Vinnetou a Old Firehand

Mayov Firehand bol nespútaný divoch, ktorý s tomahavkom a nožom dokáže vyriešiť každého. Tento filmový je akýsi klon Koženej pančuchy, ktorý nemá ani štipku charizmy... Logika silno škrípe, hudba sa úporne snaží o inakosť, ale výsledok je slabý. Ani reinkarnovaná Nšo-či nedokáže diváka prinúťiť, aby bol pri hodnotení zhovievavejší... (02.03.2008)

„Situácia je vážna, avšak nie zúfalá.“ Prehnane žoviálny Old Surehand v miestami až komediálnom podaní Stewarta Grangera sa síce dočkal trilógie (Medzi supmi, Old Surehand a Petrolejový princ), čo vôbec nie je málo, ale rozdelil publikum na divákov, ktorí boli plus mínus spokojní a na tých, ktorí si sťažovali, že to zašlo priďaleko, že sa z toho stáva fraška. Granger neznášal Pierrea Bricea, snažil sa Winnetouov priestor zoškrtať na minimum a keď sa nedalo, aspoň ho prehlušil svojím hlúpym, afektovaným, prehnane dominantným výkonom. Tým jemného Winnetoua síce zatlačil do úzadia, ale čas ukázal, že to proste bol debil a zakomplexovaný (pseudo)samec, kým nekonfliktný pacifista Pierre Brice to zahral ozaj dobre. Každopádne, tvorcovia zrejme pochopili, že je lepšie nedráždiť hada bosou nohou a už jeden rok po tretej časti ponúkli divákom nového Winnetouovho bieleho brata – trapera z hôr , ktorý nikdy neminie svoj cieľ menom Old Firehand. Hoci to takmer dvojmetrový Američan Rod Cameron poňal tiež do značnej miery odľahčene (čo je ale zrejme dané čiastočne azda i osobou režiséra – Alfred Vohrer podobne humorne, čudne a nemotorne natočil už Medzi supmi a Old Firehanda), predsa len má traper bližšie skôr k rešpekt budiacemu Old Shatterhandovi, než k fraškovému Old Surehandovi. Vidieť je to minimálne na úctivom vzťahu k Winnetouovi, ktorého neberie na takú ľahkú váhu, ako Old Surehand (ale jasné, nie je to ani Old Shatterhand). Na filme Old Firehand je prekvapivé, že Old Firehand vlastne ani nie je príliš titulným hrdinom. Nie je ním však ani Winnetou. Dalo by sa povedať, že je to skôr tímovka pripomínajúca zápletkou Sedem statočných. Paradoxom je, že najviac charizmy široko-ďaleko (samozrejme s výnimkou Winnetoua) má kladný veliteľ vojakov v podaní Rika Battagliau, pričom Rik rok predtým hral hlavnú zápornú rolu v Poslednom výstrele, kde zastrelil náčelníka Apačov (pravdaže ako iná postava). (31.08.2020)

Tahle verze Sedmi statečných z Wishe (ti vznikli šest let před tímto snímkem) holt doplácí mimo jiné na to, že je dějově součástí populární série (Vinnetou, Poklad na Stříbrném jezeře a Rudý gentleman, plus Poslední výstřel), takže se chtě nechtě nevyhne srovnání. A já u všech ostatních filmů vždycky přemýšlím, jestli se mi ta čtveřice líbí jen proto, že ji mám zafixovanou z dětství, nebo jestli má skutečně objektivně vyšší úroveň než všechno ostatní. Old Firehand mě prostě nedokázal zaujmout, zvlášť když Vinnetou ("náčelník Apačů", který jím chronologicky ještě nemůže být) je tady jako naprosto podružná postava. Nechtěl jsem tomuto filmu dávat jednu hvězdu jen proto, že neobstojí ve srovnání se svými velkými filmovými bratry. Ale jakmile jsem zhlédl tu absurdně odfláknutou smrt hlavního padoucha, měl jsem jasno. A nezachrání to ani přítomnost Nšo-či. (10.02.2022)

Hudba bola fajn, ale zbytok katastrofa, sem tam sa niečo blyslo v dobrom, ale dej, scénky, postavy, dialógy otras. Winnetou tam radšej ani nemal byť, je tam úplne zbytočný a jeho sestra ešte viac. Hrdina a jeho líščia čiapka nebol ani zďaleka oslnivý a nemalo to ďaleko od toho, aby som to nazval veľkým brakom. (30.06.2012)

Italové a Američané jsou v točení westernů mistři, o tom žádná. U těchto, natočených v komunistických zemích, mi někdy přijde, jako by bud'to neměli ucelený pohled na to, jak to na divokém západě na konci 19. století vlastně vypadalo nebo jakoby si to prostě chtěli zidealizovat k obrazu svému. Proto zřejmě také velmi často vznikají jisté úsměvné a trapné situace, které prostě jinde neuvidíte a u kterých znalý divák tohoto žánru jen nevěřícně kroutí hlavou. Potom také není divu, že tento fakt částečně ubíjí mnohdy i třeba velmi dobrý scénář. Na obhajobu filmu zase musím říci, že tyto mayovky působí snad všechny velice příjemně až atmosfericky a to snad dokáže částečně omluvit i tu banalitu. Proto 50% (28.06.2011)