Sherlock Holmes: Hra stínů

Pistole nabité, mozky v plné polní, dedukce rozvibrovaná na maximum. Když Holmesovy myšlenkově-zápasnické kejkle dobývaly kina poprvé, nadšeně jsem hltal každý Ritchieho nápad a když Robert Downey s jiskrou v očích odkrývá pavučinu intrik podruhé, tleskám znovu. Moriarty je totiž dokonalou nemesis, která může zahrozit z nejvšednější situace a v takových chvílích jeden potřebuje nejen věrného parťáka, ale třeba i exhibicionisticky naladěného bratra s rozklepaným personálem. Tenhle efektní akční přístup mi zkrátka k vadnoucí viktoriánské éře sedí a celý tvůrčí tým se mnou bez problémů mává skrz emoce i lokace. Prosím trilogii, milý Watsone. (16.01.2012)

Klasicka dvojka - vseho vic. Vic trikovejch zaberu, vic bitek, zajimavejsi protivnik a cestovani po celym svete. Jinak se nic moc nezmenilo, Sherlock je v Downeyho podani furt ten sympatickej magor, Lawuv Watson si neustale na neco stezuje a krome par hluchejch mist film solidne uhani kupredu. Triky jsou perfektni, vizualni stranka je nadherna, ale kdyby se film zkratil o nakejch 20 minut a vyhazelo se trochu toho zbytecnyho saskovani, nic by se nestalo. Ale i tak jsem spokojenej a o fous lepsi nez prvni dil. (29.04.2012)

// Útěk lesem vizuálně fajn, ostatně jako zbytek filmu - jinak ale slabota, která po nějakém tom čase z hlavy naprosto vyprchá a do dalšího shlédnutí ani trochu nenutí. Škoda, třetí díl snad dopadne lépe. Sherlock Holmes: Game of Shadows - 60% (08.12.2012)

Sherlock Holmes Reloaded. Sherlock Holmes a Truhla mrtvého muže. Zkrátka druhý Ritchieho Sherlock chce být větší, líbivější, akčnější, což asi je, ale zároveň postrádá atmosféru, komornost a uhrančivost jedničky. Začínají se tu metat salta, souboje mají vypilovanou choreografii (ale tohle už je na film o Sherlocku Holmesovi prostě příliš), akční scény obsahují z poloviny zpomalovačky a všechno je barevnější než výkres tvořivého prvňáčka. Lítá se z jednoho místa na druhé, ale ne až tak kvůli příběhu, jako spíš atraktivním lokacím. Downey Jr. ze sebe dělá trošku už rádoby legrační figurku, pořád mu to ale ještě žeru, scénář zase potvrdil, u koho že se učil Jigsaw. Pro mě určitě slabší díl, rád bych, aby se trojka vrátila k hlubší atmosféře a trochu se v té rozmáchlosti umírnila. Sherlock Holmes Revolutions nechci. 125 miliónů dolarů(rozpočet)/534 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (08.05.2012)

Berlínské vánoční intermezzo 2. Na počátku bylo slovo... mého muže, že nastal čas si taky jednou udělat večer bez společnosti potomka, o kterého bude pro tu chvilku vzorně postaráno, a zamávání dvěma lístky v ruce. Ritchieho předchozí výlet do holmesovského revíru se mi líbil, takže jsem projevila vzorně nadšený manželský souhlas. Ovšem zážitek z filmu v mnohém připomínal film samotný, přinejmenším v osudu nevěsty, která trčí v tmavé barabizně v Anglii, zatímco novomanžel si užívá líbánky v Evropě s někým úplně jiným. Hra stínů hraje stejnou hru jako řada sequelů, tudíž se oproti jedničce tlačí na pilu s dvojnásobnou silou, aniž by toho jaksi bylo tolik k přefiknutí. Pokud už v jedničce hrála zápletka druhé housle a ženské postavy byly víceméně zbytečné, tak zde si nevrzne ani zápletka, ani Irene s Mary (dámy prominou). Budiž. Homoerotický subtext přestal být subtextem, protože nazývat subtextem něco, co vás mlátí kladivem do hlavy, je trochu nepatřičné. To mi taky nevadilo, spíš naopak. Ale že se steampunková buddy-cop commedy zvrhla v pseudobondovku tak infantilní, že jsem co chvíli kontrolovala svůj hrudník v současnosti dosahující velikosti F (Fuj, to jsem se lek), jestli mi náhodou nepropukla samovolná laktace, to mi vadilo nemálo. Abych jenom nekritizovala, tak trio Downey-Law-Fry je k sežrání, ačkoli tradici, že v každém Ritchieho kousku se některý z bratří Holmesových svlékne, bych s dovolením omezila na Sherlocka, protože Downey v tomto ohledu přece jen smyslům lahodí víc, a jednotlivé scény, kupříkladu etuda s jedním mezkem pro bratra Sherlocka, jsou zábavné víc než dostatečně, jenom se nemůžu zbavit dojmu, že celek vykazuje podezřelou podobnost s ježčím gulášem, který přišel Holmesovi s Watsonem ve filmu tak k chuti, protože šťavnaté kousky remízují s flaksami a co chvíli si zapíchnete bodlinu do patra. Přežít se to dalo, ale musím bohužel konstatovat elementární fakt, že v době, kdy se na obrazovku vrátila druhá série Sherlocka pro 21. století, mi přijde tahle šachová partie Holmes kontra Moriarty, kde střelcům cuká prst na spoušti, koně jsou splašení, dámy se ocitají mimo šachovnici, věže se bortí v prachu a pěšci netuší, která bije, krapet zbytečná. Tentokrát to bohužel byl pat, Guyi, ale třeba se odveta vydaří líp... (05.01.2012)

"Otázka: Co má společného skandál indického bavlnářského magnáta, předávkování čínského obchodníka s opiem, výbuchy ve Štrasburku a Vídni a smrt jistého amerického oceláře?" Odpověď: 34 nebo 52,81 v závislosti na indexu Nikkei 225. Je to správně? Já si tím vlastně nejsem úplně jistý, stejně jako žánrem tohoto snímku. Tváří se totiž ukrutně vážně a pořád se mě přitom snaží rozesmát. Mně to tedy nevadí, ale trošku to ruší. Přesto pevně stojím za absolventem Shaolinu, mistrem maskování a milovníkem ježčího guláše Sherlockem Holmesem a jeho kolektivem. Jen mi připadalo dost rasistické naznačovat, že cikáni kradou. Vždyť je ještě ani všechny nechytili a kromě toho EU vydala jasné nařízení, že se to nesmí říkat. (12.07.2018)

První hodinu mě to jen nudilo, tu druhou už hodně štvalo svou nabubřelou hloupostí. Beztvará fraška. (15.01.2012)

Přála jsem si nový pohled na starého, dobrého Sherlocka Holmese. Chtěla jsem zajímavou, nečekanou a neokoukanou zápletku. A k dokonalosti by mi pak stačilo už jen něco, co mi vyrazí dech. Takhle to tady ale nefunguje...Vše je tak nějak stejné jako tenkrát a já nemám být čím překvapena. Měla jsem pocit, že se dívám na pokus o vylepšení prvního dílu. Často jsem měla co dělat, abych udržela svoji pozornost u filmu. Některé dialogy mi přišly zcela zbytečné. Zachraňuje to fantastická atmosféra a silní herci. Vyzdvihnout musím hlavně těch pár minut ve vlaku a dokonalý útěk lesem. Konec mi alespoň přinesl úsměv. 3,5* (16.01.2012)

Sherlockova hra stínů ve mě evokuje pocit, že Guy Ritchie se definitivně zaprodal zábavnímu průmyslu, nedočkáme se nápaditého scénáře, absurdního humoru ve znatelném množství, ani jiskřivé, vtahující zápletky. Děj se snaží působit megalomansky, jenže není schopen vzbudit patřičný divácký zájem - Moriarty je nevýrazná karikatura a jeho ďábelský plán je pro nás vzdálený a neosobitý. Film je spíše sled poměrně dynamických a dobře natočených scén, ve kterých se za každé situace snaží bavit Robert Downey. Jako povrchní, odpočinková zábava to stačí, občas uvidíme pěkné zpomalovačky, efektní bitky a do toho nějakou geniálně promyšlenou vychytávku. Ano, takový film nenudí, ale jméno Sherlocka Holmese si zasloužilo víc. 6/10 (02.05.2012)

Režijně typický RItchie - to je moc dobře. Dějově ale naprosto zbytečná nástavba jedničky. Bohužel. Příjemný film na jednu návštěvu kina. 65 % (20.12.2011)

To je ale překvapení... Po na půl digitálního plynu sunoucí se jedničce přichází Guy Ritchie s dost možná nejvyzrálejším filmem své kariéry. Sherlock Holmes se poučil snad ze všech chyb, které v prvním díle nasekal a nastavený koncept dotahuje takřka k dokonalosti. Dedukce a od toho se odvíjející působ dávkování informací a vlastně vyprávění obecně jsou vysloveně labužnická záležitost (a pro tentokrát si v ničem nezadá s minimálně prvním dílem televizního Sherlocka), digitální efekty šly pro tentokrát do ústraní a plní čistě doplňující efekt a lehký steampunkový nádech technických udělátek drží Sherloka přesně na hranici braku, který ještě není směšný, ale naopak působivý. Navrch neodolatelný bondovský feeling a jeden z nejlepších záporáků od... No nenapadá mě :) Šachové finále je epické. Ritchie přesně chápe podstatu předlohy (její kladné i stinné stránky - oživení Sherlocka na nátlak fanoušků) a jednotlivým momentům dává přesně tu přidanou hodnotu, kterou v danou chvíli potřebují. Tu zatlačí na dramatickou notu, tu zabrnká na emoce.. A tu všechno shodí na absolutní a absurdní frašky. Na poslední chvíli nejlepší divácký zážitek letošního roku, o to překvapivější, že se zrodil tam, kde bych ho nečekal ani omylem... (10.01.2012)

Kým v jednotke boli dialógy svižné, vtipné a dostatočne bavili, v pokračovaní už cítiť výrazné komplikácie. Už to ani zďaleka nepôsobí tak sviežo, príšerná prázdna ukecanosť skôr otravuje. Príbeh postráda pútavosť, je neprehľadný a rozhodne nezvláda držať diváka v strehu celú dlhú minutáž. Škoda toho. Akčné scény fungujú dobre, znovu nepostrádajú nápaditosť a hravosť (najlepšia akčná scéna - na rozlúčke so slobodou), tempo je dakedy veľmi dobré a zábavné. Okrem vydarenej akcie je tam na môj vkus však až príliš veľa vaty. (17.04.2012)

První díl holmesovské série od Guye Ritchiho (ale ano, čekám ještě nějaký ten díl navíc, producenti jsou patřičně namlsáni) se mi strefil do nálady a ocenil jsem moderní akčnější styl, herecké obsazení a vzájemnou chemii filmových postav. Potíž je v tom, že druhý díl naplňuje očekávání v tom smyslu, že je tam všeho tak nějak víc, tzn. víc akce, bombastičnosti, humoru, ale bohužel nikoliv bezprostředního, spíš trochu nuceného, a hlavně je to film tak nějak prvoplánový a neodpovídající ani tak vnitřní logice, jako spíš účelovosti. Kdopak frčí z dnešních mladých hereček? Noomi Rapace si udělala jméno na Miléniu, tak ji tam strčíme a nebudeme si dělat hlavu s tím, že je obsazená proti svému hereckému typu do komediálně laděného blockbusteru. Právě její postava cikánky je typickým příkladem toho, jak nefunguje chemie mezi hlavním mužským a ženským hrdinou. Taková Rachel McAdams byla typově obsazená přímo dokonale, je to přesně ten druh femme fatale, která s vámi dokáže příjemně flirtovat a zároveň vašemu nejlepšímu příteli lije jed do kávy. Kelly Reilly jako novopečená životní partnerka doktora Watsona je sice obsazena výborně a její postava má obrovský potenciál, který by mohl být založená na kontrastu mezi počestnou viktoriánskou ženuškou kladoucí si za cíl navářet manžílkovi, starat se o jeho šatník a ostatní životní potřeby, zatímco je nucena tlakem okolností čelit nejobávanějším zločincům své doby. Jenže téhle možnosti scénář vůbec nevyužívá. Chemie mezi hlavními partnery Holmesem a Watsonem je sice přenesená i do druhého dílu, jenže se tak nějak utápí v bombastické výpravě, v neustálých přesunech sem a tam, které mnohdy nemají ani oporu v logice vyprávění, zkrátka a dobře připomíná to některé pozdější bondovky i se všemi jejich neduhy. V jednotlivostech sice dokáže Guy Ritchie překvapovat, ale jako celek mi Hra stínů přijde jednoznačně jako krok vzad. Pryč je industriální retro, atmosféra viktoriánské Anglie a návaznost na literární postavu Sherlocka Holmese je opravdu mizivá. Hra stínů je ideální pro někoho, kdo si chce jen tak propláchnout mozek nějakým velkolepým blockbusterem s velkorysou výpravou, než pro někoho, kdo si zakládá na chytré filmařině a jemných finesách režie i herců. Takový Stephen Fry je spíš trapný než vtipný, Jared Harris v roli hlavního záporáka se sice snaží, ale ono to je těžké, když nemáte čím překvapovat a jak tahat diváka za nos. Akce i Sherlockovy schopnosti jsou z mého pohledu tak přepísklé, že i v rámci žánru, kdy se pohybujeme někde v mantinelech vytyčených kdysi Indiana Jonesem, je to příliš a připomíná to spíš některé komiksové postavy, než člověka z masa a kostí. Celkový dojem: 45 %. (07.01.2012)

Výtvarně je to samozřejmě moc krásně udělané, tak by se mi vizuál u historických filmů líbil a tenhle film by se mi možná taky líbil, kdyby nebylo nějaké to kdyby. Kdyby vůbec nepřišla zmínka na jméno Sherlock Holmes, kdyby ani nefigurovalo jméno profesora Moriartyho, kdyby (opět po Bournovi) nebyla femme fatale zas nějaká francouzská cikánga, kdyby se ve filmu něco dělo zajímavýho a konečně, kdyby se nezkoušelo pořád hrát na tu vesele akční vlnu. Totiž tam, kde vždycky filmy o Sherlocku Holmesovi zabíraly, Gáj Ritchie z mě nepochopitelných důvodů ubírá a sazí na cosi, co klidně mohl vložit do nějaké té další nezáživné Rockaroly. Nedivím se, že jsem u tohoto Sherlocka, na kterého jsem se mimochodem docela těšil, několikrát usnul v sedě. A to je co říct, protože dokážu nespat i celé dny. (23.05.2012)

Tony Stark s lulkou alias Sherly Sólista je tam, kde ho producentská konta vidí nejraději - zpátky v akci! A to slovo AKCE bych několikrát podtrhl, protože přestřelky olovem mají po celou dobu navrch nad těmi verbálními a hlavně vyšetřováním (!), což pro mě u krále dedukce a chodící Wikipedie znamená docela závažný problém. Guy Ex-Ciccone může naklást vypečených slow-motion scén kolik zábavný průmysl ráčí, ale já toužím s geniálním mozkem rozplétat případ a ne otupěle sledovat exhibiční křepčení Jacka Sparrowa a jeho kohorty po Evropě. Jednou to tolerovat lze, podruhé člověk zjistí, že si na to zvykne ztěžka.. Navíc hlasitě volám po exhumaci Blackwooda Stronga, neboť profesor Moriarty oplýval charismatem moučného mola, nicméně tohle bych přičetl na vrub scénáristům. Ti totiž ve své kulhavé invenci hravě zvládli udělat z vysoce inteligentní hackerky prababičku boxera bez rukavic Mickeyho O´Neila, která má za úkol jen mlčet a očima hltat slova nabubřelého excentrika, co nechal housle v zastavárně. No nic, aspoň že otazník za nápisem END naznačil, že psa z Baskervillu a peníze v diváckých šrajtoflích čeká v brzké době společný osud - utracení.. A mimochodem, byl jsem snad jediný, kdo si všimnul toho jemně erotického jiskření mezi Holmesem a Watsonem? Mám pak za to, že svatba byla jen maškaráda a paní Watsonová je lesbické orientace. Jinak by přece neodvracela zrak od ztělesnění kalokagathie - nahého Mycrofta Holmese.. (23.05.2012)

[imdb: 7.7/10] | me: Dokonalá zmes všetkých filmových ingrediencií potrebných pre trvalú dvojhodinovú zábavu plnú parádneho vizuálu, dynamicky vyvíjajúceho sa deja, čerstvého humoru a výborného soundtracku. Predstavuje presne to čo od bluckbusteru tohto typu očakávam. Je to chytľavý film, ktorý vie zaujať a udrží pozornosť počas celej svojej dĺžky a čo je zaujímavé - je lepší než svoj predchodca a to ozaj poteší. [4 a pol *] I can't remember when I last had a hedgehog goulash... this delicious. (09.01.2012)

Film s úpornou snahou být na humorné vlně po celou dobu stopáže nabízí jen epizodické (a překombinované) scénky, které jsou divně propojené a místy samoúčelné. Doufám, že diváky nepostihne slepota a zaznamenají, jak ve filmu postavy jen pořád někam cestují a de facto čekají, až se stane nějaká náhoda (připomíná to nového Conana). Tvůrci jako kdyby nám prostě chtěli jen ukázat řadu lokací (Anglie, Francie, Německo, Švýcarsko) a scenáristické duo zapomnělo, že Holmes není cestopis, ale měl by být rafinovaným příběhem geniálního detektiva, který se musí postavit největšímu nepříteli, jakého kdy měl - Moryartimu./// Obsadit Rapace byl krok mimo. Nejen, že jí člověk roli cikánky, co mluví francouzsky nevěří, ale její postava je z hlediska posunu příběhu nebo jeho obohacení dosti postradatelná! Struktura vyprávění je zkrátka nezvládnutá - skoro nic nevíme my diváci, ještě větší houby ví postavy. Takže je to takové potloukání bez motivací a hlavně napětí./// Downey šaškuje za každou cenu, což v jedničce vyvažovala zábavná koketérie s McAdamsovou, které si v Hře stínu příliš neužijeme. Nejlépe je na tom Law, jehož Watson je mnohem charismatičtější a výraznější než před dvěma lety./// Zimmer je břídil a jen zrecykloval, co už jednou složil. Navíc ve filmu zní příliš často onen leitmotiv (cimbál, akordeon a další na HZ nezvyklé nástroje, což se ovšem cení), takže vyvstává otázka, jestli střihač hudby vybral to nejlepší, co měl k dispozici nebo to byl prostě imbecil./// Ritchie ve zpomalovačkách, (které alespoň nejsou na rozdíl od většiny hollywoodských jen na efekt a mají legitimní důvod k existenci, protože povětšinou vysvětlují, jak na něco Holmes přišel nebo jak dokáže předvídat pohyby ostastních) a agresivnějším střihu jde ještě dál, až na hranici kýče, snesitelnosti a také přehlednosti. Bojů je však ve filmu zoufale málo, nehledě na retro kouzlo, které se kvůli automatickým zbraním vytratilo. Režisér tuhle šachovou partii prohrál. A Stephen Fry aka Melchett z Černé zmije mě těžce zklamal - jeho scény nebyly vtipné, pouze trapné./// Shadwelle, ticho, nebo ti zacpu pusu :p. 65 %. [Kino] (20.12.2011)

Tak jak jsem už říkal u Ritchieovo Holmesovsko-Watsonovské jedničky - Tahle verze S.H. mě prostě baví.... co více dodat... (28.02.2012)

|| Scenár: Kieran Mulroney, Michele Mulroney / Podľa námetu: Arthur Conan Doyle | Hudba: Hans Zimmer | Produkcia: Joel Silver, Lionel Wigram, SUsan Downey, Dan Lin | Distribúcia: Warner Bros. Pictures | Štúdio: Village Roadshow Pictures, Silver Pictures | Rozpočet: 125 miliónov $ | Tržby: 534,848,418 $ || Teraz, keď je už na svete paralelne s americkou filmovou sériou aj novodobé britské seriálové prevedenie, majú Ritchieho Hry tieňou neobyčajne ťažkú prácu ustáť kritiku a podržať si sympatie fanušíkov asi najobľúbenejšieho detektíva fiktívného charakteru. Tá z kráľovstva mu totiž šlape poriadne na päty. Svojou celovečernou štruktúrou má obrovský priestor na prehĺbenie charakterov a vzťahou, a svojské zasadenie do súčastnosti robí dielo divákovy bližším a chápateľnejším. Je veľmi pravdepodobné, že Ritchieho autorská skupina britskú verziu neprehliadla, a pobrala z nej malinké esencie, ktoré sú poznatelné síce len máličko v Tieňohre, ale v porovnaní s filmom z 2009 sú cititeľné. Naopak, seriál s Benedictom Cumberbatchom v hlavnej úlohe z 2010 je dielom vo vlastnom vesmíre, neovplyvnené predošlími spracovaniami. Pravdepodobne ani jeho vznik nebol vyvolaný kôli Ritchieho úspechom, nato boli štrukturálne a prevedením príliž nápadité a šikovné, aby boli vytvorené behom roka. Mimo toho je ale Sherlock Holmes: A Game of Shadows pre mňa lepším dielom od Ritchieho než jednička. Všetko klape, film má tempo, napätie, hudba ladí do filmu neuveriteľným spôsobom (ajkeď Zimmer buď nevedel v akých častiach európy sa budú jednotlivé hudobné formy objavovať, alebo dávajú ešte zložitejší dôvod, prečo sa Don Giovanni hraje v Paríži, a videňský valčík vo Švajčiarsku - tento zámer som neodhalil - no zámer to určite je, pretože motívi sa objavujú pri nástupe jednotlivých miest). Každopádne, choreografia bitiek, akčných a spomalených scén je šikovná, a určite som sa nenudil, ako sa to viackrát stalo u jedničky. Ale nakoniec, a to sa nestíham opakovať: Každý dojem z filmu závisí od aktuálneho fyzicky-psychického stavu diváka. Dnes som bol v pohode, zajtra už možno nie :) (05.05.2012)