho je ten príbeh fakt o ničom, ospravedlňujem sa, ale aj experimenty s mierou. PS: Raz sa naňho skúsim pozrieť po druhý krát a možno sa Trierovi dostane milosti, takže nezúfajte, snáď niekedy... (31.03.2012)

Když jsem to viděla poprvé, tak jsem byla trochu v šoku a nijak nezaujatá. Ale kamarád mě přesvědčil, ať to zkusím ještě jednou. Tak jsem si udělala čas a v klidu se podívala znovu a byla jsem ohromená. Dialogy mě dostaly, příběh, zprvu zvláštní a nudný, mi přišel dech beroucí. Kirsten Dunst byla skvělá a upřímně chápu, proč má tenhle film tak rozdílné hodnocení. Já původně taky dala jen 3 hvězdička. (05.04.2012)

Předchozí Trierův snímek - Antichrist měl být prý posledním jeho dílem, na kterém si měl režisér vyléčit všechny své neduhy. Naštěstí tomu tak nebylo a proto bylo stvořeno dílo, které popisuje téma totálního zhroucení člověka, stejně jako je tomu v Antichristovi, ale mnohem sensitevněji s menší agresí a explicitou. Dva navazující příběhy sester popisují jejich destrukci během jednoho dne. Jednou, může se zdát, je to vyhrocené chování v reálné situaci, poté reálné chování ve vyhrocené situaci. Ale je tomu opravdu tak? Trier v tomto snímku nabízí jednoduchou možnost volby. Co je normální? Proč něco co přijde jednomu člověku naprosto v pořádku a logické, je pro druhého nepochopitelné a šílené? (10.04.2012)

4* za ten dzig na konci... (23.07.2012)

Trier není úplně přístupný a režisér pro každého. Vizuál má, když za to vezme, opravdu magický. A vyprávět také umí, to jsem se již přesvědčil jinde. Ač se mi to celé docela i líbilo, tak jsem z filmu ve výsledku lehce zklamán. Rozdělení na dvě ne moc sourodé a vzájemně jen lehce propojené části mi přišlo v tomto konkrétním případě jako krok mimo. I když je Lars zvyklý kapitolově členit, tak zde dva obrovské celky spojuje jen velice málo - postavy nepočítám, protože krom změny v chování Kirsten si nic moc do dalšího dějství neodnáší, blížící planeta je v první kapitola zmíněna jen náznaky a i ty jsou dost nepřímé a diskutabilní. Už jen stručně - některé zpomalovačky mi vadily, resp. spousta jiných mini-linií bylo buď zbytečných-nevyužitých-nedořečených nebo jsem alespoň jejich smysl nedokázal odhalit, z toho výplývá pro mne hodně obrazově-dějové vaty, která nic extra nesděluje. Zatím shlédnutá předchozí tvorba mi sedla daleko více a davám jen poctivé tři. Nevylučuji, že se mi to rozleží časem, ale během uplynuvších téměř 24h od projekce se tak nestalo. [60%] (01.10.2012)

Viděl jsem ho v pátek po pracovním týdnu a asi tomu tak mělo být. Film se vlekl, ale mně v tu chvíli takové tempo naprosto vyhovovalo. Nepřestával jsem sledovat tíživou situaci několika lidí pod ortelem smrti. Film nese příznačný název, protože jinak než naprostou melancholií či apatií si jednání těch několika charakterů nelze vysvětlit. Zajímavá je také myšlenka, že celá první část filmu vznikla jen jako sen v hlavě choré Justine. To degraduje vše pozitivní, co se objevilo ze začátku filmu, pouze na spásné přání. Samotné téma Melancholie a forma jejího filmového ztvárnění mi je jako podzimnímu člověku docela sympatické. Originální snímek. (11.10.2012)

Melancholia se dá přirovnat k Take Shelter kde oba filmy spojuje představa konce světa kde se ale liší způsob jeho zániku. Kde Take Shelter vyniká ( neznalost jak bude vypadat konec nebo jestli se doopravdy blíží, či psychický stav hlavního hrdiny, který bud je anebo není schizofrenik ) tam Melancholia upadá. Po první půlhodině sledování každému dojde, že konec se nenávratně blíží a, že Justine je melancholička, která trpí a hnusí se jí tenhle zkažený svět. Na druhou stranu sledovat nádherné scenérie venkovského sídla a s tou obrovskou koulí, která se chvíli zmenšuje a pak zvětšuje dokáže vyvolat opravdu smíšené pocity podladěné zajímavou hudbou. Tak či onak je to zajímavé dílo které se u mě zuby nehty drží na čtyř hvězdičkové příčce. 75%. Ale vem to čert za nahou Kirsten Dunst 80% (22.12.2012)

Slabší Lars,ale ženám tu opět hrabe obstojně..... (11.01.2013)

Velmi hezká podívaná, vizuálně a hlavně hudebně přímo dokonalá...ponuré a fascinující zároveň. Trošku jiné kafe jako Antikrist, hlavně se mi po tom nechtělo zvracet. :-D Trochu podobný film je "Jiná země", který jsem taky hodnotila vysoko a přijde mi o kapku lepší než Melancholia, ale zase postrádá tu její velkolepost. Rozhodně dobrý film. (26.01.2013)

Přiznám se, že nejsem až tak nadšená z Triera a jeho snových výjevů a po Antikristovi jsem si slíbila, že už se na nic podobného nepodívám. Melancholii jsem nakonec přece jen zhlédla a rozhodně toho nelituji. Není tak působivá a šokující jako Antikrist (díky bohu) a má zvláštní kouzlo. Jako ze sna působí i postava Kirsten Dunst, která na nás hned v úvodu vrhá tak zlý pohled, jaký bych nikdy nevěřila, že dovede. Je to prostě zvláštní film a není pro každého, ale mě se konec světa v podobě Melancholie poměrně líbil. (01.03.2013)