Durchs wilde Kurdistan
El salvaje Kurdistán
The Wild Men of Kurdistan
Cez divoký Kurdistan
Režie:
Franz Josef GottliebScénář:
Franz Josef GottliebKamera:
Francisco MarínHudba:
Raimund RosenbergerHrají:
Lex Barker, Marie Versini, Ralf Wolter, Dieter Borsche, Wolfgang Lukschy, Chris Howland, Đorđe Nenadović, Werner Peters, Gustavo Rojo, Antonio Iranzo (více)Obsahy(1)
Padišáh hostí udatného Karu ben Nemsího za to, že zbavil zemi proradného bandity Žuta. Při té příležitosti se hrdina seznamuje s okouzlující Ingdžou, dcerou vůdce kmene Chaldejů. Záhy se Kara od svého věrného druha Halefa dozvídá, že jeho přítel Ahmed el Corda byl zajat a má být za vzpouru popraven velitelem tureckých vojáků Machredžem z Mossulu. Ten, ačkoli jedná z pověření pádišáha, sleduje vlastní záměry, a ani když zakročí Kara ben Nemsí, nehodlá od svých plánů na bohatství ustoupit. Dokonce se pokusí na hrdinu svalit vinu za napadení karavany, kterou cestuje Ingdža... Producent Artur Brauner, nadšený z kasovního úspěchu filmu Žut, nezahálel a jal se pokračovat v adaptacích románů Karla Maye z oblastí Orientu a Mexika, na které se nevztahovaly kontrakty konkurenčního producenta Horsta Wendlandta. Po realizaci dvoudílného projektu Poklad Aztéků a Pyramida boha Slunce se rozhodl také další část dobrodružství Kary ben Nemsího z cyklu Ve stínu pádišáha rozdělit do dvou snímků natáčených současně. S ohledem na neúspěch filmu podle románu "Pouští", který vznikl ve třicátých letech, se producent rozhodl tuto část vynechat a přistoupil rovnou k adaptaci románu "Divokým Kurdistánem".
Po letech strávených vytěžováním jugoslávských exteriérů se poprvé produkce mayovek měla přesunout do jiných lokalit, protože vyprávění si žádalo pouštní prostředí. Po neúspěšných obhlídkách v Turecku se produkce rozhodla pro natáčení ve Španělsku, konkrétně v andaluské provincii Almería s Tabernaskou pouští, kde se tou dobou točila řada evropských žánrových produkcí. Natáčení nicméně provázela spousta komplikací a konfliktů mezi Braunerem a španělským koproducentem firmou Balcazar, a kvůli tvůrčím neshodám dokonce došlo i na odvolání režiséra, takže ačkoli je pod filmem uvedený Franz Josef Gottlieb, část dotočil Paco Perez Dolz. Rozpory během natáčení vyústily v trojici žalob, které Braunera zaměstnávaly ještě několik let po dokončení výroby. Vedle soudu se zhrzeným režisérem Gottliebem a vymáhání kompenzace na Balcazaru byl nejvíce sledován spor s Lexem Barkerem, který se dožadoval navýšení honoráře, protože nebyl předem informován, že výsledkem jednoho natáčení mají být dva filmy... Jelikož stěžejní figury jsou stejné jako v případě Žuta, filmu opět dominuje herecké duo Lex Barker a Ralf Wolter jako Kara ben Nemsí a jeho věrný souputník hadži Halef Omar. Stejně tak si Dieter Borsche a Chris Howland zopakovali komediální party lorda Davida Lindsayho a jeho sluhy Archieho. Dokonce se, byť v roli jiné dívky v nesnázích, vrátila také Marie Versiniová. Hrdinného Ahmeda el Cordu ztvárnil španělský herec Gustavo Rojo, jenž se objevil již v předchozích mayovkách produkovaných Arturem Braunerem.
(Česká televize)
Recenze (76)
Zoufalá splácanina....škoda, potenciál v té předloze je mnohem, ale mnohem lepší než u indiáne. Ale co se dá dělat, taková byla doba....jinak používání některých scén bez ladu a skladu člověka většinou pobaví, někdy i popudí. Skutečně si někdo myslí, že by se panovník říše, alespoň nějak tak nominálně na úrovni tehdejších velmocí kamarádíčkoval s Karou ben Nemsím, jako nějký arabský šejk? V dalším díle téhle povedené taškařice ho dá dokonce zatknout na základě udání macharedže (v Turecku to byla funkce, ne jméno, jen tak na okraj....) a Kara ben Nemsí se osvobodí díky svému střeleckému umění. Myslel tohle někdo vážně? Přítom tahle scéna v naprosto jiných souvislostech je v prvním dle celé série - Pouští. No nic, tohle je film, stejně jako jeho pokračování, ale řekl bych, že děj je ještě víc zbastlený, než třeba v Angelice - a to už je co říct. Na druhou stranu, kdo to nemá zatížené četbou, třeba ho to pobaví. Ale celkově jsem přesvědčen, že moc ne. Přirovnal bych to k Pyramidě boha slunce nebo Pokladu Inků, kde předlohu neznám a připadá mi stejně hloupé a nezáživné. Asi je to moc poplatné dob a tehdejší úrovni evropské kinematografie. To snad i ty enderácké idiánky jsou snesitelnější. Ne o moc, ale přece jen.... ()
Tohle není Vinnetouovka...strašně to zapáchá amaterismem, "motýlkář", "Sam Hawkins" nebo třeba "Nšoči" sice nechybí, ale působí směšně až trapně. Bojovky, kdy se z vrcholku hory kutálí "polystyrénová koule", scéna s balónem atd. už nezaváněli parodií, to byla parodie jako hrom...Kurdistánci ač se snažili, se svými čepci na hlavě, Forrestrovi nebo Santerovi nesahali ani po kotníky. Olda Trhanec byl navíc " jakejsi" slabounkej a ten čokl Rex mi neseděl...Suma sumárum něco mezi 1 a 2*, volím dvě za zásluhy... ()
sucha limonada ()
Další špatná filmová Mayovka ()
Opravdu škoda, že tvůrci totálně překopali románovou předlohu a tak krom několika jednajících postav nepoznávám ze své oblíbené knížky takřka nic. A přitom tu byl takový příběhový potenciál... ()
Slabší než Žut, ale pořád velmi dobré. Natočeno ještě s větším nadhledem ("je nesmrtelný"). Humor a naivní dobrodružství ze staré školy, tohle buď milujete nebo zatratíte, nic mezi tím. Dabing perfektní, narazíte zde mj. např. na mladé Švehlíka s Trávníčkem (rok 80). Slabší akční scény. ()
Príbeh Karla Maya, v ktorom statočný Kara ben Nemsi po zlikvidovaní podlého Žuta, pokračuje cez Kurdistan, predstavuje opäť sériu prostých dobrodružstiev sprevádzaných vtipnými komentármi jeho ochrancu Hadschiho Halefa Omara, lorda Lindsaya a jeho sluhu Archibalda. Produkcia tentokrát zdolala všetky výzvy bez veľkých prešľapov a herci sú v rámci pomerne naivného príbehu celkom dobrí. Hudbu už síce zabezpečuje Raimund Rosenberger, ale ponúka rovnako dobré variácie na témy Martina Böttchera. ()
Jednou větou.Nudná pitomost. ()
Tohle už na mě bylo trochu moc...pro mne už nestravitelná kopa absurdit a trapností ()
Bohužel stejně trapné a naivní jako první díl Žut. V tomto kousku je alespoň pár dobrých slovních projevů, ale to je vše. ()
Sice pod pseudonymem, ale stále se železnými pěstmi se jako Jason Bourne vyhýbá kulkám, zabíjí padouchy a okouzluje místní prostitutky :) ()
Jedna z nejslabších ze serie... ()
Pamatuju si, že toto byla patrně první májovka, kterou jsem viděl, už na první zhlédnutí jsem si ji zamiloval. První z čeho jsem byl unesen, byla přenádherná krajina, ze které sálalo obrovské horko. Koneckonců by krajina Iráku, Íránu atd. nemusela být vůbec špatná, kdybychom do toho nepočítali ty idioty, co bojují za IS. Zkrátka a dobře se jedná o nejlepší orientální díl série, kdy oproti Žutovi, který moc orientální nebyl (nikde žádná poušť, stany, karavany, palmy, solná jezera...), nemá tento film hluchá místa. Akční stránce DK se dá vytknout máloco... pro mě je jednoznačně nejpovedenější bitkou ta v rozvalinách... Ačkoliv se většinou stává, že pokud film sestává ze dvou částí, tak je ta první příběhová, a druhá naopak akční, zde to takto neplatí... Co se týče Machredže z Mosulu, byl to padouch prvotřídní a jeho jugoslávský herec D. Nenadovic (Georg Heston) ho zahrál skvěle. Dabing: skvěle všichni zúčastnění (Ráž, Hrubý, Jelínek, Beneš, Cupák, Bruder, Trávníček...) 95% ()
velmi povedený, místy sice nudnější, ale přesto skvělý film ()
Mayovky jsem jako kluk hltal, byl to bezkonkurenčně můj nejoblíbenější autor. A šestici knih Ve stínu padišáha považuji dodnes za jeho nejzdařilejší. Z toho logicky vyplývá, že mi tato filmová série musí pít krev ještě víc, než ta o Vinnetouovi, která jde aspoň celkem popořadě a v hrubých rysech trochu připomíná předlohu. ()
To už chce opravdu talent takhle zprasit kvalitní téma. Ale Žut se nepovedl obdobně. K Mayovkám měli zakázat přístup komukoliv jinému než Haraldu Reinlovi (výjimkou byl Hugo Fregonese, jemuž se Old Shatterhand povedl na jedničku). Kdo zná dobře původní vydání knih, musí zde plakat. Lord a jeho sluha - to je opravdu tragédie. Horší než Jar-Jar Binks ve Starwars. ()