Režie:
Andrew HaighScénář:
Andrew HaighKamera:
Urszula PontikosHudba:
James Edward BarkerObsahy(1)
Měl to být klasický vztah na jednu noc. Nesmělý plavčík Russell si po večírku s přáteli ještě zašel do gay baru a ráno se probudil s kocovinou a Glenem. Přestože výchozí podmínky nebyly příliš nadějné a oba muži se lišili jak povahou, tak zkušenostmi a představami o vztazích, nedokázali si dát sbohem. Jejich společný víkend ubíhá v diskusích, drogách, sexu a znovu diskusích, při nichž postupně vycházejí na světlo další a další zážitky, názory, odhalují se jejich já, která v podstatě touží po tomtéž. Vzchází tu naděje na skutečný vztah? Anebo je jejich společný čas omezen právě jen oním víkendem? Přestože se Víkend soustředí na homosexuální vztah, otázky, které otevírá, mají obecnější platnost. Hledání odvahy k překonání obav, vzpomínek na minulost a otevření se citu – to jsou témata univerzální a stále aktuální. Na formálně jednoduchém a výrazově lakonickém snímku je nejzajímavější autorova úspěšná snaha o autenticitu, pečlivě vystavěný scénář a precizní herecké výkony obou hlavních představitelů Toma Cullena a Chrise Newa. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (3)
Recenze (98)
Film je to moc zajímavý, bohužel má své ale. To hlavní ale je, že se vlastně za celou tu dobu nic neděje. Čekal jsem nějaký zvrat, alespoň na konci filmu a ono pořád nic. Film staví na výkonech herců, které jsou naštěstí velmi dobré a celý film tak zachraňují. Bohužel ani ty emoce jsem necítil. Čekal jsem, že to bude hodně podobné filmu Shame, ale to bohužel není. 6/10 ()
Velmi realistické a civilní drama, které je i přes velké množství sexu a sprostých slov docela inteligentním konverzačním filmem. Na jednu stranu velmi otevřeným, na tu druhou však bez nějaké úžasné, všeobjímající myšlenky a poselství. Možná jsem ale prostě jen přesycena homosexuální tématikou, která se pro mnoho filmů stává hlavním prodejním artiklem; osobně mám radši filmy s homosexuály, kde je jejich orientace potlačena na pozadí a nedělá se kvůli ní nějaké obrovské haló. Protože až se budou točit takové filmy, dospějeme jako civilizace konečně do bodu, kdy se splní přání hlavních aktérů tohoto filmu, do bodu, kdy většina lidí nebude na ulici zírat na gaye jako na úchyly. [MFF Karlovy Vary 2011] ()
Nebylo to špatné, ale přistihnul jsem se, že se občas nudím. Koukali jsme na to s kamarádkou, musela si odběhnout, za chvíli se vrátila a ptala se mně, co se mezitím stalo. Tak odpovím, že si povídali, ale nic zásadního. Na to ona odvědí, no, tak to už dělají 45 minut :) Asi tak... spíš dokumentární zachycení dvou dnů dvou gayů. Žádné zvraty a napětí nečekejte. ()
----"Well, what happens is, while you're projecting who you want to be, this gap opens up between who you want to be and who you really are, and in that gap, it shows you what's stopping you becoming who you want to be."----Jednoduše detailní snímek, který popisuje všední záležitosti s náležitými detaily, takže je všechno maximálně živé, opravdové a realistické. Ne každému tenhle z velké části konverzační, po akční stránce zaostávající a dějově celkem prostý snímek postavený víceméně na výkonu dvou lidí sedne. A plně chápu, že ani tematika nebude pro každého. Osobně se přiznávám, že v kontextu celého příběhu a děje pro mě nebyl fakt, že se jedná o "homosexuální" film to nejmarkantnější i když to samozřejmě dělá celé dílo tím, čím je. Tím chci říct, že přestože je tenhle film o homosexuálech, dal by se příběh (tedy jeho kostra a celkové sdělení)přenést na osoby jakéhokoli pohlaví/sexuální orientace/rasy a s trochou nadsázky i věku a pořád by vše dávalo smysl i když je pravda, že by potom snímek možná neměl tolik originální atmosféru. Herecké výkony jsou skvělé, netroufám si odhadovat, jak by film dopadl bez nich. Po dlouhé době jsem narazila na film, kde jsou dialogy, které stojí za povšimnutí a v kombinaci s herci je to opravdu vydařené. ----"I'm not saying people shouldn't forge relationships, all I'm saying is that we don't need someone to sanction it,- to make it legitimate, to make us respectable. Yeah, heaven forbid. And don't tell me that people get married because of love. People get married for the same reason that they buy a house or buy a dog, to tie them down so that they go:, "Oh, no, we couldn't possibly go away this weekend." "Who'd look after Buster? Couldn't possibly leave Buster alone."---- ()
Občas by před sledováním filmu nezaškodilo přečíst si obsah, mrknout na trailer nebo projet galerii. Abych pak při sledování nebyl nepříjemně šokován jako se mi to stalo u Víkendu, kde jsem očekával relax u britské nezávislé romantiky v podání (žena – muž případně žena – žena :D ). Na dva pomatené ukňourané mlaskající teplokrevníky pronášející oplzlé (prý hluboké) dialogy: „Teď jsi porušil nepsané pravidlo, protože voníš mentolem a já smrdím po penisu a prdeli“ nebo přirovnání vůně chlebu pita ke spermatu, jsem nebyl připraven. A dalšímy podobně výživnými dialogy pro silné povahy se to v tomto artovém nezávislém dramatu, kde mimochodem každý heterák je homofob, jen hemží. Weekend je snímek určený i jak lze vyčíst ze zdejších komentářů snad opravdu jen pro stejně orientované jedince či pro přecitlivělé slečny/ženy. Souhlasit však musím s názorem, že film je nejspíš opravdu hodně realisticky a naturalisticky natočen, protože si nepamatuji, kdy jsem naposled tolikrát odvracel svůj zrak od obrazovky a použil rychloposuv. Mé hodnocení je pravděpodobně neobjektivní, ale víc jak dvě hvězdy dát nemůžu. Jsou případy znechucujícho (poutavě a k zamyšlení) a znechucujícího (nepříjemně) filmu a toto je ten druhý případ. Never more! // Jestliže herci hrající v tomto snímku nejsou i v reálu gayové o čemž především u Chrise Newa silně pochybuji, tak mají oba moje uznání. ()
Galerie (29)
Photo © The Film Collaborative
Zajímavosti (5)
- Celý štáb bol zložený iba z 15 členov. (dwdb)
- Film sa natáčal 17 dní v britskom meste Nottingham. (eurika)
- Namísto skutečných drog šňupají herci ve filmu glukózový prášek. (Stanislaus)
Reklama