Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V malém jihočeském městě, mezi kamarády z gymnázia a v úzkoprsé společnosti dospělých, prožívá septimán Jan Ratkin (E. Cupák) první platonickou lásku k mladé Aničce Karasové (Jana Rybářová). Citlivý chlapec se bouří proti krutosti a omezenosti dospělých, z nichž jen někteří mají pro jeho pocity pochopení. Ratkin se nechává unášet bohatstvím svých citových zážitků. Ani zlá vůle místního katechety, pomluvy bytné, svody neukojené vdovy ze sousedství a nakonec ani nemilosrdný osud nemohou přehlušit hlas „stříbrného větru“, zpívajícího píseň mládí a lásky… Lyrický román "Stříbrný vítr" byl již druhým „šrámkovským“ filmem režiséra Václava Kršky. První byl Měsíc nad řekou z roku 1953. Fráňa Šrámek byl básníkem mládí. Jeho díla jsou křehkou lyrickou písní mladých smyslů, jemné psychologie, postřehu a náladové sugesce. K atmosféře filmové přepisu přispěly i procítěné výkony nesmírně citlivě vedených herců, z nichž zaujala hlavně tehdejší mladší generace, reprezentovaná lyrickým Eduardem Cupákem, ale i Janou Rybářovou a dalšími představiteli Ratkinových spolužáků. Na dobrém výsledku má velký podíl i lyrická hudba Jiřího Srnky a nostalgicky laděná obrazové kompozice kameramana Ferdinanda Pečenky. (Česká televize)

(více)

Recenze (63)

Disk 

všechny recenze uživatele

Mládí nevybouřené tropívá neplechu. Mládí - to je Stříbrný vítr. Období vzdoru, objevování lásek, poznávání dosud nepoznaného. Takový život je i u Jeníka Ratkina, mladého muže, studenta píseckého c. a k. gymnázia, který to nemá jednoduché. Otec se s ním vadí a jeho láska Anička Karasová zvaná Anička posedlá s ním hraje nepříliš počestnou hru. A přesto - bylo nádherné sledovat toto nevšední drama. Ani se nedá věřit, že jeho vznik je datován do temných 50. let minulého století. Václavu Krškovi se podařilo něco neuvěřitelného. Podařilo se mu natočit oslavu mládí - bezelstně a upřímně. Navíc zde můžeme uplatnit metodu queer čtení. Nejlépe to ilustruje jedna z úvodních scén, ve které se Jeník Ratkin přátelsky pere se spolužákem, načež se oba a další jejich kamarádi-spolužáci nazí vrhají do Otavy a pozorují ženy, kterak kropí prádlo. Kamera si žen však příliš nevšímá a větší pozornost věnuje nahým mladíkům a jejich tělům. I v dalších scénách můžeme uplatnit queer čtení. Je tu spousta dotyků a objetí mezi muži, dokonce i napříč generacemi. Na tu dobu neuvěřitelný pokrok. Více je možno zjistit v 71. čísle časopisu Cinepur v článku prof. Lukáše Skupy nazvaném "Všechno je krásné (mezi námi kluky) / Queer aspekty filmů Václava Kršky". ()

WANDRWALL 

všechny recenze uživatele

Film byl natočený v atmosféře nejbrutálnějšího prosazování socialismu v Československu (1953 - 54) Snad záměrně. Ukazuje většinu, která tvrdě postihuje menšinu, jednotlice, kterým vyčítají jejich nemravný život, ačkoli sami žijí dvojí život - jeden pracovní, druhý soukromí. O jednom halasí, o druhém mluví jen se zasvěcenými. Ale co mladí, co teprve se učí jak co dělat? Jak v těch rozporech žít? Na ně hlavně farář, ale i ulítlí a hloupí profesoři spouští hromy a blesky. Ratkin (E.Cupák), hlavní postava, má oporu u svého strýce (V.Ráž), u jediného profesora, co rozumí "Stříbrnému větru" (R.Lukavský), a jediným oprvadovým kamarádem je mu spolustudent Zach (I.Racek). Rodiče, tedy hlavně otec Ratkina je podobně jednoznačný jako většina profesorů, a jeho maminka je velmi hodná a dobrosrdečná, ale oba chodí jako jiní do kostela, takže kombinace školy a církve je pro ně správná a netuší, co se odehrává v Ratkinovi, jaký vnitřní boj. Když si náhle vzal strýc život, tak vyděšeně jede otec Ratkina za ním, a doufá, že při nejhorším nedělá nic nemravnějšího (např...- organizovaný zločin, nepodpaluje fary a kostely...), než dovádí s šikovnými děvčaty z bordelu, který umně vede bordel mamá (oblíbená Z.Baldová), a děsí se panicky z toho, že by něco podobného jako strýc udělat i jeho syn, Ratkin, který se na svého strýce tak podobá a vydechne si, až ho uvidí. A vede k němu jinou řeč, než dříve, poučen osudem Radkinova stryce (což je obecně vzácná změna), a odvádí Ratklina z místa plného napětí a hrůzy do klidnějšího gymnázia, kde bude mít lepší zázemí. Než se tak stane, tak se setká divoký farář, co právě do bordelu jde a zvídá na bordelmamá, zda uvnitř není nějaký sudent, ale bordelmamá říká, že ne a jeho oblíbená slečna je volná, tak s odcházejícím a prima dívčinou uspokojeným Zachem, kterého ihned nařkne z nemravnosti, kterému není rovno, a Zach to bere s veselostí správného mládí a ví, že ho čeká vyhazov, a místo aby napsal biskupovi a ministrovi školství a obvinil faráře, neb jen bordelmamá má pochopení pro všechny kategorie mužů, tak Zach nechce kalit vodu aje smířený s tím co má následovat, tedy padák ze školy. Oblíbený profesor nemůže už poslouchat, jak se kaje k spokojenosti profesorského sboru a faráře Radkin, co přiznává, že hříšnějšího člověka, než je on sám nikdy nepotkal, a zastane se ho, neb jen on rozumí se v těchto chlapcích odehrává, že je to práce "stříbrného větru", který z týmu inkvizitorů jen oblíbený profesor dostatečně poznal a uvědomuje si, zatímco krvežíznivý sbor pedagogů a církevní hodnostář už ho měli na lopatkách, a zastane se ho. profesor umožňuje Zachovi dostudovat jinde, je rád, že Ratkin má doma rovněž výhled a sám jde taky jinam a loučí se s nimi se slovy - Ale nyní už každý sám, už tohle máme za sebou, uřž každý svou cestou. Ratkinova múza (J. Rybářová - dožila se jen 21 let a sama si vzala život skrz "stříbrný život", který jako jediná z herců, co hrají v tomhle filmu, tak žila důsledně ---viz její deníky), tak se mění, jde z extrému dobrému do extrému špatnému, a v tom druhém je častěji, neb jen díky tomu lépe udržuje v sobě svou pýchu a rovnováhu.***(3.10.2010) () (méně) (více)

Reklama

pytlik... 

všechny recenze uživatele

Nám, silně racionálním bytostem, bohužel vášnivě pronášené promluvy lyrických, básnicky založených bytostí ve filmu nepříjemně připomínaly blábol. Navíc jejich chování moc nechápeme, na jednu stranu se romanticky dvoří dívce a na stranu druhou si bez rozpaků chodí brousit parůžek do bordelů. Logicky založený člověk by řekl, že zamilovaný jedinec takovéhoto chování není schopen. Navíc na filmu zaráží absence kladných ženských postav – buď se jedná o prostitutky, nebo o nafrněné spolužačky, a dále blahovolnost, s jakou Ráž kryje Cupákův prohřešek, místo aby mu důrazně vysvětlil, že návštěvami nevěstinců si člověk rozhodně zdraví neutuží, naopak si domů přinese sbírku tvorečků, ze které, i kdyby byl tím největším milovníkem zvířeny na světě, nemůže mít radost. ()

lucascus 

všechny recenze uživatele

Krásný film, který může být rád, že je v barvě. Kdyby byl natočený černobílý, nestál by za moc, zde barvy hrají opravdu velkou roli. Ale tak herecké výkony musím taky pochválit, hlavně Janu Rybářovou, škoda jí. Na druhou stranu hodně herců zase příliš přehrávalo, až to bylo nemilosrdně znát. Ale to asi v každém filmu z padesátých let. ()

raroh 

všechny recenze uživatele

Stříbrný vítr jako film je adaptací Krškova života (a se Šrámkem se dost míjí, estetizuje si ho, přitom to byl drsný hoch - nehledě na to, že u Šrámka jsou postavy ve věku cca 15 až 16 let, u Kršky jsou tak kolem maturity), k níž využil Šrámkovu prózu, která lavíruje mezi doznívajícím anarchismem a nastupujícím vitalismem (s odkazy na Šrámkova oblíbeného Turgeněva). Kromě toho Šrámkův román je sexuální ve smyslu dívání se na ženské různého typu, naopak Krška před ženami utíká. Přesto film vnímám jako zajímavé vidění přelomu 19. a 20. století, byť se mi dnešní optikou zdá, že se Krška Šrámka předělává do Moderní revue a takový Nový kult je mu víc než vzdálený. ()

Galerie (43)

Zajímavosti (3)

  • Filmovanie prebiehalo v Písku a okolí. (dyfur)

Reklama

Reklama