ACAB: Všichni policajti jsou parchanti

"Celerino figlio di puttana, celerino figlio di puttana...!" Jeden z nadkategórie - nejedná sa "len" o film päťhviezdičkový, ale o film dokonalý, t.j., poviem si "keby to skončilo presne teraz, tak je to dokonalé". ACAB má v podstate jednoduchú konštrukciu, ako majú aj mnohé seriály z prostredia jednej profesie - tu sa jedná o poriadkové oddiely - to znamená: na place sú to v prvom rade profesionáli, ale zároveň musia čeliť rovnakým situáciám ako bežní občania. Starostlivosť o dcéru, súd pre viacnásobný neprimeraný zásah, syn fašoun a zmrd, ktorý ma dokaličil, či vysťahovanie z bytu... ACAB je tak dobrý preto, že je ľudský. Žiadne zbytočné hry na city, žiadna pokora pred divákom, či moralizovanie. Len tvrdá realita a logické vyústenia, ako napr. pochopiteľný, no predsa fanatický nacionalizmus zo strany poriadkárov, ktorí sa cítia nedocenení a vidia tú istú realitu svojimi očami. A keď sa zmýlia, je len na nich, či je rozhodujúca česť ich povolania, alebo česť pred priateľom. Poteší úderovka The Clash - Police On My Back, tiež cover 4Skins - A.C.A.B., ktorý tu "akože" hrajú náckovia (no vzhľadom nato, že sú to herci, nebudem tu zbytočne plakať na nesprávnom ramene) a samozrejme výborný Pierfrancesco Favino. (19.12.2013)

Těžkooděnci tvrdý chleba maj. Na CzechTechu si podají pokojného technaře pod vlivem luny a hned se mluví o Poláčkově knize Bilo nás pět, na stadiónu zažívají své Any Given Sunday, když stojí mezi dvěma tlupami divé zvěře, co spojuje vytetovaná láska ke svatému písmu (Always Carry A Bible) a občas musí vyklidit nějaký ten nepionýrský tábor - to všechno se musí zákonitě odrazit i do osobního života.. Film s tématikou, kde mají všichni pravdu a přitom se ošklivě mýlí. Zdá se mi, že Sollima honí vidličkou po talíři příliš mnoho špaget (tifosi, imigrační problémy, špatný politický i policejní systém, sociální svízele, neonacismus, rozvodové tahanice), ale pořádně nabrat se mu podaří málokterou. Na jeho obhajobu, nikdo po něm nevyžadoval řešení otázky stoupajícího extremismu v západní Evropě, vždyť na něj zatím nepřišli ani ti, co jsou za to placení.. Oceňuji zasazení příběhu do Itálie, potažmo Říma, kde je vzhledem k historickým souvislostem ideální podhoubí pro eskalaci podobných problémů. Stačí si vzpomenout na Paola Di Cania z Lazia, jak ukazuje fanouškům, v které výšce se asi tak nachází břevno branky.. (03.01.2013)

Otloukání dutých hlav při čutálistických seancích či likvidace cigánských ležení je krásná, záslužná a naplňující práce! Musíte být sice tak trochu vypatlané hovado jako "oni", ale žádný řidič hovnocucu z nebe nespadl, že? Každopádně bylo milé vidět, že klerofašistická policie nezná předsudky a pěkně bez rozdílů čistí oba konce spektra. Ať už jste Vandas nebo Stojka, škoda každé rány tonfou, která padne vedle. A na příští CzechTek bych určitě přizval nějaké ty posily z Itálie. Čím více těch milých, mladých lidí, co se v životě nedotkli drog a nikdy nedělají bordel "uklouzne v koupelně", tím lépe! (29.06.2012)

Když se ve filmu potkají tři z mých oblíbených filmových témat (sport, politika, násilí/agrese), nemůže to dopadnout špatně... slušné 4* + bych přidal detail, co se mi fakt zamlouvá, film jde proti aktuálním trendům zvyšujícím oblíbenost těch "rádoby akčních" filmů poslední doby (jako jsou krásné ženy, postelové scény, atd..) a striktně se zaměřuje jen a pouze na dané téma... (13.07.2012)

Tvorba filmů o složitých společenských problémech klade na filmaře vždy velké nároky už ve fázi rozmýšlení, jak danou tematiku uchopit. Dobrý film by ji neměl nepřístojně zploštit a v ideálním případě by na ni měl přinést nějaký podnětný náhled (namísto toho, aby jen suše konstatoval "takhle to prostě chodí"). Zatímco ve zdejších komentářích vzpomínaná Tropa de Elite, respektive její zdařilejší pokračování, zaujímá subjektivní hledisko militantně smýšlejícího kapitána Nascimenta, přičemž ho zároveň konfrontuje se silným ideovým protivníkem, ACAB se pokouší na etické otázky spojené s prací pořádkových policejních jednotek nahlížet z různých stran a skrze různé postavy. Bohužel se tím chytá do pasti, která je s takovým přístupem často spjatá - dopouští se příliš schematického a nuceně působícího ideologického vyvažování: Když nám třeba film ukáže zlé přistěhovalce, které je třeba zpacifikovat, hned na to nám pro uklidněnou představuje přistěhovalce hodné, na nichž je pácháno příkoří zlými nácky. Papírem také šustí celá linie s vedoucím jednotky a jeho neonacistickým synem, která končí u velice předvídatelné pointy. Film tak nadhazuje množství morálních dilematech, ale nenaznačuje žádné odpovědi, což v jeho případě není ani tak plodem snahy o nějakou vyváženost, jako jeho nevelkou objevností. ACAB ovšem dobře funguje jako působivý a empatický vhled do práce pořádkové policie, která už z principu nebývá nikde moc oblíbená - a v Itálii, zemi, která plodí mnoho politického napětí a jejíž kinematografie je poznamenaná silným levicovým proudem, to jistě platí dvojnásob. (08.07.2013)