Mrtví a neklidní

-"Do you feel... it?" Zajímavé zjištění, první věc, která mě ve filmu rozplakala, nebyla všehomoucí láska, ale síla bezpodmínečného přátelství mezi Romeem a Mercutiem. Ale slziček potom samozřejmě přišlo mnoho a mnoho. Film o tom, jak se lidstvo znovu učí být lidské? Je to sice odvyprávěno tak, aby to i zombík pochopil, takže do deníčku si to zakládat nebudu a srdíčko tomu taky neodevzdám, ale je hezké vidět, že se někdo snaží. Je to hezké. A teď území SPOILERŮ: Když se pustím do úvah, jak bych ten příběh napsala já, tak v mé verzi by postupně ožíval a stával se zase člověkem, ale čím víc by byl živý, tím víc by mu krvácela ta rána nožem, kterou mu Julie udělala, když se poprvé potkali, a jakmile by se znovu stal opravdovým celým člověkem, tak by jí vykrvácel v náručí. (28.07.2015)

Zombie ujíždí na osmdesátkovým pop rocku, jezdí bavorákem a trpí permanentní samomluvou?! Víc jak devadesát minut, devadesát minut přemýšlím, kdy je ta emo-zombie varianta střihorukýho Edwarda v podání Nicholase Houlta ještě nemrtvá a kdy už je to dement?! Ale vážně, jakákoliv očekávání dopředu zabíjejí dílčí otevřenost a po shlédnutí prvního traileru Warm Bodies jsem tady tu hodnotu asi vážně najít chtěl. Fajn námět, spousta prostoru vytvořit něco překvapivě nadčasovýho, jenže to by Jonathan Levine musel ubrat patost a přitlačit na ironii, cynismus. Je děsně fajn šermovat zombíkovi před ksichtem blůrej diskem Fulciho klasiky Zombi 2, ale jinak se nemůžu zbavit dojmu, že to kolem, to kolem je jen tuctová fráze. Je mi jedno, když zombie vypadá, jako by si poplet gel na vlasy s lubrikantem, že se sjíždí mozkomíšním mokem, ale vítězství pravdy a lásky nad rozpadem tkání, tohle šlo podat mnohem líp. Jasně, cílovka obdobných filmů je schopna odpustit cokoliv, pokud to bude dost cool a pěkný, ale i za jistou povrchnost lze ukrýt hlubší rozměr, víc detailů. Hořkosladký Stmívání mrtvých, pár milých odkazů, drobky z fidorky a sprcha s Midnight City u mě stačí na slabších [final rate: 60%] (28.07.2013)

Tak tohle je bomba! Po dlouhé době jsem viděl hodně kvalitní hororovou komedii z očí "zombie" a náramně jsem se pobavil. Scéna kdy zombie-romantik "R" učí Julii správnému zombie pochodování mě úplně rozsekala smíchy. Krásné dialogy, krásná atmosféra, krásná zombie-romantika, zkrátka krásná hororová komedie. (21.06.2013)

Vlastně docela zklamání. Věřil jsem, že Jonathan Levine dokáže z daného námětu vytřískat něco mnohem lepšího a vkusnějšího než Twilight, což se taky stalo, přesto mám z Warm Bodies poněkud rozpačité dojmy. V jednotlivostech je film velmi sympaticky cynický (způsob, jakým R "pozná" Julii prostřednictvím cizích vzpomínek), jindy zas zábavný a sebeuvědomělý (fór s Pretty Woman songem), ale celek se prostě topí v hodně neujasněných pravidlech. Když se nad tím člověk začne zamýšlet, nedává to zrovna mnoho smyslu. V "romantické fantasy komedii" (nevím, jakou jinou škatulkou snímek přiblížit) se to odpustit asi dá, u mne osobně ale rozpaky přetrvávají. Že hned od začátku nepřipomíná hlavní zombie postava (kvůli voice-over monologům) pudově jednající mrtvolu, ale spíše zpomaleného introverta, mi do celkové koncepce snímku prostě nepasovalo. Jako nenáročná jednohubka OK. 6/10 (14.05.2013)

To se takhle jednou potácím po airportu, neb mi poštěvák vhodil do business class leták ( co taky jiného na letišti), že bude v bezcelní zóně probíhat výprodej mozků za akční cenu. Posmrtný život, za který by mnohý český senior vrazil S kartu a průkaz ZTP do ohně, společně s artritickou končetinou, ba co dím, i s konečníkem. Prostě selanka. Ovšem jen do té doby, než se ta živější část populace (parchanti rozjívení) rozhodne, že se nám bude do všeho srát, namísto aby seděli na prdeli a opakovali si množilku a vybraná slova. Tím bezva příběh pomalu končí. Definitivní pohřbení luxusního nápadu a černé zábavy nastává v okamžiku, kdy se mrtvákovi skrzeva lásku rozsvítí chlopeň (ÍTÝ volat domů) a nastane systola, no k posrání. Pochopitelně lžu, brečel jsem jak ževla zleva a bylo to tak průjemné, že bych se samými city roztekl jak med a čaj si nemusím půl roku sladit. Nebýt tedy této diletantské změny směru Z4, z jinak tak dobře rozjetého výletu po apokalyptické dálnici na vedlejší, růžofoučkou, travnatou cestičku, kde poskakují máj litl pony, nemusel bych se zde přetvařovat a hrát si na cynického tvrďáka. Přes veškerou svou zženštilou empatii, jsem tvůrcům velmi vděčen, že vše skončilo alespoň před první souloží, ač by to jistě stálo za to, neboť mrtvý penis zombitche "R" by jistě předčasně neejakuloval. Zkrátka, pokud by vše nebylo napatlané přeslazenou, exhumovanou šlehačkou, mohlo to být mnohem lepší a ne tak morbidně romanťácký. (26.05.2013)