foto

Valtr Taub

  • nar. 18.6.1907
    Brno, Morava, Rakousko-Uhersko
  • zem. 30.9.1982 (75 let)
    Vídeň, Rakousko
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

Valtr Taub (německy psán jako Walter Taub) se narodil 18. června 1907 v tehdy převážně německém Brně do prastaré židovsko – německé rodiny. Jeho otcem byl německý sociálnědemokratický politik žijící v Československu, Siegfried Taub (1876 – 1946). I když byla jeho mateřskou řečí němčina, skvěle ovládal angličtinu, češtinu (i když s náznakem cizího dialektu) a další jazyky. Odmaturoval na gymnáziu v rodném Brně (v roce 1925) a začal se studiem práv.

Po několika semestrech Taub práva opustil, psal divadelní kritiky do časopisu „Der Montag“ a hrál v brněnském Německém divadle. Jako profesionál začal roku 1927 v Německém divadle v Ostravě jako dramaturg, nápověda a herec. Už ke konci 20. let a na začátku 30. let působil v německých scénách v Teplicích, Karlových Varech a Vídní (např. Volkstheater). V letech 1931 – 1939 byl hercem pražského Nového německého divadla. Jako levicově orientovaný se stal jednatelem a zakládajícím členem mírového Klubu českých a německých divadelních pracovníků.

Kvůli svému židovskému původu a angažování v protinacistické sféře musel Valtr Taub před gestapem v březnu 1939 utéci přes Polsko do Švédska. Zde se stal se svojí ženou zahraničním novinářem, zpravodajem československého odboje, za což (za přičinění Německa) byl čtyři měsíce vězněn (1942). S Bertholdem Brechtem, s nímž se seznámil roku 1941, pořádal česky, německy, anglicky a švédsky pro emigranty a zajatce recitační pásma („Osudy dobrého vojáka Švejka“ Jaroslava Haška, Karel Čapek, E. F. Kisch, Bohumil Hrabal, Franz Kafka), které provozoval i v pozdějších létech.

Po okupaci byl novinář pro ČTK (1945 – 1947), vedoucí stockholmské Československé informační kanceláře pro severské státy (1947 až 1948), po vyhoštění redaktor zahraničního oddělení ČTK (1948 – 1951), redaktor, umělecký vedoucí a režisér Estrádního jednatelství Hudební a artistické ústředny a náměstek ředitele, člen technického personálu a krmič lvů v Československých cirkusech, varieté a lunaparcích (1951 – 1953).

Dostal se opět k divadlu jako režisér a herec Varnsdorfu, Plzni (1953 – 1954) a nakonec v pražském Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého (1954 – 1971), z něhož odešel na odpočinek. Soustavně od roku 1964 hostoval na rakouských a německých (Berlín, Frankfurt nad Mohanem, Hannover, Hamburg a taky Mnichov) scénách a v letech 1978 – 1982 byl do své smrti členem Dvorního divadla (Burgtheater) ve Vídni.

Valtr Taub vytvářel charakterní postavy s citem, dramatismem a i suchým humorem. Jeho dobrý herecký rejstřík sahá od lidiček z okraje společnosti až po postavy historické. V českém divadle jeho význam tkví v 50. a 60. letech a německém v 70. a 80. letech. Hrál např. v inscenacích „Osudy dobrého vojáka Švejka“ (Švejk), „Hrátky s čertem“ (Školastykus), „Život Galileův“ (Galilei), „Hamlet“ (Polonius), „Revizor“ (Osip), „Kremelský orloj“ (Lenin), „Na dně“ (Luka) či „Don Juan a jeho sluha“ (Sganarella).

Do českého filmu v epizodkách pronikl už ve 30. letech a po přestávce až ke konci 50. let v menších rolích: písař Steiblitz (V TOM DOMEČKU POD EMAUZY), šéf (POLIBEK VE SNĚHU), koncipient (BOŽÍ MLÝNY), MUDr. Fischer (ZLATÝ PAVOUK), ředitel Baroch (OBČAN BRYCH), baron (MSTITEL), klaun Kopacek (SMYK), vězeň Spiegel (TRANSPORT Z RÁJE), nájemný vrah Poupard (KRÁL KRÁLŮ), Dr. Korda (STRAKATÍ ANDĚLÉ), profesor (KDO CHCE ZABÍT JESSII?), Velký šéf (KONEC AGENTA W4C PROSTŘEDNICTVÍM PSA PANA FOUSTKY), prokurista (SMRT ČERNÉHO KRÁLE) a nebo naposledy zvukový mistr Ing. Josífek (BLUES PRO EFB).

Od 60. let spolupracoval se slovenským i s německých filmem a televizí (DŮM V KAPROVÉ ULICI, DER ANDERE NEBEN DIR, SALTO MORTALE, DIE PERSON, DAVID, DIE GARTENLAUBE, MOSCH, DER MÄDCHENKRIEG, THEODOR CHINDLER i MESCHKAS ENKEL).

Spolupracoval též s českým rozhlasem („Malá anketa“, „Hamlet“, „Jistý den daleké minulosti“, „Zapadlí vlastenci“, „Přepadení Národní banky“, „Bylo to na váš účet“ či „Linka důvěry“), dabingem (Ralf Wolter v mayovce POKLAD NA STŘÍBRNÉM JEZEŘE) a ojediněle i s televizí (VYHNANSTVÍ, KAVÁRNIČKA, STRACH, TRŽIŠTĚ SENZACÍ). Získal Řád práce (1963), titul Zasloužilého umělce (1965) a Německou filmovou cenu (1979) za snímek DAVID (1978).

Namluvil v němčině na gramofonové desky „Osudy dobrého vojáka Švejka“. Od 70. let se v Čechách zdržoval ojediněle a jen kvůli práci. Karel Heřman o něm vydal studii „Valtr Taub“ (1964). I když byl protifašistický bojovník, jeho jméno je i v seznamech StB a KGB. Jeho ženou byla herečka a novinářka Lux Rodenbergová. Věnoval se rovněž překladatelské činnosti. Valtr (Walter) Taub zemřel 30. září 1982 ve Vídni (některé prameny uvádějí chybně Prahu) ve věku sedmdesáti pěti let.

Jaroslav "krib" Lopour

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace