Reklama

Reklama

Výpravný snímek ze série biblických velkofilmů 50. a 60. let je prvním životopisem Krista, natočeným ve zvukové éře. Producent Samuel Bronston v rozhovorech popíral, že by se pokoušel natočit remake stejnojmenného němého snímku (1927), který režíroval mistr spektakulárních podívaných Cecil B. DeMille, a zdůrazňoval moderní přístup k Bibli. Král králů je ovšem typickým, didaktickým produktem Bronstonova "kina pro všechny", kterým se snažil čelit rostoucímu vlivu televize. Místo původně určeného Johna Farrowa (otec herečky Mii Farrowové) se režie nakonec ujal Nicholas Ray, který působivě spojil "komorní" rovinu příběhu Ježíše Krista s výpravnou velkolepostí masových scén (jedné z nejpůsobivějších sekvencí filmu, kázání na hoře, se zúčastnilo 7 000 statistů). Pro hlavní úlohu byl vybrán poměrně málo známý Jeffrey Hunter, kterému producent během natáčení zakázal poskytovat rozhovory tisku, aby byl zachován jistý nádech zbožné úcty, s níž tvůrci přistupovali ke ztvárnění Krista. Natáčení probíhalo ve španělských exteriérech a v Bronstonových studiích u Madridu. Bronstonovo filmové impérium, které dovedně využívalo zmrazených amerických financí, přízně Francova režimu a koprodukčních smluv s hollywoodskými studii, se finančně zhroutilo v polovině 60. let po kolosálním neúspěchu Pádu říše římské. (Česká televize)

(více)

Recenze (36)

Faidra 

všechny recenze uživatele

To máte těžký. Držte se jedné ze čtyř kanonických verzí příběhu patřícího k nejznámějším na světě a sestřelí vás kritici, že neprojevujete dost invence, projevte invenci a sestřelí vás pravověrní křesťané, pokud možno kulometem (Martin Scorsese by mohl vyprávět). King of Kings se snaží kanonickou verzi pojednat invenčně, což mu spolu s faktem, že má velmi koukatelného hlavního hrdinu, ode mě zajišťuje tu čtvrtou hvězdičku, ačkoli druhá polovina mé chvály nesporně smrdí kacířstvím a ačkoli trnová koruna nesporně sekla i Christianu "k téhle roli jsem předurčen podobou i jménem" Baleovi. ()

Radyo 

všechny recenze uživatele

Ačkoliv jsem ateista, nezajímající se o biblické příběhy, tento snímek o životě Ježíše Krista mě naprosto uchvátil. Je natočen tak působivě a sugestivně, že by skutečně mohl některé méně ateistické diváky nalomit, eventuelně rovnou zlákat do řad křesťanstva. Naprosto věrohodné herecké výkony jen umocňují celkový dojem z filmu. Doporučuji každému ke shlédnutí. ()

Reklama

Tsunami_X 

všechny recenze uživatele

Nejprovařenější příběh na světe podaný tím nejsrozumitelnějším a nejpatetičtějším způsobem s minimální špetkou režisérské invence. Nicholas Ray výtečně zvládá sekvence, které mají demonstrovat velikost či rozmáchlost scény a notně mu v tom pomáhá výtečná výprava a skvělá architektura, jinak ovšem tempo až nepříjemně habruje. Příjemným překvapením je téměř absolutní absence „papírových“ dekorací, které známe například z Desatera přikázání či trapných miniatur z Ben Hura. Bojové scény si zaslouží pochvalu z hlediska organizace, ovšem souboje individuální jsou podané o něco hůře a v mnoha případech bych je do filmu vůbec nepustil (viditelné píchnutí mečem mimo tělo, držení se kopí). Tak trochu mi v celém snímku chybí větší hollywoodská hvězda, která by na sebe dokázala strhnout pozornost a svým charismatem zastřešila slabší a nudnější pasáže vyprávění, kterých je bohužel celá řada, kupříkladu souzení Krista je až neuvěřitelně trapné, stejně jako některé veliké pózy a špatně napsané dialogy. Herecké osazenstvo je hlavním kamenem úrazu a můžu s klidným srdcem říci, že takhle trapného Ježíše, Marii a Josefa jsem snad ještě nikde neviděl. To i svědkové Jehovovi stojící každé ráno na autobusovém nádraží dokážou strhnout více. Vznešená biblická nuda a ač mám kostýmní velkofilmy z tohoto období poměrně rád, musím se přiznat, že vydržet u snímku až do konce, vyžaduje velkou dávku trpělivosti. A Orsona Wellese ve filmu nehledejte, můžete jej maximálně slyšet.... ()

NinonL 

všechny recenze uživatele

Film má mnohé klady z hlediska vyprávění, jak to tehdy pravděpodobně probíhalo. Hlavně z hlediska politiky a pohledu Říma na bouřící se Judeu. Trochu mě mrzí, že tvůrci vynechali Ježíšovo početí a jeho život v rozmezí cca 12-30 let, ale film je opravdu spíše historicko-politický nežli mystický. Postava Ježíše s blankytnýma očima mě nadchla, stejně tak Jidáš, jehož role mi byla dosud více méně neznámá. Jen jsem věděla, že zradil, nic víc. Taky postava Barabáše a jeho nekalých záměrů byla skvělá. Nebo Kaifáše a dalších intrikánů z řad rabínů. Za tanec Salome (Brigid Bazlen) bych dala i pátou hvězdu, je škoda, že se tak uhrančivá herečka nikdy nestala hvězdou Hollywoodu. Celkově nechávám hodnocení na 4, ale jsem ráda, že jsem film viděla. ()

filmmovier 

všechny recenze uživatele

Skvělé zpracování Ježíšových osudů, v hlavní roli s výtečným Jeffreym Hunterem. Velkolepé, výpravné, výtečně natočené, skvěle obsazené... ale Ježíš opravdu příliš akční život nevedl, což se výrazně projevuje na tempu a necelé tři hodiny tak můžou být pocitově o něco delší. Dívá se na to ovšem krásně, je to veliká klasika a i dnes dostaečně působivá, ne-li víc, než tenkrát, zejména v závěru. Na pět hvězd to opravdu není, ale pro tyhle velkofilmy mám slabost a i Král králů je prostě po herecké, režijní a zejména výpravné stránce naprosto perfektní, takže ty 4* jsou velmi silné a rozhodně silnější, než u Desatera přikázání. Ale i tohle mi nejspíš stačí vidět jen jednou. 80%. ()

Galerie (22)

Zajímavosti (32)

  • Aby sa zaistilo, že scenár bude verný evanjeliám, najal Samuel Bronston niekoľkých biblických učencov a profesorov teológie. V marci 1960 dostal Bronston súhlas so scenárom dokonca od pápeža Jána XXIII., ktorý sa stretol s producentom vo Vatikáne. (Arsenal83)
  • Pôvodný názov filmu bol "Son of Man", teda "Syn človeka", ktorý mu dal ešte John Farrow. Scenárista Philip Yordan to označil za hrozný názov a pri prepisovaní scenára film premenoval. (Arsenal83)
  • V pôvodnom konci, ktorý vymyslel Ray Bradbury, mal vzkriesený Ježiš poveriť svojich učeníkov, aby kázali evanjelium. Potom sa vzniesol a odišiel smerom k horizontálnym brehom Galiley, pričom zanechával iba viditeľné stopy, ktoré sú viate rozfúkaným prachom. Učeníci podobne odišli do všetkých štyroch smerov, zanechávajúc stopy pokryté prachom. Tento koniec sa však považoval za príliš drahý na sfilmovanie a preto sa nerealizoval. (Arsenal83)

Související novinky

Režijní legenda ožívá

Režijní legenda ožívá

10.01.2006

Od konce 40. až do poloviny 70. let vedl režisér Nicholas Ray dlouhotrvající válku s hollywoodským průmyslem, kterému neseděla nejenom jeho forma vyprávění, ale i styl života, jemuž vévodily alkohol… (více)

Reklama

Reklama