Ničija zemlja
No Man's Land
No Man's Land
Zem nikoho
No Man's Land
No Man's Land
Režie:
Danis TanovićScénář:
Danis TanovićKamera:
Walther Vanden EndeHrají:
Branko Djurič, René Bitorajac, Filip Šovagović, Georges Siatidis, Serge-Henri Valcke, Katrin Cartlidge, Bogdan Diklič, Simon Callow, Primoz Petkovsek (více)Obsahy(1)
Satirický příběh dvou vojáků z nepřátelských táborů se odehrává uprostřed války v Bosně v roce 1993. Bosenský voják Čiki a jeho těžce zraněný druh se octnou se srbským vojákem Ninem v zákopu mezi nepřátelskými liniemi na území nazývaném země nikoho. Padají urážky a výčitky, zdá se, že hádka o to, který národ rozpoutal kruh násilí, nikdy neskončí. Situace žádá řešení. Mohlo by být na dosah ruky: jednotky UNIFOR jsou nablízku a francouzský seržant Marchand se vší silou snaží pomoci. Jenomže není jednoduché obejít předpisy o chování sil pověřených dozorem nad pořádkem. Velitelé nařizují za žádnou cenu se nevměšovat. Zástupci médií trpělivě sledují vývoj patové situace, a zatímco jim jde o událost, Čikimu a Ninovi jde o život. "Srbští, chorvatští a bosenští hrdinové filmu mluví ve skutečnosti stejným jazykem. Jedni mu říkají srbština, druzí chorvatština, třetí bosenština, ale ve skutečnosti si všichni navzájem rozumějí," říká Danis Tanović. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (297)
Film, ktorý ma tak trochu prekvapil. Nie všetko, čo získa Oscara si to aj automaticky zaslúži a nezriedka budúcnosť ukáže, že akademici prestrelili. V tomto prípade to však myslím nebude platiť. Bosenský konflikt nám nie je až tak vzdialený a spôsob ako je podávaný, s absurditou, pofidérnou úlohou UNPROFOR, novinárskym hyenizmom je presne vybalancovaný. Ďalším veľkým plusom je aj to, že na rozdiel od mnohých filmov najmä americkej proveniencie, tu sa s koncom narába vcelku logicky, čo zážitok ešte naďalej umocňuje... ()
Absurdita Jugoslávské občanské války v skoro dokonalé filmové podobě. Film má silnou autentičnost té stupidní mašinérie, kdy každý obviňuje každého a mstí se za to, co údejně ti druzí dělali. Země nikoho sice nedosahuje kvalit podobně laděného snímku Před deštěm ( na to není tak geniálně napsaný a propletený). Za to však Tanovič obsadil do svého filmu důležitého hráče a to je OSN a její jednotky. Ve filmu ukazuje ještě větší absurdičnost a to, že někdo pošle vojáky do války (byť aby dělali humanitární činost a dohlíželi na dodržovaní přijatelných konvencí) a nedá jim však mandát k boji a raději je ztáhne do bezpečí, kdykoliv to vypadá na průser. A to nesmím zapomenout i na obsazení světovývh médií, jenž sice zde nejsou v podobě supů, ale nemají k tomu daleko. Herecké obsazení je též dobře zvolené a bezproblému každá postava vypadá spíše jak z dokumentu, než z hraného filmu. Celkově je Země nikoho silným filmem o nesmyslnosti války s děsivým závěrem-takové vyuzlení jsem doopravdy nečekal a doopravdy se mnou hnulo. ()
Ani nevím jak mě mohlo napadnou, že to bude něco ve stylu Kusturicova - Život je čudo?!?!? ()
Nedokážu se ubránit srovnání s filmem "Lepa sela lepo gore". "Ničija zemlja" je z této dvojice přímočařejší a explicitnější, také méně problematická a dojemnější. A pro mě o poznání méně zdařilá. Berte tedy tento můj komentář jako rozcestník, který vám nabízí, kam se vydat dál. Bude to bolestivá, ale krásná cesta. ()
Země nikoho není sice ničším příliš originální a dva vojáci, kteří spolu musí nějak vyjít, i když jsou úhlavní nepřátelé, to není žádné novum. Přesto tím, že je to zasazeno do bojů v Jugoslávii, se zdařilo dílo, které výrazně zaujme, ač je to nezvyklé, když jde o válečný film, velikou hloubkou a vnitřním pohledem na nesmyslnost válek. ()
Tragikomická depka bo Balkánsku. "Kdo si začal válku? - My. A kdo si ji začal teď? - My." Závěr ve mě dozníval ještě hodně dlouho. 8.5/10 ()
mimo jiné se v příběhu dá vidět taky to,co se stane když týpek někde v bezpečí u stolu s figurkami šachu jde řešit situaci která je už tak vyhrocená...povzdech Marchanda :"Ten nám tady scházel" .. Jako ve všech válkách.Když už se zdá že by mohl být klid a obě strany se jakž takž domluví naběhne na scénu někdo třetí,vždy velkohubý mírotvorce a konec je takový jak v tomto příběhu ()
Dobře zrežírovaný snímek o zbytečnosti konfliktu, odehrávající se na malém prostoru při jedné velmi zapeklité situaci mezi vojáky. Absentují akční scény, prim hrají herci a nápaditý scénář. Navíc málokdy u takových filmů zkousnu občasný humor, tady byl vcelku vhodný, nezlehčující situaci. 90 % ()
Ak to mám brať ako autorskú licenciu, tak ten film je fajn. Zo začiatku sa tvári ako komédia, neskôr zvážnie. Tragikomické momenty sa síce objavia aj v druhej polovici filmu, ale len na podkreslenie absurdnosti danej situácie. Ak by som však mal film brať ako niečo reálne a ako protivojnovú agitku - čím sa snaží byť, tak by to u mňa prepadlo (hoci Akadémia toto ľúbi). Občianska vojna v Juhoslávii mala zmysel, lebo po nej všetci tí diktátori, vrahovia a psychopati skončili mimo zákon. A neviem, či odpoveďou pacifistov na to, keď takíto na vás pošlú armádu je nechať sa pozabíjať. ()
Tak tomuhle filmu chtěla v soutěži o Oscara konkurovat Amélie z Montmartru? Hahaha! ()
Výborný scénář !!! Oscar za cizojazyčný film? Rozhodně souhlasím. Na mnoha místech vtipný příběh a stejně se v kině moc lidí nesmálo. Myslím si,že zrovna nám, Čechům, tento film hodně řekne. ()
Válečný film, který se narozdíl od mnoha další nesoustředí na události, ale na pocity a osudy několika lidí v nich. Konkrétně srbského a dvou bosenských vojáků chycených v pasti mezi neřátelskými liniemi, v zemi nikoho, v nezáviděníhodné situaci. Do té posléze vstupují vojácí UN, reportéři a další. Tento film rozhodně asi není pro každého, není o strhujícím ději a odehrává se na malém prostoru, ale bohatě si to vynahrazuje v silných dialozích a předávaném poselství (které tady sice už několikrát bylo, ale není nikdy zbytečné). Ukazuje absurditu války, obzvláště té občanské, kdy proti sobě stojí normální lidé, mnohdy sousedé, ze kterých jsou najednou zarytí nepřátelé. A to i přesto, že stále dokáží najít mnoho společných věcí. Stejně tak je dobře vidět lhostejnost okolního světa a typické vojenské myšlení. Celkově dobře zahrané, dobře zrežírované, nenašel jsem žáden nepovedený či rušivý okamžik. Doporučuji všem, kterým se líbí takový typ podívané. ()
82%. Toto je odpověď na otázku Majora Terazkiho: "a čo si predstavíte pod takým slovom absurdné?" Já odpovídám "Toto". ()
dost silné a všeříkající válečné drama... ()
Už před lety jsem viděl tento mírně odlehčený válečný film a rozhodně jsem nelitoval, že jsem ho shlédl. Parádní dílko!!! I když se nejedná o klasický válečný film...spíše se děj odehrává (sice ve válečné zóně, ale) na místě, kde se nějaké velké akce nedočkáte, ale to vůbec, ale VŮBEC nevadí! ()
Bosňák, Srb a šmoulové v jednom zákopu. Já se smál a nakonec brečel. ()
Čtyři v zákopu - srb, bosňan, jeho kamarád a mina EU.--- Fantasticky napsaný příběh a skvělé herecké výkony člověka přenesou do zákopu a zapojí do hry. Napětí, situace vyvolávjící úsměv, naděje, touha po smíru, rozčilení nad tím, jak přes všechny styčné body to hlavní, co mají srb a bosnan v hlavě, je nedůvěra, nepřátelství a pomsta. Jedině muž v osudovém spojení s vlastní smrtí už pochopil. Teprve na smrtelném loži má nadhled a touhu po smíru. ----Ne, nemyslím si ani omylem, že tento film byl nějaká tragikomedie, nebyl, rozhodně jsem ho tak ani na vteřinu nevnímala a moc se divím, že někdo to takhle viděl.--- Ne, ani na vteřinu si nemyslím, že války jsou nesmyslné. Války jsou odvěké a nejčastěji mezi sebou válčili a válčí právě nejbližší sousedi nebo dokonce příslušníci stejného kmene či národa. Obzvláště, když jde o odlišné etnické a náboženské skupiny. Nechápu, co na tom kdo nechápe. Zde je nové a zajímavé, že se do klasického lokálního konfliktu vložila světová organizace. Zjevně v tom ještě vůbec neuměla chodit, zjevně tápala a učila se tento druh "válčení", který dříve neexistoval. Že film dostal oskara jsem až do teď nevěděla, ale vůbec se tomu nedivím, je to mistrovské dílo, zvláště je-li to prvotina. Bravo Danisi a jen tak dál. ()
Zem nikoho je neskutočne drsný film, ktorý zobrazuje konfilikt v bývalej Juhoslávií. Ani tak nejde o strielanie, masakrovanie, ľudí a scény, pri ktorých tuhne krv v žilách. Celý dej je situovaný ako pravý nadpis do zeme nikoho. Medzi Bosnu a Juhošov. Na tomto území sa nachádza zákop, kde zhodou okolností sa ocitnú dvaja vojaci zo súperiaceho tábora. Ako som spomínal, v tomto filme nejde o strielanie, ale o premyslené a skvelo napísané dialógy, ktoré vedie táto dvojica. Obaja chcú prežiť, ale pritom sa snažia aj navzájom zabiť. Na rozuzlenie tohto uzla prichádzajú vojská OSN. Pri sledovaní som mal podobný pocit z OSN ako pri Hoteli Rwanda, že majú za úlohu postávať a dívať sa. Podľa tohto filmu ich prítomnosť bola podstatná ako automat na kondómy vo Vatikáne. Celé je to podfarbené tmavosťou a zbytočnosťou vojny ako celku. A koniec je naprosto "skvelý". Skvelý v tom, že človeka prekvapí svojou strohosťou, jednoduchosťou a totálne odrovná jasným odkazom reality aká bola na Balkáne v tom čase situácia. ()
3,5 Úsporne nakrútená absurdná dráma, ktorá veľmi trefným spôsobom poukazuje na nezmyselnosť vojny v bývalej Juhoslávii, tu konkrétne vojenského konfliktu v Bosne. Nikto netuší, prečo vlastne bojuje a kto tú vojnu začal, iba niekde na pozadí sa dajú tušiť náboženské, politické, etnické a nacionalistické postoje. Pritom je paradoxom, že všetky tri pôvodne strany konfliktu hovoria tým istým jazykom. Film je ostrou satirou, pričom nešetrí žiadnu stranu a riadne to tu schytáva aj "západný svet" s jeho smiešnou rolou v danom konflikte (výborná pasáž s UNPROFORom a západnými médiami). Film v mojich očiach trochu zráža nedotiahnutý scenár, najmä nelogické vyvrcholenie konfliktu medzi srbským a bosnianskym vojakom. Záverečný pohľad na vojaka ležiaceho na míne bol ale pôsobivý a veľavravný. Ešte mi tam chýba zobrazenie nejakých miestnych špecifík, v tomto smere pôsobí film akosi sterilne. Osobne si myslím, že toto je presne ten typ filmu, ktorý vo svojom čase vyvolal vlnu nadšenia svojim posolstvom a svojou aktuálnosťou, ale časom sa zistí, že to až také umelecké dielo nie je. ()
Dnes som si dal Zem nikoho po rokoch znova a nič z jeho skvelého "šarmu" neubudlo. Nadčasový film, ktorý si pustím hocikedy znova. Možno až teraz viac chápem tú metaforu, s ktorou sa tvorca tak majstrovsky pohral (hlavne na konci). Nebyť tej reportérky, ktorá v tretej tretine prebrala nad filmom vládu, dal by som bez váhania 5. ()