Tarantule

Aj keď sa premiera tohto filmu datuje niekde do roku 1955, tak je "Tarantula" dodnes ten najlepší spider-horror aký som videl. Čiernobiely snímok o poriadne prerastenom agresívnom pavúkovi gigantických rozmerov, ktorého (pozor spoiler!!!) nakoniec zničí až americké vojenské letectvo. Absolutne klasické horrorové béčko z čias, keď v USA frčal starý dobrý rock´n´roll a točili sa takéto úžastné monster nezmysly. Rockabilly movie. *** (17.09.2008)

Další vynikající monster horor Jacka Arnolda. Sice se v první tři čtvrtě hodině jenom vyšetřuje, ale odsýpá to a nestíhá nudit, i když se tarantule občas jen tak objeví na obzoru. Pak to ale děj vezme ze svahu šusem, nezničitelnej obří pavouk, kterýho nezastaví ani nálože dynamitu, pochoduje krajinou a likviduje každého, kdo se mu postaví do cesty (škoda jen, že jich je tak málo). Všechny postavy jsou jen tak načrtnuty, ale nechybí ze stálého ansámblu monster movies nikdo a všichni jsou docela sympatičtí. A do toho nádherná pouštní krajina. Sakriš, až se jednou dostanu do Ameriky, možná udělám výjimku a kromě velkých měst na východním pobřeží se podívám i do arizonské a novomexické pouště. Obří pavouk se v ní nádherně vyjímá, i když jeho výška záběr od záběru kolísá (jednou je tak velkej, že jedním článkem nohy strhá telefonní sloupy, vzápětí jenom dvakrát vyšší než člověk). Takže i navzdory tomu, že děj je lehce plošší a závěr to vezme zkratkou, jde o výbornou podívanou. (25.03.2014)

Tento 50´s monster movie neponúka v podstate nič výnimočné či inovatívne. Väčšina minutáže sa zaoberá vyšetrovaním záhady napreskáčku so zábermi titulnej hrozby blúdiacej krajinou a likvidujúcou zver aj ľudí. Záver je rovnako rýchly ako aj málo efektný, ale celkovo si snímok udržuje dobrú atmosféru a technickú stránku veci. (11.04.2013)

Tarantula je taková matka všech pavoučích hororů, protože co se týče kvality a stáří, lepší kousek byste prostě nenašli. Ke všemu společně s příbuznými Them! patří k tomu nejlepšímu, co se v 50. letech na poli monster-béček vůbec urodilo. Tvůrci efektů pracovali buďto s miniaturními modely krajiny, nebo používali efekt prolínaných záběrů. Zdejší přerostlá krasavice JE tudíž opravdová, žádná guma ani drátky. Ještě by se slušilo dodat, že snímek má jeden z nejslavnějších plakátů a Clinta Eastwooda v malé roličce statečného pilota stíhačky. Klasik se hold nezapře.. (16.02.2012)

Excelentní "monster movie" z časů, které dávno zapadly prachem a jež byly s nadcházející dobou postupně z cesty nemilosrdně "vykopány" nastupujícími technickými vymoženostmi. Jenže právě tato černobílá, klasická, trikově se ještě vyvíjející, a mnohdy nedokonalá díla dokáží ve spoustě překonat celé zástupy současných megalomanských hollywoodských projektů. Disponují totiž tím, co spoustě digitálně a trikově perfektně a dokonale "vypilovaných" děl chybí. Atmosféra, nostalgie, vizuální nestabilita, galantní a rozvážní mužové a půvabné ženy, které v těchto filmech ještě nebyly nuceny se svlékat. K tomu připojím vydařený scénář a sympaticky elegantní, "dobové" dialogy mezi Johnem Agarem a Marou Corday. Jak potěší filmová mluva, která neobsahuje vulgární výrazy, nadávky či dokonce klišé. A jak potěší, když na scéně neběhají polosvlečení nagelovaní hezounci a když se v každém záběru neobjevují skoro vyslečené, vyumělkované nádhery. Tenkrát se točily pouze horory. Teď jsou to často brutální horory s cílovou skupinou mladistvých a pubertálních, kteří dokáží jejich "kvality" patřičně ocenit a kteří nejspíš netuší vůbec nic o starých, klasických hororech. A i kdyby, to jediné, co by jim nejspíš dokázali věnovat, by byl patřičně hekavý výsměch, nezájem či snad dokonce hluboká arogance. Je fajn, se prostřednictvím těchto filmů vrátit do starých časů a na chvíli se tak odpoutat od neustále se zrychlující filmové konzumní mašinérie. (06.08.2011)