Líbánky

Psychologické drama o tom, že minulost se může připomenout v tu nejnevhodnější chvíli. Největší plusy vidím hlavně v hereckém obsazení, přičemž vedle Ani Geislerové a Stanislava Majera vyčníval Jiří Černý, který působil velmi nepříjemně a pak v nejistotě, ve které mě Hřebejk dokázal až do konce udržovat. Spoustal lidí tady nadává na doslovný závěr, ale podle mě to je v pořádku, protože nejistých konců mám plné zuby a nebaví mě. Duu H+J se to zase povedlo. 80% (22.10.2014)

Mimořádně trapný pokus hitmakera Hřebíka o severskou drsňárnu, který má jen jediné plus, a to krásnou scénu a velmi zajímavé interiéry. Tím to ovšem končí. Téma je vyčpělé a v dnešní době trapné, výkony slabé až ubohé. Kdybych si strčil do nosu pletací drát a hodinu s ním kvrdlal, užil bych si lepší zábavu a určitě bych nebyl tak nasrán ze ztráty času. UUD (úplně ujetý divák) ProfiDivak: přirovnávat tuhle sračku k Larsovým filmům vyžaduje opravdu velký výmaz mozku (09.02.2014)

Technicky jisté jako každý Hřebejkův film od... Pelíšků? Škoda že Jarchovský dokládá tvůrčí krizi derivátem Kawasakiho růže, kterému chybí pořádná dramatická konstrukce, seriózní vyhrocení a tím pádem i hlubší dopad. Nic proti ničemu, ze kterého si zítra budu pamatovat leda Štrbovu tradičně božskou kameru, oddané herce a promarněný potenciál. (29.06.2013)

Jestli chcete vidět vyzrálou českou filmařinu, jděte na Líbánky. Úžasná kamera Martina Štrby zajišťuje dokonalý vizuální požitek. Čaruje s kamerou, pohrává si se světlem, záběry vyplňují celý prostor, přeostřuje z detailu v popředí na vzdálenější objekt. Pokud se dá kamerou pronikout dovnitř, pak je Martin jedním z těch, co to opravdu umí. Příběh si udržuje celou dobu vnitřní napětí. Napřed se oddáváme svatebnímu veselí, staříci vozembouši předvádějí krásný svatební mix, ale nezvaný host vnese mezi svatebčany napětí, které se postupně stupňuje. Do rodinné situace jsme uvedeni z důvěrných rozhovorů a z roztomilých rodiných scének. Postupem času začíná přiostřovat. Narušitel mizí ze scény, aby se vzápětí vrátil. Dostáváme pocitvé drama, tentokrát vzácně nesmíchané s komedií. Hřebejk se svým týmem odvedl poctivou filmařinu světového formátu. Jenže svět si nevšimnul a český národ jak se zdá pohrdnul. Třeba se dostane ocenění po letech, kdo ví. (07.01.2015)

,,JE DIVNEJ. NIKDO HO NEZVAL A MÁM Z NĚJ NEPŘÍJEMNEJ POCIT…“ /// Když za váma přijde parchant, že mu ubližijou… pochválíte ho a zdáte mu rychlokurs musada. Když to nepobere, seberete se a jdete to řešit. Ovšem když jste sami tak nějak v píči, tak mu pístzíte tuhle Hřebejkovu píčovinu. Von při ní buď chcípne nudou (a máte po starostech) nebo vás pošle do prdele (v tom případě máte vyhráno, páč se zocelil a můžete navázat rychlokurzem musada…). Nechci snižovat lidskost tématu. Jenomže TOHLE se dneska točí jinak! Jinak! Kurva JINAK! Tohle je totálka naprosto mimo mísu. A kdyby tam nedali tu nesmyslnou svatbu, tak za 20 minut není vo čem vyprávět! Že je švára na sračky (na plech)? Že to ségru sere? Svatební sex? Tolik vaty, že by s ní utěsnili barák v Přednádražní ulici! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Na intru jsem byl pěkná svině. 2.) Na svatbu mi přišel Honza Benda. (Cože? Ta buzna?) /// PŘÍBĚH ** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (14.02.2014)