10 Rules for Winning Her Heart
10 pravidiel ako zbaliť dievča
Režie:
Karel JanákKamera:
Alexander ŠurkalaHudba:
Miroslav ChyškaHrají:
Matouš Ruml, Kristína Svarinská, Miroslav Donutil, Jakub Prachař, Jan Dolanský, Tereza Nvotová, Petr Buchta, Anna Šišková, Ladislav Županič, Alena Mudrová (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Hlavní hrdina nové filmové komedie Marek je typickým příkladem mladého mimoně, žijícího ve vlastním vesmíru. Je to chytrý a milý student astrofyziky, jehož největší láskou jsou nejen hvězdy, ale i horoskopy. Jeho dráhu mu však jednoho dne překříží dívka snů a Marek se zamiluje tak beznadějně, že ve škole není schopen ani udělat zkoušky. V tento moment se do věci obouvají jeho odhodlaní přátelé. Rozhodnou se povolat na pomoc a zasvětit do Markových problémů jeho otce, který je úspěšným vydavatelem řady bestsellerů na téma: jak získat ženu. Společně pak začnou Markovi připravovat velkou strategickou hru, díky níž by se mu mělo podařit najít cestu k milované dívce. Tím mu však zadělali na nejeden veliký průšvih. Marek pod vedením otce a přátel absolvuje velmi svérázný kurz dívčí psychologie. Platí ovšem v životě těch 10 zaručených pravidel přesně podle knížek? (Falcon)
(více)Recenze (459)
Jak napsat komentář k filmu, kde mi připadalo všechno špatně? Už jen jméno režiséra Janáka u mě vyvolalo alergickou reakci, ale naštěstí mi to nikdo z druhé strany sluchátka na lince 155 nevěřil. A pak je tu Lexa (já ho jako Rumla doposud neznal) a spolu s ním donjuánský Prachař, dva (mně nesympatičtí) soupeři o jednu pohlednou slovenskou ručku. Ten první by těch pravidel potřeboval o dost víc, protože řekněme si na rovinu, že snílci s takovouhle vizáží rozhodně nemají na růžích ustláno a z druhého, který by naopak neměl mít problém sbalit kteroukoliv kůstku, uděláme amorální svini s mozkem ve slipech, aby se misky vah v boji o přízeň srovnaly. Dokonce jsem se ani moc nezasmál a nepomohlo ani to, že se měl Dolanský tendenci prokouřit až ke mně do obýváku. Dávám dvě hvězdičky a sám sebe se ptám, jestli jsem se fakt nějak nezhulil. Proč ta velkorysost? Nejspíš proto, že jsem taky snílek a věřím, že láska není slepá. A pokud ano, tak to nemá s láskou nic společného .. ()
Další Česká komedie co zrovna moc nebaví. Možná nejvtipnější scéna z celýho filmu byla v traileru. Jinak nic moc. Není to sice dno to je Troškova tvorba, ale i tak platí zásada jednou a dost.30% ()
Lidové filmy Karla Janáka mě vyhovují. To bych rád předestřel na úvod. Samozřejmě při vstupu do sálu neočekávám kdovíjak intošskou podívanou, ale spíše pohodu, která mě pobaví. Troškovy Babovřesky jsou extrém, který by mě svým amatérským provedením a neskonale hloupým příběhem asi fakt nebavil. 10 pravidel jak sbalit holku, je ideální film pro první rande. Herecky vládne duo Miroslav Donutil v roli mentora a Jan Dolanský, který si svou roli s chutí ubalí. Ústřední kořist je hodně solidní kost a divák samozřejmě tuší jak to celé asi skončí. Tady spíše šlo o to jakou cestou se musí hrdina vydat a jaké překážky zdolávat, aby dosáhl vytouženého cíle. 70% ()
Uřvané české cosi.. Ne! ()
Ze začátku slibně vypadající, v průběhu už ale průměrný film, který je jen z poloviny český a to mě trochu vadilo. Asi by film vypadal lépe, kdyby byl napsán čechem a potom kdyby zde hráli pouze češi. Dvě slovenky do českého filmu už je prostě moc... :D Jinak je to hodně crazy, takže to věrohodnosti také moc nepřidá. ()
Ale hej ušlo to. Karel Janák spravil dobre, že do hlavnej ženskej úlohy obsadil Kristínu Svarinskú, pretože ta dokáže upútať pozornosť nie len výzorom, ale aj sexi hlasom. Inak casting je v pohode (Miro Donutil s prehľadom najlepší) a aj keď herci občas nemajú čo hrať, nejaká vtipná hláška to zachráni a posunie vpred. Inak sa nejedena o žiadny zázrak a všetko čo sa tu vyskytuje sme už videli inde, ale tento štýl neomrzí a dokáže na tých sto minút zabaviť. 70% - 3* ()
"Kdyby mělo balení holek vážně nějaký pravidla, byli by všichni chlapi už dávno bez papírů." řekla mně v letním kině a dvě hodiny nato sežrala číslo 8. Osobně bych řekl, že na něco tak komplikovaného a nepředvídatelného jako je žena platí leda tak pravidlo pokus - omyl a že desatero patří spíš do kostela než na rande, no ale proti gustu žádný dišputát. Takže mi prosím nekecejte ani do toho, že mě tahle hovadina pobavila. Užil jsem si a o tom to tady celé je, ne? ()
Teenagerovská mainstreamová blbůstka od které jsem si s nadějí sliboval něco víc a tak tu hodlám srazit ty záplavy hvězd z oblohy CSFD. Lexa nám zestárnul (taky ho berou hvězdy), ale je stále stejně mimo a tak mu s tím jak sbalit roštěnku neradí Ozák, ale táta (hraný králem večerů ČT1 a ,,komikem'' mistrem Donutilem) . Ten má 10 zaručených bodů na sebe navazujících jak stoprocentně obloudit srdéčko dívky a jak dostat jakoukoliv vyhlédnutou do své moci. Samozřejmě vše začíná prvním jakoby náhodným setkáním na což navazuje druhá již oficiální schůzka, ohromení, letmé dotyky atd... Koncept nijak originální snad měli zachránit mladí herci... No já vím, že zhulenci u týnejdžrů jeli a jedou, ale tady tedy brkař Honza Dolanský u mně totálně pohořel. Pane Janáku, nejlepší zhulenec všech dob byl Jirka Macháček, to si prosím zapište... Od těch dob si režiséři myslí, že musí být zhulenec v každé komedii, protože je mimo a to je sranda (Můj vysvlečenej deník, Gympl, atd,..). Nemusí a není to sranda. Tady tedy ne. Nechápu co vedlo Dolanského k tomu aby se omáznul v téhle blbině coby věčně něco drmolící pacoš se Sandokanem na triku a v Jeff Lynovských brýlých a sombréru.... Vidět to v 15 tak by se mi to asi líbilo a přešel by mi cool. Leč není. Já čekal konečně po dlouhé době zase nějakou milou českou komedii (třeba klidně romantickou na téma balení ) a ono houbelec... Za vypíchnutí stojí celkem podařený soundtrack, jehož melodičnost sráží příšerně zpívaná česká angličtina, neb všechny písně jako v každé správné americké pubescentní komedii jsou pop-rockové a anglicky...... A tak dávám své jedno pravidlo, je - li vám víc než 15 na tohle ani nekoukejte. * ()
Filmařům se povedlo to, co je potřeba, abych se nad tímhle typem filmu rozplývala, musím sympatizovat s hrdiny a platonicky milovat s hrdinou. A mně Stephanie teda prudce sedla, očima jsem jí tak žrala, že jsem co chvíli musela šmatlat po umělých slzách, aby mi samým zaujetím, kdy jsem zapomínala i mrkat, nevyschly. Takovej úspěch u mě naposledy měla postava Anji z Tenkrát na Phuketu. Odpočinková komedie s osvědčeným tématem a zábavným obsazením. Po dni tráveném sebepoškozováním v posilovně sedla jako ulitá. 70% ()
Čekal jsem větší stupiditu, Donutil ale kraluje a zachraňuje :) ()
Chlapče, holku si vynutíš jedině s Donutilem. Za pomoci jeho desatera se definitivně zbavíš ostýchavého postoje k ní. Karel Janák tomu věnoval celý film. Představte si, že ještě někde existuje v tom našem zemském ráji na pohled oplývajícím mlékem, strdím a krásnými dívkami, mimózní mladík Marek, (přestárlý) student astrofyziky, kterému učarovala jedna buchta, myšleno slečna, pro kterou je (zatím) vzduch. I nelenil nám tento slovanský jinoch, a pro něj přesličnou děvu, začal pronásledovat, posléze si vědom, že to není dobrá metoda pro získání její pozornosti. neb by se jevil jako uchyl. I rozhodl se pro rady experta obrátit na odborníka z nejpovolanějších, který o problematice balení žen sepsal několik úspěšných knih. Shodou okolností se jedná o jeho otce, se kterým se moc nestýká, ale jehož knihy mají u čtenářů značnou odezvu. A ačkoliv spolu neudržují nejvřelejší vztahy, i tak expert souhlasí a žádosti vyhoví. Jemu a jeho třem spolubydlícím předestře, jím osobně sepsané desatero pravidel "Jak ulovit ženu". Je vedlejší, že tato pravidla přenesená do praxe mohou fungovat poněkud jinak, než na papíře. Točit v Česku remake je tvůrčí sebevražda. Jedná se o dva roky starý, u nás prakticky neznámý italský romantický film, k němuž se tvůrci v úvodních titulcích přiznali. Ponechme stranou srovnání s ním a zaměřme se raději, jak dopadl z hlediska českého diváka, který se na něj podívá s určitým očekáváním komedie napěchované humorem, potažmo bláznivými gagy. Můžu místopřísežně prohlásit, že film neobsahuje jediný gag(!), který by vyvolal pobavený úsměv. Situace se nezlepší ani s příchodem osvědčeného Miroslava Donutila na scénu. Ten sice v obarvených vlasech budí oprávněné podezření, kam ho vlastně zařadit, ale kupodivu se nesnaží svým typickým ztřeštěným přístupem vytřískat z filmu něco humorného na přilepšenou. O nic lépe na tom nejsou ani ostatní herci. Matouš Ruml, jinak více známý jako extra blb Lexa ze sitcomu "Comeback", je neskutečně nudný (pokud právě nepředvádí dinosaura) a věkově nezařaditelný rádoby student a tahoun filmu v jedné osobě, ale na to, kolik prostoru ve filmu dostal, je hodně bezvýrazný. Jeho spolubydlící by mohli být zajímavá partička okolo něj, ale ani jim scénář nedopřál žádný gag. Jan Dolanský je z celého filmu nejpřesvědčivější figurkou. Hulí, zakládá si na pěstování trávy v bytě, a zase hulí, Petr Buchta hraje svoji studentskou postavu přibližně stejně, jako kdysi "cestovatele" Vojtu z nekonečného seriálu "Ulice", s tím rozdílem, že zde má obrýlenou image, což mu dodává na serioznosti a Tereza Nvotová je top nejšerednější herečka pod česko-slovenským sluncem. Kristína Svarinská coby objekt Markova zájmu s netradičním jménem Stefanie by zřejmě v reálu dostatečně obstála, nerda jako je Marek by asi nechtěla, dokonce je ve filmu zadaná a po jejím boku se objevuje zbohatlický synek, ale pro filmové účely nebyla tou potřebnou kráskou. Mně osobně nepřinutila, abych za celou dobu jedinkrát položil ruku na svůj pyj, a to hovoří za vše. A to musím zdůraznit, že jsem si v minulosti ve slabé chvilce vyhonil i nad bábou Tutovkou. Z předchozích řádků vyplývá, že film nikdo herecky netáhne. On to netáhne režijně ani Karel Janák. Jeho režie nemá příliš řemeslných kvalit a jediné, na čem si opravdu dává záležet, je kamera, v níž vyniká. Jejím vlivem je k mání řada pěkně nasnímaných obrázků, které dokonce navodí pocit, že se nedíváme na český film v jeho typickém architektonickém stylu. Záměr, alespoň v tomhle se přiblížit svému italskému vzoru, v tomhle rozhodně vyšel. Film si stanovil nejasná kritéria, jejichž vlivem tápe, a ve kterých tak nějak zaniká i těch deset proklamovaných pravidel, jejichž využití, vzhledem k absenci gagů s nimi spojených, je celkem nefunkční až zbytečné. Nejvíc slabin má disproporční scénář rovněž sepsaný Karlem Janákem. A nejedná se o drobné nebo menší nedostatky, ale obrovské kiksy k nepřehlédnutí. Proč je hlavní ženská postava Slovenka, proč by z nějakého neznámého popudu měla pustit k vodě perspektivní vztah s bohatým přítelem (Jakub Prachař), proč tolik obstrukcí kvůli jedné "buchtě", proč se tato "buchta" rozhoduje nad výběrem partnerů/soků v lásce takovým způsobem, jež nemá s realitou zhola nic společného a je vyloženě hloupý, až nad ním rozum zůstává stát, proč najednou otec chce pro svého syna to nejlepší, když se předtím tak nějak nezajímal jak žije atd. Zkrátka a dobře, scénář je zcela nefunkční, s postavami nespolupracuje návaznou formou, ani o ni příliš neusiluje, a je víc mimo, než hlavní mužský hrdina. Chápu, Janák chtěl natočit něco dospělejšího, ale současně zariskovat se nevyplácí. Přechod k dospělé a vyzrálejší filmové formě nezvládl a jeho film se utopil v bezradnosti scénáře a slabé, bezkrevné režii s řadou až podivně vzájemně nekoexistujících scén. Janák by si měl sám osvojit desatero, jak natočit dobrý film. Evidentně tu "brožuru" někam založil, že pane Donutile. S vaším dovolením, jsem použil vtipnou narážku z Tankového praporu, abych odboural to nevtipné prázdno, které film Karla Janáka obsahuje. A dost dobře si nedovedu představit, která kategorie diváků by tento film mohla ocenit. 40% () (méně) (více)
Ale jo. V rámci žánru naprosto "dostačující" dílo, kde se budete smát na místech, kde to tvůrci chtěli. Hvězdička navíc za "českého Setha Rogena" v podání Honzy Dolanskýho! ()
Tak jsem tedy taky čouhnul, jak se na ně musí českým způsobem podle Káje Janáka. Kája vytáhl 10 pravidel, které jsou ve finále absolutně k ničemu a po zhlédnutí jste stejně chytří jako před ním. Celý snímek táhne vynikající Mirek Donutil, který bohužel poslední dobou hrává v pořádných nesmyslech, z čehož se bohužel stalo nepříjemné pravidlo. Tenhle film vážně zachraňuje. Druhou snesitelnou postavou je Jakub Prachař. Zbytek je tvořen neskutečně špatnými mladými herci současných příšerných seriálů. Ti mi naopak zážitek dost znepříjemňovali. Nejvíce mi vadil hlavní hrdina Matouš Ruml. Celý příběh je klasická tovární výroba bez jediné špetky překvapení. Trošku to zpestřuje 10 pravidel, které zpravidla vyústí v absurdní situaci, u které se lze bez nucení zasmát. Mě osobně nejvíce okouzlila kemp scénka, kde Ruml a Prachař svádějí boj v zálesáckých dovednostech o srdce nepříliš atraktivní, klíčové ženy celé taškařice, Kristíny Svarinské. Tvůrci do snímku nacpali spousty trávy a z bydliště hlavních hrdinů udělali feťácké doupě, aby snímek oslovil i mladé začínající narkomany. Dále mi extrémně vadily hromady reklam na každém kroku. Nejvíce do očí bijící bylo vyhledávání, proč mu neudělat reklamu i ve svém komentáři, pomocí vyhledávače seznam.cz, který nenajde téměř ani sám sebe. Když se to pokusím shrnout. Na novodobé české filmy moc nekoukám, protože mám neblahou zkušenost, že se většinou jedná o totální sračky. Každé zhlédnutí tedy důkladně promyslím a prodiskutuji. Tahle komedie byla rozhodně lepší, než je český standart. Moje silné vlastenectví mi velí trošičku hodnocení přidat, takže se zavřenýma očima jsem ochotný 3 pohaslé hvězdičky udělit. ()
Pár flašek vína, příjemná společnost a pak vás to bude bavit. ()
Film jako takový se mi celkem dost líbil ... bylo to zábavné a netlačil na pilu. Těmto přemoudřelým komentářům mnohobodových filmových maniaků moc nerozumím. Jsem obyčejným divákem .... nejspíš jako většina .. a tak to píšu našima očima ... bylo to ucházející, ale ne zase zářící. Rozhodně nelituji, že jsem na to šla do kina. Jen škoda toho, že to vůbec není vtip, ale tvrdá realita .... sbohem iluze, zab mě realito! ()
10 pravidel, čemu se vyhýbat v komedii by si pan režisér měl oprášit... ()
Hloupoučká (ale zábavná) podívaná, jejímž nejlepším momentem jsou ty dvě, tři scény z knihovny na Mariánském. Na druhou stranu, Janák má za sebou mnohem horší kousky, Donutil si drží svůj obvyklý standard a všichni ostatní tu nejsou na kumšt, ale kvůli složenkám. Jak prosté, že. ()
Zřejmě zatím nejlepší Janák. Což samo o sobě není žádnou zárukou kvality. "10 pravidel" je ale dobře odsejpající, neurážlivá, technicky velice dobře zvládnutá "university comedy" s mimořádně zdařilým soundtrackem (slyšel jsem tam pořád Dana Bártu?). Rumla jsem zatím zaznamenal jen v kšiltovce, a protože tu nováckou hrůzu odjakživa považuju za urážku nejvyšší kategorie a sprosté slovo, je to docela milé seznámení. Kristíně bych poradil rovné vlasy, to jí totiž moc sluší. Dolanskému role sedla na kůži, a tak bych jeho úlohu nezveličoval (ale je jasné, že se po Macháčkovi stane dalším kultmanem). Obarvený Mirek vylepšoval vše, a Prachařovi vzhledem k jeho fyzické podobě s dědou odpustím asi všechno. Je to blbý, ale jeden z těch lepších českých filmů letošního roku. ()
NAPROSTÁ SPOKOJENOST. Hned na úvod bych uvedl, že české filmy moc nemusím (především ty nové=> Nestyda, Muži v naději, Román pro muže atd.), ale tento film je, stejně jako Román pro ženy, velmi povedenou komedií. Kromě herců, kteří byli perfektní, bych další klad viděl v hlavní ženské postavě Kristíně Svarinské, která je nejen krásná, ale především neuvěřitelně sympatická. Nakonec bych napsal, že pro mě se jedná o jeden z nejpříjemnějších českých filmů za poslední dobu (bohužel konkurence je dnes příliš malá). V roli Marka jsem se viděl, takže jsem se poprvé v životě zasmál i sám sobě. ()
Čím déle by člověk o tomto filmu přemýšlel, k tím horšímu hodnocení by se musel dopracovat. Což je škoda, protože jsem hrozně chtěl, aby se mi ten film líbil. Kromě obyklých protivných nešvarů českého filmu (product placement, nepřesvědčiví herci, nevtipnost většiny komiky, napodobování zahraničních vzorů) mi zde v posledku nejvíce lezlo krkem, jak je celý děj zoufale nepravděpodobný. Vše je totiž dokonale připraveno na závěrečný happy end - Marek je inteligentní sympaťák, který má za sebou podporujícího otce a přátele, studuje mimořádný obor, a nemá žádné finanční, tělesné ani psychické problémy, které by mu zbraňovaly navazovat známosti se ženami (kdyby to byl chudý připlešlý asociál bez přátel žijící v garsonce na Jižáku, který podstoupí dokonalou proměnu ve stylu Hry Neila Strausse, film by to pozvedlo na úplně jiný level). Je pouze trochu nesmělý, takže dostat ho na rande s vysněnou krasotinkou je v podstatě brnkačka - sympatický Matouš Ruml je dostatečný hezounek (či tisícící variace na Andersenovo ošklivé káčátko, chcete-li) na to, aby nenechal nikoho na pochybách, že je otázka času, než v sobě objeví své zdravé sebevědomí. Navzdory svému názvu je film překvapivě prostý jakékoli změny, kterou by Marek podstoupil - vyjma úvodního rozjezdu, kde se drží pár doporučených tipů od svého otce, se chová víceméně kontinuálně přirozeně, a chybí u něj jakýkoli vývoj, který by ospravedlnil, že - SPOILER ALERT - v závěru získá dívku svých snů. Ta je sice ve filmu líčena jako někdo dokonalý, ale ve skutečnosti je její postava dosti hloupá, a především její chování na Chateau Mcely je jak z těžko uvěřitelného románku z 19. století - nepochybuji o tom, že každá normální holka by v takovém prostředí bezproblémově podlehla, a jediný problém, který by zde mohl nastat, je ten, zda by byl Filip po tolika vypitých vínech ještě schopen erekce, nikoli zda by s ním Stephanie šla do postele. (Ostatně prostředí Chateau Mcely je zde vylíčeno tak úchvatně, že jsem hned zatoužil se tam podívat). Na druhou stranu chápu, že je zde "na vině" celkový pohodový duch filmu, který je prost jakýchkoli dramatických momentů. Vše poklidně spěje ke svému předem očekávanému závěru, kterému předchází řada rádoby legračních scének (obzvláště postava huliče Erika je jen protivně podbízivou napodobeninou Jakuba ze SAMOTÁŘŮ, který byl mimochodem postavou tragickou, nikoli komickou, jak se obecně míní). Film se sice snaží v některých scénách zabrnkat i na vážnější strunu, ale celkovým laděním je to prostě čistokrevná komedie, jejíž hlavní aspirací je poskytnout nenáročnou podívanou. Jakmile o ní člověk začně víc přemýšlet do hloubky, padá kosa na kámen, jak jsem už zmínil v úvodu. Mnohem zajímavější by mi totiž přišlo sledovat vývoj vztahu Erika a Stephanie i déle po čase, řekněme po 5 letech. Ukázalo by se, že se ti dva k sobě skutečně hodí, nebo by na povrch vyplavaly nové skutečnosti, které by další existenci jejich vztahu komplikovaly? Ale to bychom se už vydali do vod, na které Janák režijně nemá, a kde kralovali třeba Ingmar Bergman nebo Michelangelo Antonioni. Och, samozřejmě jsem si vědom, že srovnávám nesrovnatelné, ale stejně mi to nedalo, aby mi při sledování 10 PRAVIDEL pořád na mysl netanula vzpomínka na Antonioniho NOC, protože jsem pořád domýšlel, zda-li by se vztah Marka a Stephanie ubíral podobným směrem - protože ty začátky jsou vždycky takhle hezké. Aby jejich konce byly o to truchlivější. Obávám se, že Janák natočil filmové opium, vůči němuž jsem už příliš rezistentní - za mě slabé 3 hvězdy. () (méně) (více)