Kantor Ideál

Naivní červená knihovna s vystresovaným Karlem Lamačem a upištěnou Anny Ondrákovou v hlavních rolích. Trochu to celé připomíná němý film, všechny pohyby i dialogy jsou hodně afektované. Ale jako začátek našeho zvukového filmu hodnotím vcelku kladně. Navíc jsem Karla Lamače ani Anny Ondrákovou v jiných filmech neviděla. (31.12.2013)

Název filmu je tak blbej, že mi zkrátka utkvěl v paměti a musel jsem si to ze zvědavosti pustit... Film ale naštěstí zdaleka tak blbý není! „Silná čtyřka" (Lamač, Heller, Ondráková, Wasserman) vytvořili sice poněkud líbivou, ale zdařile natočenou taškařici. Lamač je ve své roli skvělý, Wasserman napsal obstojný scénář a Heller mnoha gegům kamerově dopomohl. Hlavním hrdinou pro mě ale zůstává Mac Frič, který vymyslel celou řadu režijních vychytávek a především tento film natočil velmi sofistikovaně a přehledně - což se mnohým autorům a méně erudovaným kolegům v raných 30. letech ne vždy dařilo - namátkou jmenuji chaoticky skákavé snímky Svatopluka Innemanna, Oldřicha Kmínka nebo režijní faily E. A. Longena. Za dva hlavní nedostatky tohoto snímku považuji asi samotnou Anny Ondrákovou - zkrátka mi nepřišlo, že by mezi ní a Lamačem byla jakákoliv chemie, i když byli v reálném životě partnery, a za druhé: občasné dialogové berličky ve scénáři, které mají radikální význam pro děj, ale přichází velmi nahodile a uspěchaně (Šlégl se ke konci náhodou zmíní, že je zámeckým pánem...), což, jak tak sleduji, bývá častým nešvarem prvorepublikových českých filmů a ve výsledku to pak působí dojmem, že ten který scénárista potřeboval své libreto zkrátka užuž nějak zakončit. (28.11.2022)

Herecké přehrávání je jednou nohou v němém filmu. Kantor Ideál se proto potácí někde mezi nechtěnou naivitou vyplývající z neohrabanosti Anny Ondrákové i Karla Lamače, a zcela záměrnou šestákovou naivitou dívčích románů, za kterou film oběma představitelům vděčí stejně tak. Někdy jim ten vtip vyjde, a někdy ne... Martin Frič se taky teprve hledal, a tak je film poslepován z poněkud nesouvislých obrázků, ve kterých se postavy chovají zcela nesmyslně, bez jakéhokoliv pokusu o psychologii - vše je řečeno spíš střihem, což je zejména u závěrečné názorové proměny hlavních postav trochu škoda. Je až k nevíře, kam se režisér i celá československá kinematografie za dalších pár let dostala. Kantor Ideál je tak v prvním řadě skvělou ukázkou raného zvukového filmu na našem území, a v neposlední řadě přehlídkouhned několika legendárních filmařů, ať už to je Karel Lamač, Anny Ondráková, či epizodní Nataša Gollová (první film) a Josef Šváb Malostranský (poslendí film). (12.10.2015)

Když české biografy ovládl nový fenomén jménem zvukový film, zdálo se, že je vyhráno. Brzy se ovšem ukázalo, že ne všechno půjde tak lehce, jak se mnozí domnívali. Byla to doba tvrdých zkoušek a nových experimentů, někdy předem prohraných, jindy naopak úspěšných. Někteří záhy odpadli, jiní v potu tváře dřeli, aby dokázali, že film se dokáže vymanit z letargie předchozích let. Martin Frič měl štěstí, že se po jeho boku objevoval o něco starší a zkušenější Lamač, který dokázal proplouvat v divokých vodách filmového kýče s jistou elegancí a neotřelými nápady. Je zřejmé, že v případě tohoto rozverného filmu myslel Lamač především na sebe, když si bez rozpaků přisoudil roli nesmělého a poněkud komického profesůrka, který dostane za úkol zkrotit čtveračivé dívenky školou povinné. Nutno dodat, že zábava je to notně omšelá a v lecčems spíš už mimoděčná, ale celuloidová partnerství Karla Lamače a Anny Ondrákové, jejíž věhlas tehdy výrazně překračoval hranice Československa, si přes všechnu pochybnost nesou pečeť jisté autenticity (sic!) a nezaměnitelného humoru, s nímž, jak vidno, dokáží porazit i nejednoho současného diváka. (03.10.2008)

Tak ja si na tomto snimku nejvice vazim, ze je to jeden z prvnich nasich mluvenych filmu. Pak jeste vytribeny jazyk Karla Lamace a to bude asi vse. Vidim, ze s Anny Ondrakovou mel problem nejeden divak. Zenska to byla sice hezka, ale v tomto filmu mi vadila podobne jako velice laciny scenar celeho filmu... (19.02.2009)