Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Psema
    ****

    Baví mě představa pubertálních popcornožroutů jdoucí na další Pacific Rim, případně Emmericha a dostávající Edwardsův v tradici zakořeněný sequel, který Godzillu neikonizuje jako hrozbu, kolem níž je potřeba akčně kroužit a kochat se destrukcí, ale jako kámoše, kterého matka příroda využívá jako ultimátní regulační prostředek, zatímco lidi (resp. Američani) statují a veškeré průsery ve filmu způsobují svojí vlastní debilitou vycházející z touhy řešit konflikty sami bez otevřenosti k poznatkům jiné kultury. Což samozřejmě všichni vykládají jako přešlapy proti logice, ačkoli nikdo nezná svět, v němž by koexistovala jadernou energií napájená MUTA, takže pasovat nějaký neprůstřelný realismus na podobný fikční svět, jenž jde očividně ve šlépějích šedesátileté historie, vlastně ani nejde. Godzilla je (imho, samozřejmě) hodně pevně uchopený autorský projekt nadšence, který vyžaduje, aby měl sledující divák alespoň nějaké godzillovské základy a chápal tudíž přebíhání od stylu a myšlenek poválečné japonské kaiju kinematografie k japonsko-americké moderně, která si zachovává intelektuální přesahy a zároveň dovede gradovat k jedné z nejimpozantnějších monstr-fatalit na stříbrném plátně.(15.5.2014)

  • JFL
    ***

    Chápu koncept, vidím ambice tvůrců, ale nemůžu si pomoct, král prostě je nahý. Nový americký "Godzilla" (z nějakého důvodu tentokrát postavy monstrum označují mužským rodem) je emblematický film pro dnešní dobu - typický vyšpekulovaně sofistikovaný snímek, který je poučený svými kořeny a snaží se je aktualizovat a nově uchopit. Ovšem tentokrát to prostě funguje jen na papíře. Ano, máme zde snahu natočit americký biják, který bude věrnější japonskému stylu kaidžú filmů s peckovačkami, ale při tom obsáhne i vliv (z pozdějšího pohledu atypické) vážné první "Godzilly". Současně zde máme ambici udělat opulentní monster film, kde ale budou lidé redukováni na titěrné tvorečky bezmocné vůči přírodě, a to vše navíc pojaté jako civilní anti-blockbuster, kde vše bude podmíněno mravenčí perspektivou a diváci namísto žánrových moneyshotů uvidí to, co samy postavy. A důvodem, proč to nefunguje, je paradoxně to, na čem se pokouší film stavět v prvé řadě: scénář a postavy. Tajemství úspěchu v lecčems podobných snímků "Monstrum" (Cloverfield) a "Mutant" (Gwoemul) spočívá v důsledném držení a využití konceptu. "Monstrum" setrvává v modu found footage a omezuje figury na jednorozměrné šablony právě v zájmu upřednostnění monstra coby katastrofy převyšující titěrné lidi. "Mutant" naopak skrze profilované postavy, vyzdvižení kontrastu každodennosti a monstra i nevyzpytatelnou anti-žánrovostí dokázal vyjádřit pravou podstatu monstrosity, která převyšuje lidi svou neuchopitelností. Edwards jako by chtěl mít obojí, ale ani jednoho se nedrží. Pohled postav a odpírání ideálního hlediska se stává pouhou manýrou a taháním za fusekli, když pravidelně přichází s kompenzací v podobě moneyshotu z božského nadhledu. Figury zase představují zcela absurdní projev snahy blafovat hloubku. Jaký smysl má obsadit takřka všechny výraznější role uznávanými charakterními herci (výjimkou je hlavní hrdina ztvárněný nějakým chodícím pudinkem), ale dát jim při tom k dispozici až směšně šablonovité postavičky, ze kterých sebelepší herec či herečka nic nevymáčknou? Nechápu pak, jak mohou některé ohlasy pět ódy na pasivizaci postav, když při tom film hraje podle obvyklých pravidel. Je sice pravda, že nejničivější zbraně proti monstrům tentokrát nic nezmůžou, ale o to zásadnější roli sehraje fištrón ústředního all-American borečka, který nejen že zlikviduje veškeré zárodky dalších monster, ale současně i zachrání krk Godzille v peckovačce s gigantickou havětí. A to nemluvě o tom, jak předpisově sjednocuje cizí i vlastní rodiny a bez úhony přečkává cokoli od daleké cesty domů až po atomové výbuchy. Ve výsledku tedy sice vznikl další přírůstek do kategorie okázale poučených a promyšlených remaků či adaptací, na kterých se mohou znalci předvést, jak dokáží rozklíčovat vlivy a proměny vůči inspiračním vzorům, ale při odtažitějším pohledu zůstává jen prasklá bublina, která možná v kině oblbne svou nenápadnou spektakulárností, ale doma (i na velké bedně) už pokulhává. Na druhou stranu je třeba uznat, že když člověk přečká první hodinu nefunkční expozice a následně se podvolí směšné účelovosti a vykonstruovanosti sebemenších detailů, skýtá sveřepě vážný americký Godzillák stejně campovitou podívanou jako klasická, na děti cílící rozverná dobrodružství jeho japonské inspirace.(7.9.2014)

  • Marigold
    ****

    Scénář staví na střetu civilizace s přírodou a zjevně vychází z předpokladu, že lidstvo je přežitek. Jak jinak si vysvětlit, že postavy jsou šablonovité, občas promlouvají jako po požití psychotropních látek a nemají žádné smysluplné dramatické oblouky? Zůstává jen ta nejošuntělejší peripetie ze všech - tatínek musí najít rodinu. To ostatní se rychle zazipuje do pytlů a odbude pár přibližnými větami. Žádný realismus, hlubší psychologie a provokativní práce se známými motivy se nekoná (snad jenom smrt / obecně vážná stylizace jsou tu nezvykle častými hosty). Druhým skrytě (zřejmě) mizantropickým prvkem je jednání lidského velení, které plánuje s důmyslem doby kamenné a pokud někdo v jeho konání spatřuje hlubší smysl, ať mi ho prosím sdělí, nejlépe písemně a s nákresy. Takže zbývá Godzilla vs. MUTO + mravenčí lidská perspektiva, která střet monster dokáže fragmentovat, včas zakrýt nebo mimoděk nahlédnout v celé jeho gigantické majestátnosti. Lidi tu prostě nejsou proto, aby jednali a byli zajímaví sami o sobě, ale aby se mohli dívat a film se mohl sytit jejich pohledy. Tady Gareth Edwards a jeho posádka předvádějí, že někdy jednoduše stačí dodat výživnou potravu pro oči a uši a efekt se uprostřed nefunkční lidské story stejně dostaví. Opojení měřítkem monstra, jeho vypiplané estetizování a rámování ve fotogenických kompozicích je smyslem celé Godzilly, která je pomalejší a majestátnější, než bývá zvykem. Podobně jako pár výtečně načasovaných scén a old schoolové hromobití Alexandre Desplata v orchestřišti. Monstra z hlubin mají přesně tu kulervoucí vibraci, kterou jsem čekal od Pacific Rimu. Ten tak konečně dostávám v jedlé podobě rok poté. Můžeme spekulovat, jestli napřesrok pro změnu někdo doručí to, co se čekalo od Godzilly. [75%](13.5.2014)

  • EdaS
    ****

    Edwards má koule, že si dovolí natočit letní blockbuster v podobném stylu jako svůj laciný debut Monsters. Jeho Godzilla je především osobitá a pokud jí to prominete, budete se bavit. Kdo čeká standardní hollywoodskou akční řachandu s hláškama, tak bude trpět.(16.5.2014)

  • golfista
    *

    Neuvěřitelné ! Po loňském Pacific Rim další (pro mě naprosto nepochopitelně) nadhodnocená ptákovina obřích rozměrů.... doslova :)(24.8.2014)

  • - Film byl distribuován společností Warner Bros. po celém světě s výjimkou Japonska, kde se o distribuci postarala společnost Toho. (007.)

  • - Spoiler: Režisér Gareth Edwards se vyjádřil, že snímek Godzilla (2014) je inspirována filmem Poslední Samuraj (2003): „Katsumoto (Ken Watanabe) je bojovník, poslední svého druhu. Žije osamoceně a tento způsob života mu vyhovuje, ale my jej nutíme k tomu, aby se vrátil a nastolil rovnováhu." (HellFire)

  • - V rámci vdechnutí „duše" monstrům se na konzultacích podílel i herec Andy Serkis. (HellFire)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace