Vinnetou

Možná trochu naivní, možná pokulhávající ve srovnání s literární předlohou, přesto nezapomenutelná podívaná, která měla všechno, co správné dobrodružství mít mělo... pro mě osobně druhá nejlepší zfilmovaná mayovka (tou nejlepší byl Poslední výstřel)... navíc s kouzelnou aurou vzpomínek na dětství, kdy jsem po jejím prvním zhlédnutí svou překližkovou ručnici pobil stříbrnými... připínáčky a pohyboval se výhradně klusem imitujícím Oldu cválajícího na hřbetě Hatatitly... :-) (19.07.2004)

TV/// Obsazení 8/10 Děj 8/10 Hudba 10/10 Efekty 8/10/// +jednoznačně hudba, mnoho nezapomenutelných scén, pěkné scenérie, v celkovém součtu se toho ve filmu událo hodně -trošku smutný konec, řidčí banda charizmatických záporáků/// Z počátku jsem to sledoval jen po očku (však to taky vidím každej rok) ale nakonec mě film do sebe opět vtáhl a vychutnával jsem si několik dnes už klasických scének, které doprovází příjemná hudební kulisa, která zazní vždy ve správný okamžik a krásně podbarvý kolorit prostředí./// Celkem 84%/// (13.08.2006)

Dva bratři, co mohli být i švagři. Je to naivní a s realitou to nemá nic moc společného, což je ovšem výtka, která v umělecké branži nemá co dělat. Salonní spisovatel May by tím odpálil všechny podobné šťouraly :-) Ale což, pořád lepší naivní hrdinové plní cti, než komplikovanější hrdinové, co dobro a zlo stírají do jedné kaše. "Jsem já to nezdvořák, chtějí mě skalpovat a já jim nemám co nabídnout." (24.10.2022)

V čem je skryto jeho kouzlo, které dětství mé provázelo? Vinnetou, postava se smyslem pro romantiku, je pro mne nezapomenutelné dobrodružství, které učinil z německého filmu režisér Harald Reinl jistě skvělou podívanou. Muže být namítnuto, že šlo o naivní filmové vyprávění, ale já si myslím, že přesně tento film dal mně osobně všechno, po čem jsem jako kluk vždycky prahnul. Jasnost charakterů, boj proti násilí a krásnou symboliku hrdinství. Představitel Vinnetoua (Pierre Brice) vytvořil na plátně postavu, která se mu stala osudem. A další představitel Old Shatterhanda (Lex Barker), jenž se vnějškově neměnil, zahrál vždy perfektně roli čestného chlapíka s citlivým jádrem, kterému jsem věřil. Dokonce i herci malých rolí jsou v tomto filmu naprosto dokonalí, třeba představitel Sama Hawkense. A konečně i představitel na opačném pólu lidské dobroty padouch Santer (Mario Adorf) vytvořil postavu beze zbytku pochyb určitě dobře, přesně jak jí popsal Karel May. Ať tak nebo jinak, předností tohoto filmu v neposlední řadě byl přívětivý děj, který splňoval moje očekávané dětské přání, přátelství a vítězství dobra nad zlem a to k tomuto příběhu patřilo. Bez něj by ztratil smysl. Ještě dodám, že i hudba udělala své. Dnes už se na to nedívám, ale v papíru jsem si to ovšem z nostalgie ještě koupil. (17.11.2009)

Seznámení Oldy a Vincka. Naivní, ale rozkošné. Jak to líbezně, poeticky a dobrodružně napsal pro děti Karel May, obdobným způsobem to zfilmoval Harald Reinl. Klasika, která dodnes funguje především díky našim vzpomínkám. Ale musím uznat, že dívat se potřicáté na tuto "naši" legendu je prospěšnější, než odpočívat u extrabrakových hoven amerických akčních hovadin céčkové produkce, nebo mexických telenovel a českých Rodinných pout. Howgh! (28.12.2004)