Zlatý pavouk

Dokumentarista Pavel Blumenfeld se k hrané tvorbě propůjčoval spíše výjimečně. Asi nejúspěšnější byly jeho pokusy na poli kriminálního žánru, kde se mu občas podařilo sestavit alespoň zajímavý scénář. To je také případ Zlatého pavouka, který popisuje morální selhání jednotlivce v čase rozhodující chvíle. Že příležitost dělá zloděje a zloděj si příležitost pokaždé najde, je koneckonců také pravda, a i když je příběh postaven do ostrého ideologického světla, není tak úplně černobílý, jak se na první pohled jeví. Robert Vrchota byl charismatický herec světového formátu a je vlastně velká škoda, že nedostal v jiných filmech podobnou roli, neboť měl všechny předpoklady pro tzv. charakterní role. Jana Brejchová vyzařuje zatím nevyzrálý pel šestnáctiletého nezkušeného mládí, postaveného rázem před tak významný part, ale už za necelý rok se z ní stane opravdová herečka zásluhou režiséra Jiřího Weisse a jeho Vlčí jámy. A Oldřich Nový? Nostalgicky teskná vzpomínka na zlaté kapitalistické časy, nic víc. Jak kvalitní mohly tehdy filmy být, nebýt schematických frází. Škoda. (23.03.2013)

Film s celkem slusnym potencialem, jak uz to ale ve valne vetsine filmu z padesatych let u nas byva, zpracovani a klise temer vse zahubilo. Filmu ale nelze uprit jistou dobrodruznost a misty az " noirovsky " styl, pravda, hudba to dost kazi. Z hereckych vykonu zaujme hlavne Oldrich Novy, ktery za barem jako by vzpominal na lepsi casy, stylovy jako skoro vzdy. Tradicne vyborny a uhlazeny Ruzek, sve si odehrali take Vrchota a Bek. Uz nekde jsem psal, ze me Jana Brejchova nikdy nezaujala a myslim si, ze kdyby nemela tak hezky oblicej, tak se nikdy neprosadi. Ve Zlatem pavouku ale snad aspiruje na nejhorsi predvedeny zensky herecky vykon v historii ceskoslovenskeho filmu ( prehravala a krute se podobala Nastence z Mrazika ). (26.09.2011)

"Drama člověka, který ztratil smysl pro čest" je dnes už jen zajímavost z počátků kariéry Jany Brejchové. Jinak je Zlatý pavouk typická padesátková krimi, která jen poučuje. Navíc se tu extrémně podivně pracuje s časem a není úplně jasné, do kolika let je příběh rozprostřen. Postavy jsou komicky černobílé, kladný hrdina je kladný s vykřičníkem (Bekův poručík SNB jako by byl vzorem pro pozdějšího majora Zemana), negativní postavy jsou předem odsouzeny k selhání... Vysloveně trapná je poameričtělá karikatura Oldřicha Nového, jeho barman Charlie patří k tomu nejhoršímu, co kdy natočil. Mezi další omyly patří Růžkův trapný záporák a samozřejmě jeho rádoby fatální milenka Fialová. Přesto je tu a tam příjemné vidět Vrchotu v hlavní roli a samozřejmě Brejchovou, která je až dojemně roztomilá v každém záběru. (29.11.2023)

Zlatý pavouk měl být mým dalším filmem do sbírky propagandistických filmů z padesátek. Opět jsem čekal nechtěnou legraci z postav uvědomělých soudruhů, rozhodných dělníků i padouchů, kterým dnes povětšinou říkáme třetí odboj a které má ta slušnější a vzdělanější část národa v úctě. Tak mohu říci rovnou, že humor se nekonal. Ale kriminálku jsem v tom viděl jen zlehka. Film s jistou setrvačností ukazuje, jak někteří ještě dávno únoru 1948 šmelili s ulitým zbožím a nejlepší pochopitelně jako za války byly diamanty a zlato. Není to tedy rozhodně jen o nakradeném zlatě po Židech z Osvětimi, což má samozřejmě i další a to morální rozměr. Naštěstí podobně jako Honza Zeman, budoucí to major se vrací z lágru i Pepíček Beků, který také vstupuje po válce do SNB aby po letech rozpletl příběh z konce války o esesácích, nepovedeném útěku, zlatém pokladu ve vojenské torně a dávné přestřelce na náměstí.... Ačkoliv rok 1956, tři roky to po smrti největších rudých vrahounů, byl rokem lehkého tání ledů a dokonce rokem vlažných revizí některých politických procesů, přesto jsem měl z J. Beka a hlavně Deyla ml. všechny různé pocity, jen ne ty co bych měl mít z kladných hrdinů... Tomu napomáhala i smutná postava prošedivělého číšníka O. Nového, jakéhosi jaksi mimoděk zaznamenaného pomylsného stínu lepších časů, co odešly s nástupem soudruhů k moci.... Tři zubařské korunky. * * * (22.02.2018)

Film se zajímavým námětem. Mě osobně tedy ten Vrchotův zločin nijak zvlášť nepohoršil. Koneckonců ty zlaté zuby stejně nebylo možno vrátit právoplatným majitelům (s čestnou výjimkou těch dvou tří kousků patřících Bekovi, který koncentrák přežil), a kdyby je odevzdal státu, bůhví kde by zahučely. Jinak snad jediný film, kde jsem ochoten Brejchové přiznat status sexbomby. (11.09.2014)