Paulette
Paulette
Režie:
Jérôme EnricoScénář:
Jérôme EnricoKamera:
Bruno PrivatHudba:
Michel OchowiakHrají:
Bernadette Lafont, Carmen Maura, Dominique Lavanant, Françoise Bertin, André Penvern, Jean-Baptiste Anoumon, Axelle Laffont, Paco Boublard (více)Obsahy(1)
Paulette je zapšklá stará babka žijící sama v paneláku na předměstí Paříže. Důchod má malý, exekuce jí zabavila skoro všechen nábytek, odstřihli jí telefon a ona neví, jak dál. Jednoho večera se stane náhodným svědkem pochybného obchodu. Vidí v tom znamení osudu a rozhodne se, že začne prodávat hašiš. A proč by ne? Paulette byla kdysi cukrářkou. Její smysl pro obchod i kuchařský talent jsou pro ni dostatečnými trumfy, aby našla originální řešení k provozování svého nového „povolání“. Přesto ale není jednoduché stát se ze dne na den dealerem! (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (197)
snímek splnil účel za jakým byl natočen.Pobavil. Samozřejmě v reálu by to taková odlehčená taškařice nebyla.Ale babči byly famózní.Záběr kdy v otevřeném kabrioletu mají při dešti otevřený deštník a snaží se zavřít střechu ukradeného auta....a je tam toho podstatně víc.Intelektuálové v tom nenajdou nic aby mohli okomentovat svými moudry :-)))).Za mě opravdu dobré. ()
Bílá vdova byla vtipnější, nápaditější a jednoznačně lepší. Hašišbába má zase větší důraz na rasové a sociální problémy (chudák babička Paulette bere důchod 600 euro a nemůže z toho vyžít - schválně, zkuste si to přepočítat na koruny). I tak ale v souboji filmů o drogových dealerkách v seniorském věku vítězí britský film. Ten už totiž od začátku pracuje s nadsázkou, zatímco francouzská komedie je zobrazená zprvu realisticky, aby pak chvilkami neústrojně přecházela do pohádkových momentů. Navíc jsou v logice děje díry jako v ementálu. /26. 2. 13./ Bílá vdova ()
Co si současní francouzští důchodci v posledních desetiletí uvařili, to si teď taky snědí. Nicméně kulinářský um, navzdory výraznému obohacení chutí z celého světa, jde trochu z kopce a tak se nedivím, že sáhli po lehce nelegálních, nicméně chuť podporujících, ingrediencích. I tak je výsledek poněkud nemastný-neslaný a Jérome měl svého otce v kuchyni sledovat ještě trochu pečlivěji. ()
Standart francouzské komedie. Po pár dobrých nápadech v úvodních minutách se to brzy přelomí pouze do otravnosti a trapnosti. Amsterodamské vypointování považuji za vyloženě slabé. Navíc velmi nemám rád filmy s přihlouplými mafiány, drogovými dealery a jinou podobnou rádobydrsnou havětí se kterou si nakonec vytře řiť ten největší lulan. 40% ()
Dala bych lepší hodnocení, ale instantní proměnu zatrpklé důchodkyně v kůl babičku jsem nežrala. Vždyť ona jenom dealovala, nekonzumovala. Každopádně příběh je spíš pohádkový a občas tvůrci nevědí, jestli víc řešit realitu (třeba střet s žárlivou konkurencí) nebo vše podřídit srandě (zločinci nepoznají hračky). ()
Galerie (28)
Související novinky
Dny francouzského filmu
Ve dnech 14. až 20. 2. v kině Lucerna a 21. až 24. 2. v kině Atlas proběhne přehlídka Dny francouzského filmu. V Lucerně ji odstartuje jeden z nejskloňovanějších snímků posledních dnů, film Michaela… (více)
Reklama