Režie:
Jan HřebejkScénář:
Petr JarchovskýKamera:
Martin ŽiaranHudba:
Michal NovinskiHrají:
Zuzana Mauréry, Csongor Kassai, Zuzana Konečná, Tamara Fischer, Martin Havelka, Éva Bandor, Oliver Oswald, Peter Bebjak, Richard Labuda, Ina Gogálová (více)Obsahy(1)
Zdánlivě empatická a laskavě vyhlížející učitelka manipuluje prostřednictvím svých žáků jejich rodiči za účelem osobního obohacení, ať už v podobě materiálních výhod, či dokonce vidiny milostného poměru. Nejen z obavy o prospěch svých milovaných dětí většina rodičů třídní učitelce základní školy podléhá a poskytuje jí nejrůznější služby, dárky a jiné pozornosti. Najdou se však tři rodiny, které se rozhodnou učitelce vzepřít a stávající situaci se společně s ředitelkou školy pokusí zvrátit na konspirativní třídní schůzce. Děj strhujícího a velmi aktuálního snímku o síle lidského charakteru inspirovaného skutečnou událostí se sice odehrává na začátku 80. let, ale jde o příběh univerzální, který by se mohl odehrát kdekoliv a v jakékoli době, neboť zkorumpovanost, stejně jako malost a vypočítavost vládnou světem bez ustání. (A-Company CZ)
(více)Videa (3)
Recenze (633)
Za normalizace to prostě všechno bylo vyhrocenější, ne že by dnes manipulace neexistovala. Dobře vystavěné (a obsazené) psychologické drama o neviditelných strukturách všeobecné socialistické korupce. Rád bych věděl, zda se jednou dostaneme tak daleko jako třeba Rumuni, a začnou se tu točit filmy o tom, jak tenhle systém funguje v naší době. :-/ ()
12 rozhněvaných mužů po Slovensku. Hřebejk s Jarchovským stále dokáží přitáhnout mou pozornost natolik že film projel společným večerním programem jako nůž máslem a rozhodně zanechal nosné téma pro následnou diskuzi na téma, jak to tehdy bylo a jak je vlastně dnes. Po zjištění že celý film je ve Slovenštině, která se pro tyto účely hodí daleko lépe. Určitě je pro metodu cukru a biče vhodnější než více monotóní Čeština. Holt pedagogů je málo a tak si stát nemůže moc vybírat kdo zasedne za katedru. 85% ()
Neměl jsem velká očekávání a to je asi hlavní důvod, proč hodnotím tak vysoko. Tento film se mi hrozně líbil, od hereckých výkonů až po styl vyprávění, kdy se střídají různé dějové linky, ale ta hlavní se odehrává na mimořádné rodičovské schůzce a celé to trochu připomíná film 12 rozhněvaných mužů. Za mě palec hore a všem doporučuju. Zuzana Mauréry famózní! ()
každý, kdo v té době žil, si pamatuje. Já měl v první třídě učitelku, která milovala řezníkovu dcerku, ač se počůrávala a neuměla ani počítat do pěti. Pak na gymplu jsem měl učitelku na ruštinu, která mi dala pětku hned mezi dveřma, jen protože si usmyslela, že stejně nemám hotový úkol. S tím se nedá bojovat, z toho se dá jen vyrůst nebo utéct pryč. Udělal jsem to ()
Zdrcující portrét kardinální svině, které pomáhala nechutná doba... která pro jí podobné vlastně nikdy nekončí, pokud s tím něco neuděláme, respektive nebudeme dnes a denně něco dělat. Zuzanu Mauréry jsem měl až do Učitelky v paměti jako laskavého divadelního anděla z (jinak naprosto brutálního) Děvčátka Se Sirkami Studia Dva - o to víc mě fascinovala, jak se převtělila v onu soudružku, které se nehnusilo likvidovat nevinné dětské duše, tím méně životy jejich rodičů. Řekněme že to bylo asi jako sledovat veskrze sympatického Ondřeje Malého v roli poručíka Antonína Rusnáka v Poutech. Hřebejk navíc (s Jarchovským, samozřejmě) obratně šponuje koncovku tak, že několikrát překlopí celé vyznění filmu, a TO je teprve jízda. A samozřejmě je to precizně odvedená práce po stránce řemeslné od kamery po kostýmy. Takže ano, ode mě poctivě zhrozených 90 %. ()
Galerie (34)
Zajímavosti (16)
- Na konci filmu se objevuje notorická chyba jako u řady dalších filmů odehrávající se v období ČSFR. Krátce před vstupem paní učitelky (Zuzana Mauréry) do třídy visí na zdi barevný portrét prezidenta s textem: „Václav Havel, prezident Československé federativní republiky.“ Na tabuli dívka píše datum 2. 9. 1991. Jde ale o oficiální barevný portrét Václava Havla z roku 1993. Správně by na stěně měl viset černobílý portrét Havla z roku 1990. Havel pak měl ještě jeden oficiální prezidentský portrét, a to z roku 1999. (tommahol)
- Zuzana Mauréry počas svojho koncertu v rámci projektu Slovensko Advent 2017 prezradila, že sa film natočil za dvadsať dní, z ktorých ona točila osem dní. (fugyx)
- Scenárista Petr Jarchovský vychádzal z príbehu, ktorý sa skutočne stal začiatkom 70. rokov. (JančiBači)
Reklama