Režie:
Rupert WyattKamera:
Andrew LesnieHudba:
Patrick DoyleHrají:
James Franco, Andy Serkis, Brian Cox, John Lithgow, Freida Pinto, Tom Felton, Tyler Labine, Sonja Bennett, Chelah Horsdal, David Oyelowo, David Hewlett (více)VOD (5)
Obsahy(1)
Otec vědce Willa trpí Alzheimerovou chorobou a Will se snaží vyvinout látku, která by jeho milovaného otce vyléčila. Vyvine prostředek s názvem ALZ 112. Testuje se na šimpanzích, u kterých prokazatelně dochází ke zvýšení inteligence. Will chce povolení testovat na lidech, ale jeho nadřízený to odmítá. Will se rozhodne aplikovat látku otci, protože jeho nemoc se rapidně zhoršuje... V podstatě okamžitě dojde u otce ke zlepšení zdravotního stavu, a dokonce k vylepšení některých schopností. Stále však není jisté, zda přípravek nemá nějaké vedlejší účinky. V ústavu se záhy jedna šimpanzí samice začala chovat velice agresivně a ona i ostatní opice jsou utraceni. Will později najde v jejím kotci mládě – to byl důvod její agresivity, chránila svého potomka. Will se rozhodne, že si mládě ponechá a dá mu jméno Caesar. Z matky do něj přešla látka ALZ 112 a díky tomu v 18 měsících umí 24 slov znakové řeči, ve dvou letech skládá skládačky pro děti od 8 let a ve 3 letech projevuje komunikační schopnosti daleko převyšující člověka. Jednoho dne Caesar uteče a zlý soused se ho pokusí zabít. Caesar je zraněný a Will ho vezme k veterináři. Tam se seznámí s mladou veterinářkou Caroline a začnou spolu chodit. Společně vychovávají Caesara jako člověka a on jim všechnu péči oplácí svou láskou. Také Willův otec si Caesara velmi oblíbí... Zhruba za 5 let Caesar chápe, že není člověk jako ostatní, a chce vědět, kým vlastně je. Will mu poví pravdu o matce, kterou zabili, a i to, že u Caesara došlo k ještě většímu účinku ALZ 112 a jeho inteligence je stále vyšší. Podle Caroline to je špatné. Kde bude Caesar žít? (TV Prima)
(více)Videa (6)
Recenze (2 041)
Když jsem viděl název filmu značící asi milionté pokračování serie, nic jsem neočekával. Po čsfd hypu jsem zas čekal úchvatný trhák, kterého se mi ovšem spíš nedostalo. Zbyl dobrý film, na hollywoodský blockbuster nečekaně dobrý. Výborné efekty a i přes svou digitálnost velmi charismatický opičí revolucionář. Druhá, akčnější půlka má docela slušné tempo a i když se nevyvaruje některých klišé a chyb, suma sumárum se jedná o určitě nadprůměrné dílo s velmi slušnou hudbou. Uděluji trochu zmatené a nejisté 4*. ()
Obecně se americkým blockbusterům spíš vyhýbám s vědomím, že cílí na jinou věkovou kategorii publika a většinou pracují se žánry, které jsou mi víceméně ukradené. Pokud už mě někdy osloví, pak v drtivé většině jako odlehčené komediální záležitosti. Vážně míněný blockbuster zavání většinou na dálku patosem a okázalou velkohubostí. Románová Planeta opic fungovala na jednoduchém principu a kladla si jednoduchý cíl: varovat před nukleární válkou, která přivede lidstvo do záhuby, a uvolněný prostor obsadí živočišný druh. Původní film ze 60. let byl působivý a účinný - především proto, že se věrně držel předlohy. Ve své době šlo vlastně taky o blockbuster, ale volbou tématu, jednoduchostí, precizností a širokou sdělností mimořádně silný. Jeho mladší bratříček prodává něco jiného a používá jiné nástroje. O původní Planetě opic lze tvrdit, že ovlivnila jednu generaci diváků, vyvolala společenskou diskuzi a měnila pohled na studenou válku. Zrození Planety opic je předvídatelnou moralitkou na téma zpupnosti člověka v protikladu k ušlechtilosti němé tváře. Hodně scén je hraných vyloženě na efekt, postavy jsou černobílé, film šablonovitý a doslovný, hrající okatě na city. Od prvních minut mi nebyl sympatický, ale za řemeslo bych mu bez váhání nadělil dvě hvězdičky. To by ovšem nesměla přijít poslední akční třetina, kde dochází k revoluci a hrdinné šikovné opičky obřími skoky likvidují tu vrtulník v letu, tu jedoucí automobil s ozbrojenou osádkou. Tmělo se mi před očima a nálada klesala rychlostí parašutisty bez padáku. Nadšených obdivovatelů má film dost, tudíž se nemusím namáhat udělit ani jednu hvězdičku za technické zpracování a omezím se na 10 % celkového dojmu. ()
Veni, Vidi, Vici. To již nyní mohou říkat dva Caesarové. Prequel po třiačtyřiceti letech, u kterého je škoda nesmyslně naroubovaného (a zbytečného) akčního finále ve stylu "co se Wetě nevešlo do Jacksonova King Konga", které tu emocionální jízdu zprostředkovávanou skrze oduševnělé (lido)opí pohledy zbytečně sráží na úroveň běžného; byť velmi povedeného; popcornu. Ovšem i tak se "srdíčkem", což se u letních blockbusterů v posledních letech často nevidí. ()
Nakoukal jsem si trajlery, takže v kině mě bohužel nemělo co překvapit a jistý negativní dopad mělo i to, že jsem dopředu věděl, že všechny opice budou CGI a tak jsem vůči nim měl jakýsi distanc. Ale oproti třetím TRANSFORMERůM to aspoň mělo příběh a myšlenku a kvalitní akční finále. Potom, co jsem se znova podíval na původní film s Hestonem, musím jednu hvězdičku ubrat. Tamto je legenda, tohle jen fajn film. ()
Scénář: Rick Jaffa, Amanda Silver .. VIVA LA (R)EVOLUTION. ___ Číst závěrečný credit je radost - to před ním samozřejmě také. Andrew Lesnie, Patrick Doyle, Debra Zane, Weta Digital team, Andy Serkis, … . Skvělé zázemí, zápal, nadšení a ve výsledku perfektní a především důstojný prequel mé oblíbené Planet of the Apes z roku 1968. Nebo celé nové série? _ Obvykle přemýšlím, zda všestranně zdařilému kousku dát 4* nebo 5*, ale tady zní otázka jinak: "proč nedát pět?" ()
Galerie (80)
Zajímavosti (40)
- Christopher Walken, Tim Conway a Robert Englund byli zvažováni do role Charlese Rodmana (John Lithgow). (SONY_)
- Hvězda původního filmu Charlton Heston se objevuje na televizních obrazovkách v opičích klecích, kde je pouštěn film Ve službách papeže (1965), ve kterém ztvárnil Michelangela. (c.tucker)
- Ústřední zpráva ve zpravodajské relaci zní, že se vesmírná loď Icarus jako první plavidlo vydává na Mars. Tak se jmenovala Taylorova (Charlton Heston) loď v původní Planetě opic (1968). (c.tucker)
Reklama