Keep the Lights On
Keep the Lights On
Režie:
Ira SachsKamera:
Thimios BakatakisHrají:
Thure Lindhardt, Zachary Booth, Julianne Nicholson, Souleymane Sy Savane, Paprika Steen, Sebastian La Cause, James Bidgood, Justin Reinsilber (více)Obsahy(1)
Sexuálně otevřený snímek scenáristy a režiséra Iry Sachse je záznamem deset let trvajícího homosexuálního vztahu dokumentaristy Erika Rothmana s drogově závislým právníkem Paulem. Původem dánský filmař Erik pracuje v New Yorku na dokumentárním filmu o Averym Willardovi, důležité postavě umělecké queer komunity 20. století. U svého milence Paula nachází živočišný Erik sexuální i emocionální uspokojení, které je ale střídáno dramatickými propady a roztržkami. Režisér Ira Sachs natočil tento maximálně intimní snímek na základě svých vlastních zkušeností. Hlavní roli rozervaného umělce Erika svěřil dánskému herci Thuremu Lindhardtovi (Útěk do divočiny, Andělé a démoni), pro něhož je to první velká role v americkém filmu. Velkou předností snímku je vynikající práce řeckého kameramana Thimiose Bakatakise, která z filmu činí i živý portrét současného New Yorku. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (2)
Recenze (20)
Příběh velké lásky, která se nakonec stala příliš slabou na to, aby překonala všechna úskalí a lidská protivenství. Strohá, civilní forma, rámovaná také časosběrnou posloupností děje, se v určitém ohledu jeví zbytečně strukturovaným pásmem, v němž je psychologie titulních hrdinů nahrazena přemírou anorganických vsuvek. Přesto jako celek nelze toto silné dílo nevnímat pozitivně. Mimochodem, lesk tomu dodávají vynikající herecké výkony Thura Lindhardta a Zachary Bootha. ()
I když snímek ukazuje některé zajímavé postřehy co se týká vztahových momentů, bohužel upadá na zásadní slabině a tou je ústřední dvojce. Těžko můžete nálezt sympatie k oběma postávám, neb oba se sobecky orientují jen na sebe a ten druhý je tam vždycky navíc. Tím pádem celé melodrama dostavá dost pofiderní nádech. Když to shrnu, příběh o dvou parchantech, kteří dobře věděli, že vyjebávali s tím druhým a světe div se, ono to nevyšlo ;-) ()
Nemam rad pornokrotitelov cokohadov, neznasam ovalne a valcovite predmety v blizkosti mojej velactenej prdele konecniku a zbuznela homoromantika ide mimo mna. Ja viem, ja viem, chyba nie je v gejoch ani v lesbach, oni su uplne normalni, nicim sa nelisia, podla nich jestvuje len jedna laska, nejestvuje hetero a homo verzia, dolezite je ze sa dvaja maju radi a podla nich nezalezi na tom ze su rovnakeho pohlavia, ne, ne. Chyba je jednoznacne v skurvenom odpornom heterosexualnom odpade, ktory odmieta uznat seksualny zivot bukvic za plnohodnotny, odmieta vsetky tie novodobe moderne veci ako zmena pohlavia, vyber pohlavia, pohlavie je len socialny konstrukt, odmieta homosexualne manzelstva a adopcie deti bukvicami 5 % ()
Tohle bylo pro mě zklamáním, v polovině jsem se už nudila a dívala se, kolik mi ještě chybí do konce. Tohle není o složitém vztahu, to ne. Tohle přeci není láska, ale třeba se pletu. Je to o muži, který se nedokáže odpoutat od druhého muže a mylně si nalhává, že jej miluje. A přitom je to takový pitomec, co jej podvádí, bere drogy a má ho na háku. A když už se to táhlo devět let, mohli je aspoň vzhledově trochu pozměnit. Snad nikdo nevypadá devět let úplně stejně. Za celou dobu trvání filmu jsem si neujasnila, jestli je mi hlavní hrdina sympatický nebo ne. ()
Po dvou dnech je porovnávání viděných filmů nemístné, nicméně i tak si neodpustím poznámku, že je Neodcházej zatím asi nejlepším filmem, který jsem letos ve Varech viděla. Nabízí totiž jistou esenci upřímnosti, jistou dávku režisérské zručnosti a herecké odvahy i jistý nádech lehkosti, s jakou se to vše sleduje. Příjemná kamera a vhodně vybraná hudba pak už jen celý zážitek dokresluje. [47th Karlovy Vary International Film Festival] ()
Reklama