Enderova hra

Přítomnost mnohovrstevného knižního sci-fi cyklu s důrazem na psychologii postav a aspekty strategií při válečných konfliktech byla hmatatelná, nicméně krátká stopáž, omezené narativní prostředky filmového média a především producentská šustivá očekávání udělali své, obzvláště v okamžicích, kdy se Enderova hra měnila jen na vizuál sázející pilot Kinder Star Treku („Čtverec H17, vertikálně G6, aktivujte Malého doktora do stavu pohotovosti! Luštěnino, nemáš něco na akné? Kvadrant Delta, sektor 41, pozor na translokaci energie na perimetru! Kolonele Graffe, cítím dole jakési pnutí, nevíte, co to znamená? A ty Bonzo? Jo vlastně…promiň.“) I ten Han Solo s artrózou se mi zdál jakýsi špatný.. (09.09.2015)

Dokážu pochopit, že pokud byla předloha dobrá, že si film své příznivce najde, taky bych asi hodnotil lépe, ale bez znalosti knihy bylo pro mě sledování tohoto blábolu doslova utrpením. Hrůza, děs po všech stránkách. Ať už se jedná o stupidní nápad s dospívajícími "ochránci Země", natvrdlý děj plný blbých dialogů a scén nebo naprosto stupidní konfrontace mezi postavami, tento film si ode mě prostě nezaslouží ani tu jednu hvězdu, nevím za co bych ji mohl dát. Navíc moje averze vůči MáslovýmuPoli se prohlubuje... Tento film je z mýho pohledu jeden velkej sci-fi omyl tohoto roku a jedno z nejhorších sci-fi, co jsem kdy viděl. 10% (04.02.2014)

Nečetl jsem předlohu, nemám tudíž k látce žádný vztah, ovšem už z trailerů mi bylo jasné, že se mi, minimálně po vizuální stránce, bude Ender's Game líbit. A je to tak. vizuální stránka je naprosto dechberoucí a to bylo to hlavní, co mě odtrhlo od obyčejného až klišoidního příběhu. Ale co, herecké výkony, zejména Asy Butterfielda, mě velice mile překvapily a Harrison Ford po delší době nevypadá znudeně a snaží se. Mně to stačilo, blu-ray na 152cm tv mě totiž naprosto dostalo...82% (01.02.2014)

Moje máma dycky říkávala: je to hra, dokud někomu nevypíchneš voko! Knihu sice jsem nečetl (fakt se to nedá stíhat s těma dalšíma cca třiceti úplněnejlepšímasci-fi, co mám v knihovničce) a film, který teď zmíním, jsem neviděl, ale tipuju, že filmová Enderova hra je minimálně ze třiceti procent takovým Hunger Games po vesmírňácku s tím, že asi bude i o dost drsnější, osudovější a hlavně hravější. Ale dost hádání. Má to úžasný spád od první až do poslední vteřiny, Hood si s režijí evidentně vyhrál, no a s odstupem času (ehm, šest hodin po zhlédnutí) se prostě jedná o zdaleka nejsympatičtější odpočinkové, PLNOKREVNÉ scífo, které jsem tento rok viděl. Moc tomu ani neubírá, že se Asa kdovíproč stále cítí před kamerou nesvůj (všimněte si těch radcliffeovských tiků a záškubů těla), tyhle anti-gravitační skopičiny Vás ve spojení s epesním Jablonskyho hudebním podkresem v sále přikovají do sedadel. (30.10.2013)

Co působí ve 250stránkové knize jako přirozený vývoj za měsíce/roky, v Gavinově filmu vyznívá dosti zkratkovitě (z první školy do druhé a šup do třetí). Ubírá to na psychologii postav – přátelství jsou pouze naznačena, spory přímočaře vrženy na diváka (hlavně Bonzo) a vnitřní motivace naťuknuty. Casting se však až na výjimky velmi povedl. Typově úplně mimo je N. Anonzie, jehož seržant Dap není ani trochu drsný a přísný. Ford vypjaté situace zvládá bez úšklebků a nepatřičných legrácek. Jenže hlavní problém tkví v tom, že hlavní postava je náctiletý chlapec, který rozkazuje týmu, jehož členové jsou starší než on. Na jeho bedrech leží osud celé planety, což působí místy až příliš vypjatě a supervážně. Ender se vzpírá autoritám, je nezdravě navázaný na svou starší sestru atd. – to vše by šlo u puberťáka akceptovat, ovšem proč by zrovna tento nadaný chlapec měl být mesiášem, není uspokojivě vysvětleno./// I přes rating PG-13 rozhodně nejde o infantilní sci-fi pohádku. Děti se zde mlátí, škrtí a urážejí. Film poměrně dlouho tematizuje šikanu, ale nevyznívá to jako laciná moralita. Škoda však, že se Hood jakožto scenárista nezaměřil více na pochroumanou morálku světa dospělých, kteří neváhají mladé adepty vystavovat podmínkám, které by v normálním civilizovaném světě neprošly./// Velkým pozitivem filmu jsou vizuální efekty (některé záběry připomenou Gravitaci), na nichž je skutečně vidět avizovaná dlouholetá práce. Když Ender plachtí se svým týmem v tréninkovém centru s nulovou gravitací, do toho hraje Jablonského pompézní hudba, tak Gavin dokazuje, že od Wolverina postoupil o světelné roky. Bohužel některé dialogy zní příliš pateticky a občas se nelze neušklíbnout, ovšem místy neskutečně mrazivá a zlověstná atmosféra to kompenzuje. Tlačí na vás tíha světa, v němž děti bez dětství musí zachraňovat dospělé./// *Spoilery* Objevení termiťanky za dveřmi Enderovy ubikace je dráždivě nelogické stejně jako a) nezájem všech lidí zjistit, jak Mazer odrazil nepřítele, b) finální "strategický manévr", který žádného zkušeného vojevůdce nikdy nenapadl... 70 %. [Kino] (03.11.2013)