Zátah: Vykoupení

I na nikdy neperspirujícím Chucku Norrisovi by se při "desinfekci" tohoto malebného činžáčku objevila krůpěj potu, ale trvám na tom, že by nebyla jeho.. Serbuan Maut v indonéštině kupodivu neznamená "Vytrhnutý brzlík", ale "Smrtící invaze" a nutno dodat, že svému názvu bez problému dostojí. Úchvatný balet soubojů na palné zbraně, ruce, nohy, mačety, tonfy, nože, zkrátka všechno, co je po ruce, přímočarý tah na márnici (branku), explicitní brutalita, zajímavá hudba a v hlavní roli mrštný Eric Bana z Jakarty, který řidiče kamionu už asi dlouho dělat nebude. Nechci řešit, že poslední pucflek z drogové laboratoře bojuje líp, než Jackie Chan, že hlavní hrdinové mají tělo z vulkanizované pryže a jedí hodně kosti zpevňujícího vápníku, protože snést tolik úderů není v lidských silách, nicméně k páté hvězdě jsem postrádal, ..úplně se to bojím napsat.., solidnější příběh a věrohodnost interakce (nekrvavé) mezi postavami, co by zbystřila pozornost diváka, když se zrovna nebojuje s osvětlením v krční tepně. Jen prosím žádný remake se Stevenem, vždyť by ani nevyšel schody mezi patry.. (04.06.2012)

Bez přemýšlení 100%. Tohle je neskutečnej nářez, který nemá obdoby. U spousty filmů v minulosti divák čeká 90 minut na jeden ultimátní úder kdy hrdina zasadí svému protivníkovi těžké K.O. Přesněji se mě vybaví např. série Karate Tiger. Naproti tomu před nějakým časem v Thajsku prošlápli cestičku a já si nikdy neuvědomil že nadupané Ong-Baky někdo něčím překoná. Stalo se! Tahle indonéská zběsilost je něco jako dárek, který si každé malé dítě přeje dostat pod stromeček. Film mě ani na chvilku nepustil ze svého sevření. Scény jsou doprovázeny soundtrackem, který zážitek povyšuje tak nějak samozřejmě na vyšší level. Yayan Ruhian je Mad Dog!!!!! Blue-Ray prosím. A druhý díl chci okamžitě. PS: Asiaté musí být šílení. Ať mi nikdo nevykládá že během natáčení nikdo neumřel. (16.07.2012)

Jason Statham by neprežil ani jedno poschodie. Nie je to po všetkých stránkach dokonalý film (predsa len by to chcelo výraznejšieho hlavného hrdinu), ale v rámci filmov s ázijskými bojovými umeniami je to asi najlepšia lomenica za minimálne 5 rokov. Intenzívna, tvrdá, brutálna, s fantastickou choreografiou a nápadito natočená. Navyše to navzdory očakávaniam nemá iba zápletku (ostré komando, jeden činžiak a horda "sfetovaných Cigánov"), ale aj dej, ktorý sa takmer blíži k príbehu. (31.05.2012)

Laťka možností v akčním filmu byla opět posunuta. Trh bojových filmů dostal s druhým filmem protežujícím indonéské bojové umění pencak silat zdravou konkurenci, stejně jako o devět let dříve s příchodem thajského fenoménu v osobě Tonyho Jaa. "Zátah" nezatížený zbytečným dějem či profilací postav představuje splněný sen akčních fandů o takřka non stop jízdě. Z hlediska choreografie dech beroucí a co do řemesla adekvátně nápaditá horská dráha vedoucí zemí krve a bolesti staví maximálně na odiv možnosti lidského těla. Schopnost rány rozdávat i přijímat a adaptovat se při tom na konkrétní prostředí a jeho rekvizity je v tomto výkonnostně orientovaném spektáklu hlavní atrakcí. Byť coby intenzivní kino zážitek je "Zátah" zcela bezchybný, lze vznést výhradu, že po opuštění sálu splývá nekonečný příval akrobacie do jedné energické šmouhy. (23.06.2012)

Škoda rány, která padne vedle!! Čistokrevná rubačka, která neví, kdy přestat a když už se začne přeci jenom zajídat, předhodí nenasytnému divákovi další porci nekompromisní řežby, kdy postupně s dějem opadávají výstřely a létající ledničky a ke slovu přicházejí nože, mačety nebo holé nohy a ruce. Všechna čest choreografii. Herci jdou co se fyzického výkonu na dřeň, hlavního klaďase jakoby údery protivníků motivovaly ještě k vyšším obrátkám. Právě živočišný tah na branku, který mi chyběl třeba u Ong-baka (bavil neošizenou fyzickou akcí, ale nudil opakovanými záběry a mizerným feelingem), je tu poctivý s každou ránou. Děj je jasně nalinkovaný – velký barák, policejní jednotka a banda vrahounů, kteří se nehodlají vzdát. Videoherní koncept pak vydrží až do horních pater, kde na přeživší čeká slušný záporák s výbornými poskoky (démonický Yayan Ruhian zvlášť). Žádné vykecávání, jen jedna lekce anatomie za druhou a divák si užívá, klaní se poctivé dřině a oceňuje přehledné záběry. Neučesané, hektické, zoufalé i brutální. Vedle tohohle vypadá takový Van Damme s hezoučky nasnímaným, efektně sestříhaným a lahodně vypadajícím výskokem jako malý skřítek schovaný pod dekou. (16.07.2012)