Černobílý svět

Skvělý film, jehož projekci jsem léta odkládal skrze jeho delší stopáž, avšak když už jsem se k jeho zhlédnut odhodlal, nelitoval jsem a začal jsem chápat, proč jej moji oblíbení uživatelé již od roku 2011 tak vysoko hodnotí. Příběhy, které nastavují zrcadlo lidské intoleranci, rasismu a předsudkům, přičemž umí být i emotivní, aniž by tlačily na pilu a násilně si vynucovaly potoky slz, mají můj obdiv, pozornost a zájem. V případě Černobílého světa potěší celé jeho pojetí, hudba, herecké výkony jak Emmy Stone, tak Violy Davis, Octavie Spencer, ale rovněž Jessica Chastain a Bryce Dallas Howard ve svých rolích potěší. Závěrečná scéna, jež není prosta emocí, mě již jen utvrdila v plném počtu hvězdiček. (18.02.2015)

Líbilo se mi to, když jsem to viděla poprvé. Pak jsem si přečetla knížku, a začala jsem ten film napodruhé shlédnutí milovat ještě víc. Až na pár změněných detailů a na pár vynechaných scén, které bych si bývala přála, aby byli ve filmu, k tomu nemám co vytknout. Naprosto výborně zfilmované. Snad půlku příběhu jsem jen kroutila hlavou jak se ty lidi takhle můžou chovat. Vadí jim, že jejich služky používají stejný záchod jako ony, ale nevadí jim, že vychovávají jejich děti. Tohle asi nikdy nepochopím. Tenhle film mě dostal, a podle mě by si rozhodně zasloužil Oscara za nejlepší film roku. Film, který se musí vidět. 5* Musim říct, že ta část s Minny a koláčem... protože jsem tu knížku četla až potom co jsem ten film viděla poprvé, tak jsem to rozhodně nečekala, to nemělo chybu. A postavu Celie jsem měla ráda už v knížce, ale díky Jessice Chastain jsem si jí zamilovala ještě víc. (24.06.2012)

Obyčajný príbeh z amerického malomestečka, v ktorom sa to len hemží rasistickými a povrchnými názormi bielej "vrchnosti" (česť výnimkám). Tak trochu ma irituje, že film absentuje od nejakého výraznejšieho mužského charakteru a že režisér poňal snímok príliš jednotvárne (čierni - zväčša tí dobrí, bieli - zväčša tí zlí), ale vďaka bohu tu práve ona jednotvárna fraška nehrá príliš veľkú rolu a na kvalite snímku neuberá. V skratke - solídne spracované, nadlahčené drama s miernou dávkou humoru (eat - my - shit!), ktoré však okrem výrazných hereckých kreácií nemá v sebe nič extrémne oslňujúceho, čo by sme ešte nevideli (dokazujú to aj nominácie na Oscara - 3/4 za herecké výkony). Spokojné, no ničím nevyčnievajúce, štyri hviezdy. (08.02.2012)

Černobíle laskavé a trochu moc vlezlé ženské drama, které je místy až nemístně naivní (jsou zde pouze tři typy postav; bodrá osudem těžce zkoušená černoška obdařená selským rozumem, afektovaná xenofobní tupá běloška z vyšších vrstev a muži, které není vidět a když už ano, tak před problémy zásadně utíkají). Veze se to na neškodné slzopudné vlně a ne a ne zabrousit pod povrch... Pod ten se to podívá pouze v úvodní scéně a hned jde o jasně nejlepší moment filmu. (20.11.2011)

Ženské drama, to je zásadní klíč pro pochopení tohoto vynikajícího filmu. Filmová adaptace slavného románu Černobílý svět, který napsala americká spisovatelka Kathryn Stockett a který se, stejně jako film, celý odehrává ve výsostném světě žen, kudy manželé jen procházejí nebo do něj jen letmo nahlížejí (ve filmu jsou vlastně jen dvě okrajové mužské postavy, které tu mají víc než jen ,,štěk"), ve světě kuchyní a salónků, v dopoledních a brzkých odpoledních hodinách, kdy muži jsou mimo dům v práci, v uvnitř ,,hořícím Mississippi" a doutnajících 60. letech. Tak krásný film o tak strašných věcech. Není divu, že do tohoto světa nedoléhají mužská řešení ,,problémů" (a když už ano, tak jen v ozvěnách), tady se bojuje ženskými prostředky, Ku-klux-klan tu opravdu nehledejte. A tento ženský rastr ovlivnil i žánrové vymezení, vždyť film je víc než čistokrevné drama dobře maskované melodrama (které funguje především emočně), příběh s přemírou patosu, zvláště spjatý se silou psaného (a svobodně šířeného) slova, díky němuž vítězí dobro nad zlem, hlavními hrdiny (spíše tedy hrdinkami) jsou ryze černobílé postavy, což se ostatně ozývá i v českém distribučním názvu knihy i filmu. Dojemný děj pak ale rozhodně není laciný, stejně jako lacině nevyznívá celý snímek, i když samozřejmě z jiného (mužského?) úhlu pohledu se může jevit, že boj za lidská práva měl v USA trochu jiný průběh a nebyl zase až taková selanka, jak se může dle knihy a filmu zdát. I když konec je trochu hollywoodsky plytký, stejně tu před divákem zůstává velmi působivý a procítěný příběh o silných ženách, které dovedou svým specifickým způsobem měnit chod dějin a dopomoci konci (nejen) rasové nerovnosti... (02.12.2011)