127 hodin

Příjemná jednohubka, velmi moderně a nápaditě natočena, Boyle excelentně diriguje kameru i střih, bere si na paškál atraktivní látku, vypráví se zanícením, intenzitou a v neposlední řadě se umí postarat i o svěží hudební doprovod. Pochybnosti však zůstávají na množství obsahu, uvidíme pár nejasných flashbacků, nějaké úpění, smutek i zlost a dále už moc není co... 127 hodin (mimochodem podle mě nepříliš šťastný název pro film, který je mnohem více založen na pocitech, než na rekonstrukci faktické události) tak ve všech tech panenských záběrech vyzní zkratkovitě, možná i málo depresivně. Emoce utrpení sice vynahrazuje dost brutální vyvrcholení, ale v celkovém náhledu film trooošičku sklouzává k povrchní jednohubce. 7/10 (07.01.2011)

James "rádoby Dean" Franco jako bezstarostný dobrodruh, smolně zavalený ve skalní proláklině úplně mimo člověčí přítomnost, tedy v situaci úplně na p*ču. Ono je to dějově tak jednoduché, že nezbývá než pochválit Boylea, co z toho dokázal natočit. Stále je to ale moc jednoduché na to, abych chápal nějaký větší povyk, potažmo všechny Oscarové nominace - ničím výborné mi to prostě nepřišlo. Snad kromě sympaticky drsného a zároveň dojemného závěru… (22.03.2011)

Všechny nápady, které chyběly v Buried se spoustou voňavé technické omáčky, výbornou gilliamovsko-fincherovsko-bayovskou kamerou a překvapivě i skvělým soundtrackem. Francovi jsem věřil tak napůl, ale Boyle si u mě po "krásném a divácky uhlazeném" Milionáři z chatrče napravil reputaci. Od Letu č, 93 nejsilnější kolektivní kinozážitek. A i ten konec sedí! Přesto ne čisté 4 - hrozně mi vadilo, že jedna věta obsáhne veškerou premisu včetně konce (tady má Buried body k dobru) a nejde se zbavit pocitu, že to klidně může být o hodinu kratší a nic se nestane, protože půlku filmu člověk neprožije, ale jenom se jí pročeká. Efektní přetechnizovaný úvod i nečekané rendez-vous s dvojicí dívek v tomhle směru ční úplně nejvíc. 70% (06.01.2011)

Perfektne natočená vec o ničom. Takto : kto takto blbne v horách je možno dočasne cool ale skôr či neskôr sa mu stane presne niečo takéto. A ak je taký idiot že si nevezme normálny nôž a nenachytá si pri prietrži vodu, potom si to tak trochu zaslúži. Každopádne Danny thumbs up réžia skvelá, tie fetišistické zábery na ruky na štadiónoch to bol nápad ako sviňa. Len mi to pripadá akoby ste v Bambi meets Godzilla pred klimax napchali flashbacky do života jelenčekovho a pár haluzí, avšak aj tak je to celé o klimaxe. Takže, remeselne machrovina, ale nie film so srdcom. Zatiaľ najslabší Danny. A nechápem kde bola akadémia keď išiel Sunshine či Trainspotting (nomináciu za adapt. scenár nepočítajúc). 7/10 (06.02.2011)

Scénář: Danny Boyle, Simon Beaufoy .. Těžké momenty ze života osamoceného dobrodruha. _ Danny Boyle prostě umí dynamiku, opět si drží svůj maximální standard vypiplané a osobité audiovizuální stránky od barevné skladby (sílu životodárného Slunce nevyjímaje), kamery, střihu až po hudební doprovod, která je především v úvodu nádherně využita. Avšak povaha příběhu nedovoluje držet si tuto laťku déle než do momentu osobní tragédie a tak se ve smrštěném tempu používají ve zbytku snímku trochu jiné postupy, byť svou formální stránku mají silnou neustále. Zde se děj zaměřuje výhradně na hlavní postavu a její zkratkovité niterní pocity, kterou James Franco velice uspokojivě zosobňuje a dále pak na obsah jejího batohu, který sice postrádá Švýcarský nůž či multivitamínový juice, ale životodárné komponenty naštěstí obsahuje... ___ Popravdě, mohlo to být mnohem uplakanější, rozplizlejší a méně uvěřitelné - naštěstí se "triumfální" látky chopil talentovaný a neméně odvážný tvůrce, který v jádru krátkou povídku přetavil ve stále dostatečně poutavý a stylisticky zajímavý, celovečerní snímek. ___ Zážitek, který vezme 'za' ruku. (11.01.2011)