Mapy ke hvězdám

"Těžký" film, kterým se čím dál mnou oblíbenější režisér definitivně zařadil mezi skvělé vypravěče a psychouše, kdy nejlepší psychiatr alias psycholog je vlastně pořádný psychouš. Je fakt, že mi některé nejasné články v této složité skládačce docvakly po skončení projekce, takže si pro pochopení nemusím film pouštět znovu, ale nebráním se tomu. Opět se podstata točí kolem tatíčka Freuda, což mě dnes již nepřekvapuje, ale nikdy nezaškodí se nechat poučit znovu a zas. Dovolím si skromně konstatovat, že Hollywood zde představuje pověstnou Sodomu Gomoru a s lidmi jako takovými to jde z kopce již od okamžiku Vyhnání z ráje, což příkladně zosobňuje Incest. Hlavním pilířem neřešených děsů a běsů, jež vyústily v to, kam pochopitleně mířily, je totální depersonalizace dneška jako ústředního problému a dovršení Zkázy, jež je nevyhnutelná a až nebezpečně číhá za dveřmi, tak blízko, jak dalece nám to nedochází. (26.10.2014)

Mám pocit, že Cronenberg dosáhl něčeho, co možná ani nechtěl. V divákovi vzbudí pocit absolutního neztotožnění se s postavami, jelikož postavy samotné a především prostředí, ve kterém se nachází, je natolik odlišné realitě, ve které většina z nás žije, že snad ani nejde najít na jakémkoliv charakteru něco známého, něco povědomého, něco lidského. Možná, že to tak naopak chtěl, ale v tom případě ve mě vyvolal pocit, který tak úplně nepodporuje samotný film. Strašně moc neosobní film. 6/10 (03.11.2014)

Skvostné psychologické drama, které opravdu unikátním způsobem ukazuje onu odvrácenou stránku Hollywoodu. Nebudu lhát, že to je poměrně dost šílené a až za vlasy přitažené, ale nevadilo mi to a nemám, co tomuto filmu vytknout. Skvělé herecké obsazení, kterému vévodí Moore a Wasikowska, příjemné výkony Pattinsona a Cusacka. Pro mě bezchybné. (28.10.2015)

Nebyl by to Cronenberg, aby do filmu nenacpal plno hnusu, ale tentokrát se jedná o hnus na první pohled neviditelný, který se skrývá v lidské povaze - incest, psychické poruchy, závist, egoismus apod. Narouboval to do příběhu o "ošklivém a zlém" Hollywoodu, což působí na začátku zábavně, pak mrazivě a na konci velice falešně. Scénáristicky to dost skřípe, ale vyvažují to dobří herci - až na jako vždy nevýrazného Pattinsona a herce, co hrál toho třináctiletého spratka. Na Cronenberga hodně slabý počin. "Hell is a place without narcotics". (27.08.2014)

Myslela jsem si, že už jen těžko letos uvidím nějaký film, u kterého budu přemýšlet, proč byl vůbec natočen. Zmýlila jsem se. Nuda, nuda, spousta nezodpovězených otázek a nedořešených situací. Kdyby tenhle film neexistoval, svět by o nic nepřišel. Bez nápadu, bez pointy. Hvězdu dávám jen za herecké výkony. (29.10.2014)

Cronenberg klouže po povrchu, breptá a nudí. Mooreová prdí, prudí a psychotí. A film se tváří, jak strašně má diváka na háku. No nevím jak to působilo na ostatní, ale na háku jsem měl já tento film, nikoliv naopak. Kinoopruz posledních dvou let. Třetí hvězdu snad i přidávám za tvrzení některých zdejších, že Havana (Moore) je sexy žena :) Sexy ženu si představuji jinak a ne jako vyžilou šlapku po dvou lajnách koksu. Zrůdička to byla snad ještě větší, než ohavně namaskovaná a sestříhaná Wasikowská. Tímto obě žádám, ať se příště ve filmech neodhalují. Děkuji. Oslavný song a taneček jediným vrcholem filmu. David stále klesá a měkne. (28.10.2014)

Nelaskavá, neradostná a navíc cronenbergovsky mile ujetá anální sonda do řiti Hollywoodu mezi odporná lidská lejna, mezi všemožně pokřivená monstra stvořená a živená zdegenerovaným polosvětem showbizu. Extrémní egoismus, závist, schizofrenie, psychózy, arogance, incesty... Bohové vědí, že než žít ve stejné sféře jako postavy tohohle filmu, byl bych radši v Kalifornii mexickým zahradníkem. Skvělý scénář, skvělí herci ve skvěle napsaných rolích, ale první může být jen jeden, takže - tramtadadááá - zlatou medaili ode mne k zítřejším narozkám získává sexy, manická, psychotická a lehce šílená hysterka Julianne Moore, které už je neuvěřitelných... Cože? To jako fakt?! (Vím, že poslední dobou se mi nějak s pětkami roztrhl pytel, ale nemůžu si pomoct, zase se mi to strašně líbilo...) (02.12.2014)

Po Dangerous Method a Cosmopolis jsem si říkal, že Cronenberg už nemá co ukázat, ale to jsem se šeredně zmýlil. V Maps To The Stars nabídl pohled do života jedná zvrácené rodiny žijící v jen o méně zvrácenějším světě Hollywoodu. Jestli to v továrně na sny chodí takhle byť jenom z části, tak potěš koště. Incest, žhářství, drogová závislost dětškých hvězd, vyžilá herečka jásající nad tragédií své konkurentky a řada dalších věcí, na kterými rozumnému člověku zůstává rozum stát. Obsazení bezchybné a tentokrát nevadil i jindy prkenný Robert Pattinson. Možná se někomu může zdát, že Julianne Moore by to s tím svlékáním na stará kolena neměla přehánět, ale to vlastně jen podtrhuje tu fascinující úchylnost, kterou Cronenberg poslal mezi lidi. Na konci ze mě vypadlo jen "Ty vole!" a to mě baví. 90% (22.05.2015)

Hollywoodský expresivní výkřik do tmy. (28.10.2014)

Totální s*ačka. Nechápu, co tím chtěl autor říct. Nechápu, jaký význam měla postava Pattisona. Nechápu další mišuge postavy. A už vůbec nechápu poměrně vysoká hodnocení od předních uživatelů. Jediné, co (nepřekvapivě) stálo za to, byly herecké výkony a líbil se mi i občasný černý humor a nadhled. Nicméně, "vážně" bych to mohl brát pouze kdyby to byla čistě parodie, ale abych se dvě hodiny koukal na věčně š*kající dementy a ještě vychvaloval nějakou "satiru na Hollywood", to teda fakt ne. Ten film mě tak otrávil, že jsem ho neměl chuť ani hlouběji rozebírat. Podle mě jsou stejně nejvýstižnější mé první dvě slova... (30.10.2014)

Takéto prieniky na odvrátenú stranu slávy tu už pár krát boli. Či už to bola vtipná Entourage, lyrický Knight of Cups alebo nepríjemné Mullholand Drive. Zárez od Cronenberga je určitým mixom všetkých spomenutých diel, hoci stále sa nesúci v poetike režisérových trademarkov. Je to svet, ktorý je hnusný a ktorý by chcel obývať len úplný šialenec. A predsa je niečím lákavý. Stojaci na hereckých výkonoch a na nejednoznačnosti motívov. Množstvo pokazených ľudí v jednom filme hľadá ďalšie spôsoby ako byť deštruktívny. A darí sa im to. Nie je to fyzická deformácia. Je ľudská, morálna a citová. Sú tam veci, ktoré nefungujú ( vzťah Pattinson/Wasikowska, upálenie Olívie Williams) ale aj napriek tomu zostal po dopozeraní veľmi príjemný pocit niečoho iného a zvrátene uspokojivého. Podobne ako Cosmopolis je aj Maps to the Stars otvorená a cynická kritika. A možno práve preto v kontexte doby aj spätne funguje tak, ako funguje. Určite sa k tomu oplatí po čase vrátiť. Julianne Moore podáva ďalší zo svojich životných výkonov. (07.11.2022)

Nečekal jsem takovou mysterióznost, což bylo velkým překvapením. CITÁT - Na temné schody. Píšu tvoje jméno.......... Scéna s Julianne Moore na záchodě možná odradí mladší generaci, ale já jsem zatleskal. Záchodové scény, už od dob Quentina Tarantina, nejsou žádné tabu. Příběh jednoduchý, stravitelný, bez pompéznějšího hudebního doprovodu, se lehce sleduje, někdy trochu nudí, ale jako celek je to povedené. Jen ten konec byl trochu přitažený za vlasy. CITÁT - Svoboda....... (28.10.2014)

20% za Julianne Moore, jinak je to poněkud přepísklé než aby to mohlo cokoliv řict. Prostě Cronenberg měl radši držet hubu. (30.08.2019)

Hollywood a všichni jeho démoni vystrkujíce růžky zespoda pokličky. Navíc se spoustou navrstveného hnusu v nitrech jejich patologických charakterů. Co si budeme povídat, typický Cronenberg, který se částečně ztvárněním podobá jeho starší tvorbě. Na druhou stranu, neřekl bych, že by se jednalo o tak silný počin, protože mi povětšinou ty psychologizující monology a dialogy lezly jedním uchem dovnitř a druhým ven. Na konci jsem si vlastně uvědomil, že se mi Mapy ke hvězdám zas tolik do hlavy nezavrtaly, natož aby v ní způsobily takový bugr jako některá starší díla. Padly tu také přirovnání k Davidu Lynchovi...a to jako prosím kde přesně? Něco mi zřejmě uniklo, ale tohle si jde vlastní cestou a ve finále moc jako "mindfuck" nepůsobí. Neřekl bych, že by se jednalo vyloženě o zklamání, najde se tam i několik zajímavých momentů, ale aby jste po projekci odešli a bylo vám tak nějak jedno, co jste zrovna spatřili? Příště to snad bude lepší pane Cronenberg! (28.10.2014)

Cronenbergovo nahlédnutí pod pokličku jedné hollywoodské familije + soukromí stárnoucí herečky je jako říznutí až na kost, nebere si servítky a s divákem se nemazlí.. Pocitově nepříjemná podívaná, pod tím líbivým pozlátkem, přepychem a penězi je totiž hnůj (sobectví, přetvářka, závist, pýcha, psychické poruchy, drogy atd. atd.). Pochvalu jistě zaslouží celý herecký ansámbl, zdařilý scénář a způsob zpracování odpovídá tomu, co nám pan Cronenberg chce sdělit a zase se mu to povedlo.. (04.11.2023)

Nějak mě ten film neoslovil.Hvězdy a jejich pseudoproblémy i když hlavní příběh má dát pocítit divákovi ,že je to vážný problém.Jinak Julianne Moore si to natáčení asi opravdu vychutnala.Za mě 55% a tři hvězdy. (31.10.2014)

Fuuu-Dlouho jsem neviděl tak děsivý, smutný a kousavý film.. Cronenberg sadisticky neuhýbá ani o milimetr- né pohledem obrazovým (ikdyž tam je taky nekompromisní a nelichotivý) ale spíš co se týká těch myšlenek, odkrývání všeho toho hnusu, přetvářky, podlézání, arogance, marnivosti, mrchožroutství, vnitřních strachů, závisti, vyprázdněnosti... až je to všechno vlastně svým způsobem vtipné..... Prostě z mého pohledu to parádně drží pohromadě, odsejpá to, nemá to hluchá místa, herecky luxusní, režijně pevné a čisté... Po kontroverzním a spíše nepřijatém Cosmopolisu je to další Davidův mástrpís... Někde mezi 4 a 5 (23.12.2014)

Maps to the stars? skôr Dissection of the Stars! alebo pľuvanec do ksichtu Hollywoodu. Cronenberg necháva zabudnúť na predošlú chabú adaptáciu Cosmopolis a prezentuje „Hollywood bez pozlátka“ plný sebeckých narušených indivíduí, falošných vzťahov a pretvárky. Kto pozná Cronenbergovú tvorbu, ten vie čo čakať. Režisér sa akurát tento krát zameral namiesto fyzického rozkladu na ten duševný. Psychologická dráma, miestami až thriller pod ktorého povrchom sa skrýva plno hnusu. Ten je však navonok nepostrehnuteľný, Cronenberg ho explicitne nezobrazuje, resp. pointu chovania postáv odhaľuje len v náznakoch počas bežných rozhovorov. Pomaly buduje atmosféru a nejednoznačný príbeh, pri ktorom sa zdá, že sa zdanlivo nič nedeje, ale v jeho jadre to „hnije“. Tá nekompromisná kritika spoločnosti funguje, avšak škoda, že scenáristicky miestami dosť škrípe. Síce sa nepovažujem za priveľkého optimistu, ale zase neverím, že na svete sú len bezcharakterné svine a v tomto filme nie je doslovne jeden úplne normálny, nelabilný človek. Aj slabšie momenty však zachraňujú poniektorí, vyslovene perfektní herci. Mia Wasikowska odvádza svoj „chladný, mlčanlivý“ štandard, Pattinson sa napriek malej úlohe prejavuje ako solídny herec a úspešne vymaňuje z „Twilight škatuľky“, exceluje však prvotriedna Julianne Moore, ktorej skladám poklonu, že na niečo podobné mala vôbec odvahu a nebála sa uhrať aj dosť chúlostivé scény (napr. pri kadení na záchode). Iritoval akurát ten trinásťročný fagan (ale uznávam, že to bol zámer ako stvárniť danú postavu) a mdlý John Cusack tiež. Po tých predošlých minútach mi však záver prišiel pomerne nevýrazný, nijako intenzívny a čakal som, že Cronenberg pôjde oveľa viac na kosť čo sa týka zobrazenia prehnitosti postáv a bude klásť väčší dôraz práve na ten thriller. Celé sa to však odohrá v pár scénach a chýba potrebné katarzia. Nakoniec mi to prišlo, že tá kritika tak nejako vyšumela do prázdna. Po predošlých snímkoch od Cronenberga však rozhodne krok tým správnym smerom, ale čakal som jednoducho o niečo viac. CELKOVO: 3* (6/10) (26.09.2014)

Tak tentokrát jsou mé pocity z filmu velmi rozpolcené. Dost mi vadil násilně vykonstruovaný scénář, jako by si Cronenberg neuměl vyextrahovat jím tolik oblíbenou kontroverzi sám z daného námětu (odvrácená strana filmového průmyslu je přeci v tomto ohledu tolik vděčným tématem) a místo toho na mě valil neuvěřitelně přehnanou báchorku o jedné ve všech ohledech narušené rodině. Přitom má třeba o takové schizofrenii velmi zkreslenou představu. Na druhou stranu to bylo skvěle zahrané, znepokojivé a hlavně originální, což se cení. Přiznávám, že stále nejsem rozhodnuta to ohodnotit, nechám si to projít hlavou, snad se mi to nějak rozleží. (18.10.2014)

Uznávám, že na tenhle film jsem byl příliš málo sjetej, vožralej, dodělanej a podělanej, protože pak a teprve JEN PAK bych asi byl schopen nevnímat to JEN jako psychedelickou pitomost s takovým oduševněle uměleckým přesahem až za horizont, že mi z toho bylo... Vlastně celé to chování a konání těch zjevů mi bylo ukradené. Teprve první dva skutečné zvraty ke konci byly nečekané a svým způsobem, vzhledem k ději, zajímavé, bohužel znovu pokakané lacinými digitálními plamínky. Na druhou stranu moje chyba, protože jsem si dopředu nezjistil, jak jsem již dříve hodnotil novodobější Cronenbergova díla, moje zvědavost by se pak o Maps to the Stars vůbec nezajímala a minul bych ji. Bez výčitek, bez lítosti. (23.10.2014)