Garbage, the City and Death
Režie:
Jan HřebejkHudba:
Ivan AcherHrají:
Gabriela Míčová, Jiří Černý, Martin Finger, Stanislav Majer, Martin Pechlát, Dana Poláková, Anna Polcarová, Štefan Chovanec, Tereza BebarováVOD (1)
Obsahy(1)
Filmový scénář (Der Müll, die Stadt und der Tod) Reinera Wernera Fassbindera, byl předlohou divadelní inscenace režiséra Dušana Pařízka. Z tohoto scénáře a divadelního zpracování vychází film Jana Hřebejka Odpad město smrt. Prostitutka Romi je ve svém povolání málo úspěšná: na své zákazníky je až příliš jemné povahy. Čím umanutěji ji však její pasák Franz posílá na ulici, tím více se Romi přibližuje úplnému zhroucení. Jednou ji osloví spekulant s realitami, který sám sebe nazývá „bohatým Židem“: nepožaduje po ní sexuální služby. Stačí, aby mu vyprávěla, a za to ji doslova královsky odměňuje. Její tak náhlé štěstí s ní však nikdo nesdílí. Kolegyně i její stávající klienti se od ní odvracejí, a stejně tak i Franz, jehož miluje, říká: kšeftování s Židem smrdí. Celý příběh se odehrává v prostředí rozpadajícího se města, při jehož sanování se politici nepokrytě dělí o zisky se spekulanty a lobbisty, to vše pod ochranou policie. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (92)
Těžké sousto pro dramaturga, těžké pro Hřebejka a ještě těžší pro diváka. Televizní nasnímání velkého jeviště s texty RWF na mě působilo příliš vyumělkovaně, kýčovitě, neaktuálně. Nespílám režisérovi, popasoval se s tím asi ještě dobře, ta teatrálnost se příliš tloukla s obsahem a některá provolání tak působila komicky (např. výstupy pasáka Franze). ()
Mimořádně dobrý film, který přispěl k nesmrtelnosti jedinečného divadla. Obraz města ve kterém je prostituce blízká nejen ,,relaxačním terapeutkám", ale skoro každému v našich společenských kruzích. Hřebejk posunul text a tvar divadelní inscenace pro filmové plátno tak dobře, že přetrvala její divadelní poetika i energie, akorát koule tomu na plátně chybějí. Nic to ale nemění na tom, že Odpad město smrt se stal po dlouhé době českým filmem na který stojí za to jít. Ve kterém jsou herci prožraní svojí rolí skrz na skrz, přičemž si ale stále zachovávají přirozenost. Jednotná vizuální stylizace dotváří pocit, že je film promyšlený, důležité myšlenky jsou lehce uchopitelné, ale zajímavě podané a hlavně je to skvěle natočené. A já jsem byla uspokojená jako filmový divák i milovník Divadla Komedie. ()
Shlédnuto v době Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. Tak tento film je jasně naladěn na úplně jinou frekvenci, než jsem já. Absolutně jsem neporozumněl tomu, proč toto bylo natočeno. Divné tlachání a chování hlavních postav, mi k osvětlení motivu také nepřidalo, zkrátka podivnost na kterou velice rád hodně rychle zapomenu. ()
Nejsem fanouškem divadla a jeho jediný klad pro mě spočívá v autenticitě zážitku. Proto jsem odpůrcem zfilmovaných divadelních her, neboť odpadá jediný klad a zůstává jen dupání do prken a přehnaná dikce. Ani nevím, nepřijde mi to jako vina Hřebejka nebo herců (jen Žida, který měl být z povahy věci übercharismatický, mohl hrát někdo jiný, než nemastný klon Lišky ze SZ), ale vina už samotné předlohy, které (dle viděného) nemá skoro co nabídnout a o co zůstává i po letech aktuální, o to je plytší provařeností témat a mělkostí závěrů, myšlenek. A nebo to možná vina Hřebejkova ansámblu je a jiná parta tvůrců by i z takové předlohy vyždímala působivý kus. O důvodech se tedy můžeme dohadovat, ale výsledek je stejný. ()
Z tohohle filmu se cítím rozpačitě, líbil se mi, ale nejsem schopen říct proč. Nejzamavější tu asi byla vizuální část a pak herecky Gabriela Míčová, která byla opravdu excelentní. Ale jinak to pro mě působilo zmateně a šíleně, ale v dobrém slova smyslu. ()
Naprostá lahůdka, jen nevím, zda napsat filmová či divadelní. Neviděl jsem předlohu, což je v mém případě vždy velké plus, neboť k filmovým adaptacím divadelních děl jsem nesmírně kritický a téměř nikdy nejsem spokojený. Hřebejkův počin ale považuji za jakousi poctu, vyjádření obdivu a respektu práce Dušana Pařízka a jeho ansámblu. První obrovské plus je špičkový scénař plný úderných vět a krásných i smutných myšlenek. Druhé plus excelentní výkony sehrané herecké party, jíž vévodí Gabriela Míčová. Třetí plus celkové vykreslení atmosféry, měl jsem pocit, že jsem přímo vtažen do děje, do doby. Jsem nadmíru spokojený. A připojuji se k věčnému a opakovanému spílání pražským radním, že dopustili, aby tak výjimečný soubor zanikl. Dejvické divadlo tak v Praze ztratilo jediného relevantního konkurenta. ()
Kritiku Hřebejka, že ve svých pozdějších filmech si již prakticky nehlídá herce a zajímá ho pouze kamera a scéna, si musím nechat na nějaký další kus, protože tady je ta nesnesitelná divadelní dikce zjevně záměrem. Čímž se opět dokazuje, že divadelní film je špatně. Vždycky. Na druhou stranu zejména kamera a mizanscéna dává najevo, že tenhle středometrážák nevznikl pouze jako znuděný vrtoch, ale je za ním hodně lásky a nadšení ze strany tvůrců. Navíc tím, že se do českého prostředí snaží převést vulgární a nepohodlnou Fassbinderovu dikci stojí minimálně za uznání. ()
Mrazivá zpráva o stavu společnosti, o moci peněz a snad i o antisemitismu. Tak jsem to vnímal já, ale těch možností tu bude asi víc. Hřebejk tentokrát vykročil úplně mimo svou dosavadní tvorbu a povedlo se. Vedle výborného nasnímání minimálního prostoru se povedl především casting. Gabriela Míčová si zcela poprávu odnesla sošku Zlatého lva, ale mě v paměti zůstanou i Stanislav Majer a Martin Pechlát. Další nedoceněný kus, ačkoliv uznávám, že tohle je určeno spíše užší divácké skupině. 80% ()
"Ty bys za špatnej vtip prodal i sám sebe.." ()
Dialogově zajímavé, občas to však na mne působilo tak nějak až moc inťoušsky. Jelikož jsem to neviděl celé, nebudu hodnotit. edit: viděno, dokoukáno "podruhé". ()
Divadelní hra na plátně, hodně na krev. Jako film nebaví, ale v divadle to muselo být silné. Pechlát v kramflecích baví, hlavní protagonistka zaslouženě oceněna. ()
CITÁT - Správná lež je dobrá, jak svěží rosa u posledního soudu........ Mohl jsem vybrat peprnější citát, ale proč být hned v úvodu sprostý. Výlevy zhrzelé rodiny, která si však žije jen svůj život. Spousta dialogů je povedených a pravdivých, ale značná část je jen odpadem. CITÁT - Chce si tu konečně někdo zašukat??!!!....... Okolo 32 minuty si Romi (Gabriela Míčová) zpívá píseň "Neviem byť sám" od skupiny Elán ze stejnojmenného CD, které vyšlo v roce 2001. Není to tak špatné, jak se to zpočátku zdálo. Nakonec jsem se do toho vžil a užil si sex, násilí a politické kecy ala Miroslav Sládek. CITÁT - Neukojitelné touhy......... ()
První pořádný film o lásce!!! ()
Asi je to z velké míry z nostalgie, protože Komedie byla mým nejzamilovanějším divadlem, kde jsem viděl skoro všechno (i Odpad, město, smrt) a ten soubor jsem prostě zbožňoval - tím pádem i výkony v tomto filmu (Míčová, Černý, Pechlát, Finger...) mi přijdou na nezvykle vysoké úrovni. Ale myslím že nejen kvůli tomu na mě tento film tak silně zapůsobil. Po dlouhé době se zde totiž natočil snímek, co neomílá neustále variace na téma nacisti / komunisti byli zlí, ale vyjadřuje se ke žhavé současnosti. Ke stinným stránkám kapitalismu, tedy formě vlády, kdy určující hodnotou není kvalita ani morálka, ale peníze. K době, v níž je možné koupit cokoli, dokonce i lidskou čest. Ale co s tím dělat, když slovy Winstona Churchilla: ,,Demokracie je nejhorší způsob vlády - s výjimkou všech ostatních, co jsme vyzkoušeli"? Ve filmu jsou hluboké myšlenky, postavy nejsou ploché, nesou s sebou zajímavá témata, překvapují (přeměna postavy Stanislava Majera). Je zajímavé si o nich povídat, hádat se, diskutovat - např. je bohatý Žíd špatný člověk? Pomáhá Romi aby jí pomohl, aby si léčil vlastní pošramocené ego nebo aby mohl mučit jejího otce? Paradoxem je, že jeden z nejpozoruhodnějších českých počinů poslední doby byl natočen podle scénáře Němce (geniální R.W. Fassbinder) a také to, že tento výjimečný pražský soubor musel přerušit svoji činnost - protože mu magistrát nedal peníze... ()
Nevím, komu to stálo za to vymazat můj předešlý komentář - mrkněte se radši na originál: http://www.csfd.cz/film/88431-schatten-der-engel/ ()
Odpad, město, smrt může posloužit jako exemplární ukázka toho, jaký jedinečný filmařský talent má v Janu Hřebejkovi naše kinematografie. A jak byly jeho možnosti dlouhá léta spoutávány neinspirativními scénáři Jarchovského či adaptacemi M. Viewegha. Tento snímek však na rozdíl od většiny Hřebejkových filmů získal nespornou jistotu v silné předloze, byť se jedná o divadelní inscenaci. Fassbinderova divadelní hra se může jevit jako artefakt minulé doby a již včerejších myšlenkových proudů, ale Hřebejk-režisér v ní nalezl překvapivě silné souznění, jež se plně otisklo do kongeniální režijní realizace. Každý záběr se v ní stává vizuálním skvostem a důvěrně známá pražská metropole je přetvořena v až perverzní symbol úpadku díky geniálně zvoleným lokacím. V opravdu silné stylizaci a nejryzejších filmových postupech téměř zanikají divadelní kořeny, i když se řada situací odehrává v místech, které mají jevištnímu prostoru velmi blízko. I hercům se podařilo úspěšně přetvořit své výkony, aby byly pro filmové plátno únosné a nerušily. Především Gabriele Míčové a Stanislavu Majerovi se podařilo vytvořit živé a civilní postavy navzdory myšlenkově přetěžkaným dialogům. Odpad město smrt je především poctou dnes již neexistující divadelní scéně, skutečně upřímným a láskyplným zvěčněním její poetiky, herecké souhry a myšlenkové náročnosti. Díky tomu, že se Hřebejk dokázal oprostit od pietního převodu, získal tento netradiční počin skutečné opodstatnění a snad i nadčasovou působivost. ()
Není to hezký film a není jednoduchý na sledování, přece jen to má spíše proporce divadelní, což mi ve filmu obecně spíše vadí, ale herecké výkony jsou zde tak dobré, že jsem prostě jen sledoval ty jejich promluvy, které nejsou bez myšlenky, stejně jako vztahy jsou zachyceny dobře, i když to vypadá, že jsou přehrávané. Dobrý film. ()
Trocha fassbinderovské poesie nikoho nezabije a někoho možná i osloví. 1) Přenos do českých poměrů sice dílo trochu ochudilo o německé konotace (hezky o tom píše komentátor gudaulin), ale na rozdíl od něho si myslím, že dílo získalo zase jiná pozitiva. Zejména secesní prostředí pražské Lucerny dodává inscenaci jakýsi až surrealistický rozměr. Jarmulku dolů. Ovšem Fassbinderův filmový scénář jsem nečetl, divadelní zpracování neviděl. Možná bych pak změnil názor. 2) Zaujali mě 34letý Stanislav Majer (pasák Franz), 30letý Jiří Černý (židův asistent Oskar) i 42letý Martin Finger (bohatý žid). ()
Filmy Jana Hřebejka mám rád. Tohle je, ale první film, s kterým šlápl hodně vedle. Zklamání. 3/10 ()