Elitní jednotka 2: Vnitřní nepřítel

Nehorázny nátresk. Síce nie taký nekompromisný ako jednotka (pre porazenie systému je treba zbratať sa aj so "slabošskými zhúlenými ľavicovými intelektuálmi"), ale v konečnom vyznení rovnako nezmieriteľný a neústupný. Navyše je to oproti jednotke omnoho epickejšie a filmovejšie, takže emocionálne intenzívnejšie. Fantastický scenár, bezchybná réžia, perfektní herci. Podobne vynikajúce pokračovanie ako vlani REC 2. (27.03.2011)

Více politiky než akce a než života ve slamech Rio de Janeira. Hodně to zavání levicovými názory (volby nejsou potřeba, dosadíme si, koho chceme, a ten bude vládnout železnou rukou a nezkorumpovaně), které bych tvůrci přál, aby si na vlastní kůži nejprve prověřil v socialistickém Československu 50. let. Na jednu stranu chápu jeho kritiku zkorumpované společnosti, na druhou fakt nechápu jeho bezbřehé nadšení pro revoluci, jakou my jsme prožili v únoru 1948. Zkrátka - což panu Padilhovi nedochází - je to o lidech, ne o režimu a už vůbec ne způsobech volby představitelů. Protože kdo se dostane na místo představitele, zblbne a jde mu jen o prachy a o moc, ať je původně jakéhokoliv sociálního ražení. A historie se bude opakovat. (28.11.2019)

Domnívám se, že pokračování Tropa de Elite má mnohem závažnější výpovědní hodnotu o vládním systému, než první díl, na jednu stranu nemizí slumy a jejich problematika, ale posouvá se to o úroveň výše. Představuje obžalobu vládního systému, který může být prorostlý odshora dolů korupčníky, demagogy (kteří se vydávají za zástupce lidu), využívající služeb současných i bývalých policistů, kteří si navzájem poskytují krytí, ovládající některá média, aby si vylepšili image. Je to naprosto děsivá výpověď, která nikomu myslícímu, nemůže být lhostejná nebo cizí, více či méně mnoho států trpí stejnými problémy jako Brazílie. Chápu, že pro spoustu lidí je těžké akceptovat myšlenku filmu(která dle mého prokazatelně je), že jsme vlastně téměř jen bezbranné loutky proti politikům a jejich nástrojům. Kromě běžných zločinců, jsou zde orgány infikované korupcí, které pracují pro příslušné politiky. Film je obrazem společnosti, která setřela rozdíl mezi soukromým zločinem a kriminalitou, která je provozována státními složkami, lid tomu takřka nečinně přihlíží a trpí, cesta ven i přes osobní statečnost jedinců v nedohlednu, co s tím?! (26.03.2011)

Ve dvojce není tolik akce jako v prvním snímku, děj se totiž přesunul ze slumů do vyšší sféry – do politického zákulisí. A z mého pohledu je to ku prospěchu věci! Nadporučík Nascimento byl odejit od své jednotky BOPE a byl uklizen na pěkné místečko kancelářské krysy. Ze své pozice ovšem proniká do špinavých politických her v Rio de Janeiru… A rozhodně se je na co dívat! (07.10.2011)

Po výborném prvním dílu si tvůrci nasadili laťku poměrně vysoko. Ale obstáli. Dvojka začíná v podstatě tam, kde skončila jednička a stojí na podobných základech. A je dobré znát první díl nejen kvůli ději a vývoji postav, ale i skrz ten posun výš, od chudých kriminálních živlů k politikům a kmotrům (proti jejichž moci působí drogoví dealeři tak trochu jako parta zlobivých delikventů). Tam „nahoře“ samozřejmě ruka ruku myje, krásně bují korupce a v podstatně vyšší míře. A znovu nechybí ztráty a obětní beránci. Systém je zkrátka prohnilý odshora dolů a hlavního hrdinu (jehož soukromí tentokrát dostává podstatně větší prostor) nečeká nic snadného (ten trochu zlomyslný podvod na diváka jsem ocenil). Ačkoliv tentokrát převládají zákulisní boje o moc, na nějakou tu akční scénu také dojde, i když je jich méně, a osobně mi trochu chyběla chytlavá pasáž srovnatelná s výcvikem v jedničce. Na druhou stranu, sílící politicko-společenský rozměr dává filmu hodně zneklidňující přesah. První díl se mi líbil o něco málo víc, ovšem znovu to budou jasné 4*. (24.03.2019)