Ju-on: Owari no hajimari

Mladá ambiciózna Jui nečakane postupuje z pozície zastupujúceho učiteľa na post triednej učiteľky. Hneď v prvý deň nástupu do svojej pozície zisťuje, že jeden zo žiakov, Tošio Saeki, už sedem dní vymeškal zo školskej dochádzky. V záznamoch predchádzajúceho triedneho učiteľa bola uvedená poznámka že sa nikoho z rodiny nepodarilo kontaktovať. Nakoľko si Jui musí z pozície svojho postavenia plniť nejaké povinnosti, rozhodne sa že daného žiaka na uvedenej adrese navštívi. Bez toho že by si to uvedomovala, vstupom do domu prichádza do priameho kontaktu s kliatbou, ktorá ju bude prenasledovať až kým ... Prvú časť už zrejme nikdy nič netromfne. To bola proste atmosférická pecka s množstvom nepredvídateľno-predvídateľných, a hlavne funkčných lakačiek, ktoré len málo koho nechali po nociach chladným. Nie, že by tento príbeh vyslovene sklamal, no povedzme, že napriek solídnemu nábehu k dobre spracovaným scénam nedošlo k poslednému kroku, ktorý by ich "razantne" vyhrotil. Až záverečná pol hodinka ponúkla niekoľko solídnych atmosférických pasáži či záberov, ktoré hádam potešia fanúšika hororu. Treba však dodať, že napriek peknej kamere, tento druh spracovania hororových prvkov sme už videli pred viac ako 10 rokmi. Tak či onak, "Ju - on" je ľahko nadpriemerná ducharina, ktorá nijak mimoriadne nesklame - 60%. (09.12.2014)

Učiteľka príde domov vyhľadať žiaka, ktorý dlhšie chýba v škole, čo ju však zatiahne do nepríjemnej nočnej mory, keďže dom bol kedysi dejiskom desivej tragédie... Siedmy zárez do (ne)únavnej „Ju-on“ série predstavuje reboot diania, takže kto má chuť na otrepanú ázijskú duchárinu v tom pravom slova zmysle, nech sa páči. Osobne ten film považujem za nepotrebný, nie však zlý, teda pokiaľ sa človek prenesie cez 100x videné a bude sa na to pozerať len ako na nenáročnú duchárinu so starým (až príliš) známym Ju-on nádychom. Natočené je to pekne, atmosféra nechýba a pár ľakačiek + duchárskych kreácií občas zafunguje, takže tie 3* tam s trochou sebazaprenia nakoniec priklepnem. (09.11.2014)

Tentokrát vůbec ne tak špatné, jak jsem čekal. Po dvou zcela nepovedených hodinových zbytečnostech „Girl in Black“ a „Old Lady in White“ přicházejí tvůrci s jakýmsi (logicky nově obsazeným) prequelem, kterému se místy konečně daří příjemně strašit. Příběh hezky odsýpá, scény s krkající rodinkou duchů se rychle kupí, hrdinové přicházejí o život, a to vše tříděno do známých kapitol. Nové ksichty Toshia s Kayako mi nevadily a celkem příjemně je nyní i pozměněna kultovní scéna s Kayako na schodech. Takže nakonec v pohodě Ju-on zásun, tohle fakt šlo. (60%) (13.01.2015)

Naprosto parádní první půlhodina která se změní v takovou frašku. Pravdou je že na filmy Ju-on bych dokázal koukat furt. Prostě mě příběhy lidí zajímají a je to jeden z mála filmů které dokáží navodit atmosféru. Jak jsem řekl první půlhodina dokáže vystrašit a je zatraceně dobrá a navíc příběh který se hlavně stará o historii Toshia je parádní. Ale po první půlhodině film hodně spadne do průměrné duchařiny která je sice zajímavá ale zatraceně pomalá a spíše mi přišlo jako kdybych koukal na drama než na duchařinu. Je to škoda protože jsem na film čekal od prvního ohlášení. Nemůžu říct že jsem zklamaný ale mohl to být druhý nejlepší Ju-on, holt režisér se bál tlačit na pilu. Což je v tomto případě škoda. (16.12.2014)

Tady jsem neměl ten nejmenší problém a z mého pohledu se poslední Ju-on může směle měřit s těmi prvními z Šimizova pera. Samozřejmě film nepřichází s ničím originálním a pracuje s tím, co už bylo viděno v minulých dílech a místy mi připadalo, že přidává i něco z originálního japonského Kruhu, ale když se to tak vezme, tak prakticky všechny horory jsou recykláty, tak co? Navíc tohle mělo všechno, co od duchařského hororu čekám, takže napětí, lekačky a atmosféru, kterou bych se místy nebál označit za vynikající. Co se samotných duchů týče, tak mám výhrady k obligátnímu chlapečkovi, který přeci jen mohl být o něco démoničtější, ale vše napravila jeho strašící kolegyně. Já si to užil. 80% (09.04.2015)