Reklama

Reklama

Příběh se odehrává v Anglii na počátku 20. století. Maud Wattsová už od dětství pracuje v londýnské prádelně. I přes drsné a nerovné pracovní podmínky se vypracuje na mistrovou. Je vdaná a má jednoho syna. Vše se změní ve chvíli, kdy se náhodou zaplete do protivládního protestu sufražetek bojujících za volební práva žen. Maud nejprve ze zvědavosti a postupně čím dál aktivněji propadá tomuto boji a úsilí získat stejná práva jako muži. Zároveň se jí ale v důsledku toho začne hroutit spokojený rodinný život. Je několikrát zatčena, přichází o domov, muže i syna. I když je všemi opovrhovaná, dál vytrvává ve svém boji. Boj za volební právo žen a jejich zrovnoprávnění s muži bude v Británii pokračovat ještě další dvě desetiletí. (TV Nova)

(více)

Videa (6)

Trailer 2

Recenze (73)

rikitiki 

všechny recenze uživatele

Měly ty ženský ale odvahu! Samozřejmě, živenou ze zoufalství, protože byly tak ubité a zahnané do kouta, že jim zbývala jen rezignace nebo vzpoura. A ony si vybraly boj. Prošlapaly cestu za cenu vlastních životů, a tak by byl čirý nevděk na ně zapomenout, nebo si aspoň neuvědomit, že kdysi takové ženské žily a díky nim se svět pohnul směrem, kterým jdeme dodnes. Ony nejsou mírně legrační figurky z dávných časů, jsou to bojovnice! Ale film o nich je nepříliš nápaditý, spíš popisný a vyplňuje předem jasný průběh děje. /9. 8. 17./ ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Sufražetka je bohužel velmi důležitý film. A s politováním musím konstatovat, že stejně jako celá kohorta jiných filmů zpracovávajících obdobně důležitá témata, se téměř s naším divákem nepotkal. Naštěstí Sufražetku podpořila trojice velkých jmen, Carey Mulligan, Helena Bonham Carter a Meryl Streep a tedy alespoň díky nim má film šanci se probojovat na své místo na slunci. Nicméně žijeme v době, kdy mnozí prošli základní školní docházkou a o sufražetkách nikdy neslyšeli. Volební právo žen mnohé ženy považují za samozřejmost a nijak si neuvědomují, že takové další "maličkosti" jako jsou jejich další práva, ať už se týkající dětí nebo majetku, nejsou ničím automaticky daným. Po velmi náročném 20. století je skutečně bolestné žít v dnešní době, která nezná své kořeny, ani v jednotlivostech, ani v hlavním vývoji běhu věcí, skutků a činů. Není příjemné sledovat Sufražetku, ale je velmi důležité přemýšlet o viděném. ()

Reklama

Khalesi 

všechny recenze uživatele

Nepovedala by som, že to bolo len čierno-biele. Nie všetky ženy boli úžasné hrdinky a všetci muži despoti, napríklad manžel Bonham Carter bol skvelý. Proste to tak v tej dobe chodilo, vždy ten "slabší" ťahá za kratší koniec. Možno si to proste muži v dnešnej dobe nedokážu predstaviť, alebo pripustiť, pritom ešte stále netreba ísť ďaleko pre živé príklady. Tiež si myslím, že to bolo trošku nedoladené, ale hlavná myšlienka vynikla dostatočne a o to zrejme tvorcom šlo. ()

Ryuuhei 

všechny recenze uživatele

Počátek 20. století byla pro ženy zjevně dost nepříznivá doba. Líbilo se mi, jakým stylem film vykreslil tuto úzkost a odhodlání několika osob se této skutečnosti postavit i za cenu toho, že tím ztratí v podstatě všechno. Ano, zahrnovalo to i poměrně dost teroristické činy, ale nezbývalo moc možností. Systém byl neúprosný, za každým úsudkem krokem hrozilo vězení. Těžko odhadnout, jak by bez těchto událostí vypadal svět dnes. Možná by ženy volebního práva dostály později, možná taky nikdy... Kdo ví! Snímek v každém případě strhující a úzkostný tak, jak měl správně být. ()

nineweh 

všechny recenze uživatele

Na tenhle film jsem se těšila a vlastně jsem byla docela zklamaná. Má to několik silných momentů a bezesporu silné poselství, které ukazuje, proč ještě pořád potřebujeme feminismus. Jenže ani všechny moje oblíbené herečky (ačkoli Meryl Streep je ve filmu asi tak dvě minuty) nedokážou napravit dojem, že se jedná jen o hezky natočené, malinko suchopárné kostýmní drama. A nudná hudba rutinéra Desplata už nepřidala vůbec nic. Škoda, myslela jsem, že to bude lepší. Na druhou stranu: jako výukový film dobrý, na školách bych to pouštěla povinně. ()

Galerie (47)

Zajímavosti (7)

  • Ve filmu vystupují skutečné postavy. Emmeline Pankhurst (Meryl Streep) - 1858 - 1928, zakladatelka hnutí za ženské volební právo, po smrti manžela založila v roce 1903 organizaci WSPU (Women's Social and Political Union), po radikalizaci hnutí byla několikrát uvězněna. Emily Wilding Davison (Natalie Press) - 1872 - 1913, militantní bojovnice WSPU, mnohokrát zatčená a napadená policií. Zemřela v roce 1913 po zraněních, která utrpěla na dostizích, když vběhla na závodiště pod kopyta koně, kterého vlastnil král Jiří V. Pravděpodobně svým činem chtěla upoutat pozornost a narušit závod, ale nechtěla spáchat sebevraždu. (bllm)
  • Boty, které nosila Meryl Streep (Emmeline Pankhurst) během natáčení, jsou stejné boty, které měla ve filmu Vzpomínky na Afriku (1985). Jelikož štáb neměl k dispozici žádné boty v její velikosti, dovolily jí nosit tyto. (jezurka42)
  • Film se natáčel i v britském parlamentu. Jedná se o ojedinělou záležitost, naposledy se zde natáčelo v roce 1950. (jezurka42)

Související novinky

UK/UH aneb „zimní filmová škola“ opět láká

UK/UH aneb „zimní filmová škola“ opět láká

17.11.2016

Letos se čtyřdenní přehlídka (24. – 27. listopadu 2016) v Uherském Hradišti zaměří na postkoloniální britský film a britské filmové novinky. Kromě dvou hlavních témat připravuje kino Hvězda poutavý… (více)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno