Líbáš jako ďábel

V kině jsem se na tom docela dobře bavil stejně tak plné kino (byla akce na vlezné). Co se dějě týká, je to hodně přitažené za vlasy, ale jako komedie, se to nechá. Kdo vyniká je hlavně Holubová, ale i ostatní se snaží. V dnešní slabé produkci dobrých komedií, je třeba si vážit každé podobné příležitosti. (08.02.2013)

"To jsou únosci.. Ptají se, kde jsme !!" - "Kde asi !! V prdeli !!" ;) Tak tam skončila i samo(nena)učka Maruška Poledňáková, která nemohla odolat číslům předchozího snímku co do návštěvnosti kin, a spatlala tak volné - No, mně to volné rozhodně bylo !! - pokračování nebetyčné šmíry, které sice podobně jako ty hollywoodské sequely vypadá bombastičtěji, už jen dík těm překrásným marockým lokacím, které však snad ani nemohou působit kýčovitěji - Jsem z vás a vaší kamery smutný, pane Smutný !! - a nesmyslněji, jinak však žádná další zásadnější změna nepřišla, a divák se tak dočkal pouze dalšího nesmírně špatného filmu, totiž crazykomedie plné gagů a vtipů bez point, která vypadá jen o chlup lépe, či spíš méně špatně, než Líbáš jako Bůh.. Tam však Poledňáková tu pověstnou laťku příliš vysoko nenasadila, ona si totiž asi myslela, že na nějakou laťku sere bílej tesák.. Díky líbajícímu Bohu, že Poledňáková není ještě Trošku víc pomatená a nesoudná, a tak netoužila natočit celou trilogii !! ;) Ale kdo ví, čeho se ještě dočkáme !! (21.03.2015)

První díl nebyl bůhvíjaký zázrak a v mých očích mu druhá projekce jen prospěla. Bojím se ale že to nebude případ Líbáš jako ďábel. Poledňáková moc neví kam se ve vztazích postav dále pohnout a tak místo vztahových propletenců vsadila na exotické dobrodružství. Druhý díl neobsahuje legrační scény a hlavní Helenka je už přímo otravná. Holubová vše zachránit nedokáže a jediný kdo si drží jakousi úroveň je Bartoška. Bambulo! 30% (10.07.2017)

Helena se tady projevila jako taková lehce naivní blbka. Nechat kufry ve vlaku? O veškerou legraci se v tomhle filmu stará Eva Holubová. Scény s ní byly sice bláznivé, ale alespoň jsem se při nich bavila. Ještě byl celkem vtipný výstup Langmajera s Nelou Boudovou, když měli spolu menší dostaveníčko. Bartoška se vždycky někde objevil a něco trefného řekl. Škoda, tenhle příběh zůstal někde napůl cesty. V tom Maroku to na můj vkus mohlo být ještě mnohem bláznivější. Zoru Ullu Keslerovou jsem zřejmě přehlédla jako krajinu, protože jsem si jejího jména všimla teprve v závěrečných titulkách. (29.10.2012)

Líbáš jako Bůh mě v rámci mezí příjemně překvapilo, Líbáš jako ďábel jsem už po dvaceti minutách chtěla vypnout a navždy zapomenout, že takový film existuje. Znáte takovou tu základní scénáristickou poučku, podle které by každá scéna měla nějak posunout příběh dále, měla by být důležitá v retrospektivním pohledu nebo by měla divákovi ukázat dosud neznázorněnou vlastnost některého z hrdinů? No tak zatímco západní filmaři "nedůležité" scény z filmů vystříhávají, Marie Poledňáková poskládala za sebe do téměř dvouhodinového celku. Kdyby to bylo vtipné, i bych jí tu příběhovou beznaděj, ve které neustále někomu ujíždí dopravní prostředek, odpustila. Jenže já se (velmi decentně) zasmála jen jednou; u scény s arabskou seznamkou. Zbytek jsem bez jakékoliv snahy o přehánění doslova protrpěla. (14.12.2012)