Kvůli mně přestane (E08)

Jeden z mnoha filmů o "démonu" alkoholu strašně sráží poněkud neuvěřitelný chování naprostý většiny postav. A taky některý situace jsou vyhnaný úplně do extrému. Se skutečnym životem tohle nemá moc společnýho. Týpek požádá buchtu o ruku a když si na oslavu naleje druhýho panáka, tak ona na něj už kouká, jak kdyby si před ní šlehnul herák. A u pátý skleničky se hystericky rozbrečí a je jí okamžitě jasný, že je to alkoholik a vostře mu nadiktuje, že už nikdy v životě si nesmí dát ani kapku alkoholu, jinak bude konec. A ten blbec jí to samozřejmě slíbí. Já bych s takovou krávou vyrazil dveře. Jinak celý je to o tom, že týpek se občas napije, jeho buchta ho pokaždý nachytá a dá mu kopačky. Týpek a jeho rodiče jí jdou potom překecávat, že už se víckrát alkoholu ani nedotkne, ona mu odpustí a za chvilku se to opakuje znova a znova a znova a bohužel to ani nemá žádnej pořádnej konec... Jinak Karel Roden měl odkoukat od Jana Teplýho, jak má zahrát někoho pod vlivem. Když Roden hrál vožralýho, tak to vypadalo, jak když vožralej hraje střízlivýho. Ale s ohledem na to, že to byl Rodenův debut, tak se celkově se svou rolí vypořádal se ctí. Stejně tak i Vilma Cibulková. Z ostatních herců mě zaujal jenom zmiňovanej Jan Teplý. Ten má sice ve filmu jednu krátkou scénu na začátku a pak jednu krátkou scénu na konci, ale i na tom malym prostoru zahrál asi víc, než všichni ostatní dohromady. Jo a pak mě ještě zaujala Přeučilova epesní přehazovačka. Bych chtěl docela vidět, jak s timhle chodil po ulici, když foukal vítr. (14.12.2011)

Dcera alkoholika je citlivá na pití. Shodou okolností ale musí řešit život s pijanem, který má posezení s kamarády z mokré čtvrti rád. Všichni se snaží, ale snad nikdo není šťastný. Hezký příběh jako že života okořenili city Galatíková s Haničincem, roztomilostí Augusta, ale v malé roli všechny převálcoval Teplý. (11.12.2021)

Notorici už dneska nikoho neberou. Notorik = hloupý člověk. Roden mně do role ochlasty nepasoval, není to ten typ. Ke všemu vypadal naprosto kulturně a vymydleně. To Jan Teplý, to byl panečku autentický notor! Ten páchl alkoholem i přes obrazovku. Jak toho dosáhl, nechápu. Prostě bravurní výkon. Další úsek, který mě bavil, byly scény z hospody. Roden obklopený opileckou omladinou, v níž se skvěl Pavel Vítek v montérkách, byl vskutku delikátní obraz té doby. A pak Zverimex a v něm plno akvárií. Kdyby to zůstalo takhle nějak posazeno, bez zásahu rodičů stiženého páru, i když mě moc nezaujalo uchopení role Vilmou Cibulkovou, byl by to poměrně vtipně archaický náhled na jepičí problémy jedné doby. Jenže v tv hře jsou Galatíková, Haničinec, Hadrbolcová, tedy herecké osobnosti, a najednou příběhu překážejí a přibouchli dveře zábavnosti, trapnosti, vtipnosti. Najednou se v těch uměloblbých archaických kulisách má rozvinout děsně dramatický příběh, kterému má vévodit pochopení, laskavost, tedy syžet, který pomůže dostat alkoholika na očistnou cestu. Dramatická složka ve filmu nefunguje. Adamec tedy nabízí dvě roviny. Mládež je socialisticky bezstarostná, neinternetová, nesmartově mobilní, je montérková, tesilová a účesově šwarckopfově kreativní, kdežto rodiče se můžou posrat, že u svého synátora byla ve skříňce mezi oblečením nalezena flaška s alkoholem, když mu máma v jeho nepřítomnosti nesla do jeho pokojíčku uložit vyžehlené košile. Tak to je neskutečně dramatické a hodné Přeučilova psychologického rozboru. Samozřejmě mám z té inscenace prdel, brát vážně ji opravdu nešlo. Prostě to už v dnešní době nemá koho oslovit. 5/10 (20.03.2018)

Příběh by se měl spíš jmenovat Kvůli mně nepřestane, protože Martina (Vilma Cibulková) přes veškerou naivitu svých osmnácti let tak nějak tuší, že Jarda (Karel Roden) je na alkoholu závislý podobně jako Martinin otec (skvěle ztvárněný Janem Teplým). Nadčasový příběh, který by klidně mohl být součástí cyklu Soukromé pasti, doplácí na rozvláčný scénář. Přes výborné herecké obsazení jsou herci chvílemi statičtí - jako by měl snímek sloužit při nějaké terapeutické instruktáži a vybízet k otázkám, kdo všechno chyboval. Nepochopitelní Jardovi rodiče (opravdu netušili, že mají doma notorika?), nemožná Martinina matka (její rady byly opravdu nad zlato...). Jarda sám je kombinací alkoholika a hlupáka, protože se nechá ovlivnit partou trotlů v hospodě - zaujme role Pavla Vítka. Překvapivě nejnormálnější je postava Karkla Vacka (Karel Augusta) - přítel Martininy matky, prostřednictvím něhož se odehraje alespoň zdařilá pointa. I role lékaře (Jan Přeučil) obstojí. "Nelžete hlavně sobě. K abstinování je třeba rozum a pevná vůle," radí Jardovi. A ten Jardův pohled na řemeslníka, který si dává panáka, dokazuje, že už ve dvaceti Roden zvládl zahrát přesvědčivě. (29.01.2010)

Tato legendární inscenace je pro mě to nejvtipnější, nejneuvěřitelnější a nejzběsilejší ztvárnění mezilidských vztahů, co jsem v poslední době viděl. Věru nevím, co vyzdvihnout nejdřív. Snad příběh Jardy, kterej je pokládanej za alkoholika a je vláčen po psychiatrech poté, co má za sebou teprve pár návštěv hospody. Z jiného světa je i Cibulková, která se rozbrečí pokaždé, když si Jarda dá pivo a nakonec před ním proto zatají i jejich děcko. Nezklamal ani mistr normalizačních telenovel Haničinec, kterej zas jen někde bezradně postával v trenkách a jednou se směšně pustil pěstičkama do Jardy (takhle se podle mě perou buzíci) s komentářem: "Tumáš, tumáš, tumáš". Největší radost mi udělal ve své mikroroli Jan Přeučil, protože jeho přehazovačka je vyloženě mistrovský dílo a jeho patetický výkon v roli adiktologa byl skutečně neuvěřitelnej. Jediný, kdo skutečně hrál excelentně, byl Jan Teplý, který sehrál ožralýho tak výtečně, že nejspíš musel být sám alkáč. Jinak neskutečný byli taky Jardovo hospodský kumpáni v čele s homokládou Vítkem, kterej zcela vážně poté, co jim Jarda představí svoji snoubenku, jí oznámí něco jako: "Až budete někdy sama, ozvěte se, já bych se zastavil." (23.12.2011)