12 let v řetězech

Mainstreamový film o otroctví, jaký Spojeným státům dlouho chyběl. Nepříjemný, brutální, odvážný bořit zažité představy, že Spojené státy jsou už tři století zemí svobody a spravedlnosti pro všechny. Nicméně zatímco jednotlivé scény na mě dojem zanechaly, jako na celku mi na 12 Years A Slave chybělo cokoliv, co by mě přesvědčilo, že se tento McQueenův počin zapíše do dějin. (20.01.2014)

Není moc co řešit. Kvalitně natočený film, který sice vůbec nemusel vzniknout, protože nic moc objevného neříká ani neukazuje, ale když už vzniknul, ostudu svému tvůrci nedělá. McQueenův fanoušek nejsem, tak s jeho přesedláním na "normálnost" nemám problém. Pokud má 12 let nějakou výraznější chybu, tak že naprosto nezohledňuje čas - děj působí, jako by se odehrával během měsíců, ne let, což je určitě ke škodě. (25.01.2014)

Bál jsem se sebe-dojímavé historické fresky o soudržné černošské komunitě a hnusných jižanských otrokářích, ale dostal jsem překvapivě bystrý a komplexní příběh muže, který si snad až příliš rychle osvojí vnucenou identitu a svých 12 let prožije ne v řetězech, ale v odloučení (od rodiny, ale i od "komunity" otroků-negrů). McQueen podobně jako před rokem Tarantino napadá příliš jednoduché škatulky a líbivé katarze. Scénář mu sice mete pod nohy občas až zbytečně velká slova, ale vyprávění obrazem, důraz na nejednoznačné "hledění" do tváře hrdiny i jeho souputníků a vnitřní vrstevnatost jednotlivých Pánů ho udrží poblíž jeho ústředního tématu - nesvobody, která není výsledkem konkrétního zotročení, ale spíš existence samotné. Nakonec tak můžeme dojít k překvapivému zjištění, že víc než cokoli je 12 let v řetězech film o přijetí cizí identity a traumatické ztrátě sebe sama. Odtud mnohde zmiňovaná pasivita hlavní postavy, která je ve skutečnosti bytostnou součástí její volby přežít i prostřednictvím největších kompromisů. Spíš Frantz Fanon než Steven Spielberg, každopádně film i přes svou nevyrovanost v nejlepších momentech mistrovský a silný. V těch ostatních možná bezpečně se blížící konvencím, ale stále přinejmenším fascinující a hodný promýšlení. [85%] (10.01.2014)

Django naruby. Do širokouhlých záberov močaristej Louisiany pokojne nasnímaná a tenkou červenou hudbou Hansa Zimmera (Williamsove sláčiky by tu fungovali lepšie) podmaľovaná odysea do emocionálneho a psychického stavu straty dôstojnosti a absolútneho poníženia. Nenápaditá ale “bezpečná" hollywoodská šablóna rozprávania drží film zbytočne na uzde a vzďaluje ho od autorskej osobitosti, v akú sme od režiséra McQueena dúfali. A nemalú chybu robí obsadením sympaťaka Fassbendera do kľúčovej a najzložitejšej postavy sadistického, zlom a slabosťou presiaknutého Eppsa. Veď i Benedictovi Cumberbathovi by táto parafráza postavy Amona Goetha zo Schindlerovho zoznamu sadla lepšie. Posledná, finálnym bičovaním vygradovaná tretina filmu, sa s uveriteľnejším stelesniteľom ultimátneho ľudského zla mohla stať najsilnejším filmovým momentom roku. (04.02.2014)

"Ty seš inženýr nebo negr?" Byly doby, kdy se to vylučovalo, ale dnes je vše jinak. Tehdy však černý muž pod bičem otrokáře žil a jelikož je utlačování menšin dnes tak populární téma, tak se o tom oscarový film natočil. Já jsem v něm tedy neviděl nic, co bych už neviděl jinde nebo bych to alespoň nečekal. Navíc jsem si poměrně jistý tím, že ani dnes se otrokáři a otroci neshodnou na tom, zda bylo či nebylo otrokářství správným režimem. Ale zpět k filmu. Já jsem byl poměrně překvapený tím, že se vyděračské hraní na city za zvuku smutných smyčců neobjevovalo zdaleka tak často, jak jsem očekával. Nakonec byl Solomon alias Plat docela sympaťák, takže jsem mu přál, aby beztrestně mohl zvýšit zisky svého pána, byla mu snížena norma na sběr bavlny a bylo mu dovoleno naladit si housle. Jsem zkrátka dobroděj, ale v tomhle jsem kromě "aktuálního" tématu nic až tak moc oscarového neviděl. (27.11.2018)