Těžký život dobrodruha

Filmy pro pamětníky mám moc rád a leckdy jsem se při jejich hodnocení nechal unést nostalgií; i přes vyšší míru patosu a strojenosti, jsem nějaké ty půlhvězdy přidával. Ale tentokrát tomu tak nebude. Tahle rádoby krimi komedie, je v mých očích pouze velká zavlasypřitaženost s hloupou pointou. Do parodie a la Lelíček ve službách Sherlocka Holmese má dost daleko. Samozřejmě není špatně vše. Korbelář byl vynikající a Pešek ukázal, že ustojí hlavní roli. Ovšem tím bych s pozitivy končil. Mám rád chytré scénáře....ale nesmí být překombinované. Vlastně jsem dost alergický na filmy, které na diváka v samotném závěru vybalí podvůdeček ve stylu...všechno je jinak. Ale nebudu spoilerovat. Že je to pochybně zkonstruovaná opičárna bych i přešel, ale nikoliv to, že jsem se tak často nudil. Pocitově to byl dvouhodinový film. (06.05.2024)

Ne nadarmo tuto výraznou parodizační veselohru podrobil své režii právě Martin Frič. Z banality se tak stala pozoruhodná kreace, pohybující se až na hranicích funkční parodie. V době premiéry filmu - v době stále probíhající první heydrichiády - v tísni, nejistotě, strachu a nesmělé naději (boj o Moskvu a zřetelné známky prvního výrazného drhnutí německého válečného stroje na pozemní frontě) - to bylo pohlazení na duši a povzbuzení do všedního dne, jehož černotu si dnes nejsme s to představit. (15.05.2011)

Pešek jako spisovatel vs Otomar Korbelář jako postava z jeho románů - celkem dobrodružný hravý námět na svou dobu ( nemyslím tedy 2. světovou, ale před-válečnou kinematografii ), ale jako malýmu, kterýmu vyrůstal na Rambovi, mi přišlo hrozně funny jak byl hlavní hrdina zdrcenej, že snad zabil člověka. (23.12.2022)

„Co…co to bylo?!“ - „Toho si nevšímejte, to je Robert. Pronásleduje mě už ze Stockholmu, to už je tak jeho zvyk, aspoň 2 rány denně po mně musí vypálit. Víte, že by mi to chybělo, kdyby si po mně jednou nestřelil?“ No, parodie…film si ze „zesměšňovaného“ nestřílí tak (moc), jak by mohl a žánr (a já jako divák) žádal. Humor obstarává spíš situační komika a pár hlášek. Naštěstí je tu v tomhle ohledu na čem stavět. Stejně tak v případě herců. Ustrašený Pešek spolu se suverénním Korbelářem jsou sehraní a zábavní. Ovšem v případě jiných se tu minimem prostoru až trestuhodně plýtvá jejich komediálním talentem, mám na mysli hlavně Filipovského, Hrušínského a Fialu (ten se sice postaral o pěknou hudbu, ale jeho štěk o 1 scéně se snad ani nedá považovat za roli). Podobně rozpačitý jsem z podivně useknutého závěru (v případě romantické linky i „případu“ samotného). Končím na slabších 4*. „Vy máte revolver?“ - „Ano, mám revolver. Totiž…“ - „A to vy jen tak střílíte oknem na ulici?“ - „Občas.“ - „Aha. Kvůli uklidnění?“ - „Kvůli uklidnění.“ (22.09.2018)

Upraveno v červnu 2020. Těžký život dobrodruha je noční můrou spisovatele kriminálního dobrodružstvení. Martin Frič z knižní předlohy Vladimíra Tůmy uplácal parodickou anekdotu, je bystrý při vytváření konfliktů, které se nezadržitelnou vůlí valí ze všech světových stran. Pohotově přistupuje k událostem s vyzývavým úsměškem a se sebevědomým charismatem zkušeného eskamotéra čarokrásné magie. Převaha je na straně důkladně připraveného loutkáře. Těžký život dobrodruha, to jsou jemné provokace, ironicky nadsazené připomínky a poznámky pod čarou obrazů, ale také kostrbatá těžkopádnost výchovné souvislosti. Při vyvrcholení se zdají být téměř všichni na pokraji kolapsu z nedostatku kyslíku, přesto se ohrazuji proti případným poznámkám o morální výchově jako atributu autoritativního politického režimu, neboť výchovné prvky se v tuzemských filmech hojně objevují po celá třicátá léta. Jde více o humanismus, nikoli autoritativní diktát. Hlavním hrdinou parodické kantáty je Karel Kryšpín alias Charles Crispin (příjemný Ladislav Pešek), oblíbený spisovatel brakového vzorce. Stal se obětí komplotu, je trestaný a vydíraný, přesto jako jediný překonává své předsudky. Noční můra zhmotnila literární představu. Charismatickým hrdinou dobrodružství je Fred Flok alias Binder alias Benda alias Niklas (pozoruhodný Otomar Korbelář), šarmantní zločinec, ctihodný konzul, inženýr trezorových systémů, policejní komisař a svérázně trestající ruka. Zločin se zdá být tou nejlehčí a nejuhrančivější lidskou živností. Důležitou postavou je Tichý (vynikající Jaroslav Marvan), podezíravý policejní inspektor. On je ve filmu tou veličinou, která způsobuje spisovatelův vnitřní rozkol i jeho splašený běh za očištěním. Hlavní ženskou postavou je Helena Rohanová (příjemná Adina Mandlová), něžné zpestření a nebezpečné vnadidlo rozsáhlého komplotu. Jaký jiný faktor by měl muže přivést ke stavu pochopení? Z dalších rolí: hrubiánský zážitek na soukromé přání zprostředkovávající sňatkový podvodník Karel (Karel Hradilák), rychlá Fredova spojka v přestrojení za podomního prodejce (Fanda Mrázek), nad nedokonalými zločineckými pokusy bdící policejní rada dr. Seidl (Karel Dostal), elegantně okradený továrník Antonín Bureš (Karel Černý), chybující mladík (Rudolf Hrušínský), či styčný koordinátor toho neskromného komplotu. Těžký život dobrodruha jsou parodické hrátky literárního a filmového braku. Nedokáže se sice vyhnout mravokárné těžkopádnosti, přesto jde stále o více něž jen dostatečně uspokojující pobavení. (29.09.2009)