Godzilla II Král monster

Kdo nejde do kina s tím, že chce dostat pořádnou nálož digitálního šílenství, bude dost pravděpodobně většinu věcí kritizovat. Nová Godzilla se totiž nesnaží o nic jiného, než být monstrózní a vizuálně opulentní záležitostí. Je tedy otázkou, jestli ji člověk přijme jako atrakci, nebo bude hledat ve filmu něco víc. "Záporná strana" tady sice pracuje s podobnou motivací, jakou měl svého času Thanos, ale podobně jako Monarch hraje jen druhé housle, které v rámci možností sekundují rozkolu mezi Titány. Nejzajímavější je určitě trio Ghidorah, Mothra a samozřejmě Godzilla. Přiznám se, že vzhledem k propracovanému traileru, který lákal na parádní akční sekvence jsem dokonce poprvé zvolil formát 4DX a musím uznat, že v tomto případě jde opravdu o nadstandard, který posune šílenství na plátně do divácky úplně jiných rozměrů (pokud neodoláte, doporučuji zvolit kino, které disponuje i efektem deště). Nebýt toho, asi bych kvůli mírně přestřelené stopáži šel o hvězdu níž. Takhle budu na projekci moc rád vzpomínat, a pokud se objeví podobně stavěný snímek, možná se vrátím i na 4DX (a to jsem počítal s tím, že dnes jdu poprvé a naposledy). (30.05.2019)

soooooo boring. jedno z největších letošních zklamání, ale moje blbost, prostě jsem si to extrémně vyhajpovala, ale sorry, ten epickej imax trailer s puccinim? No klasická začátecnická chyba... Čistě a jednoduše, je to prostě ultra debilní film s postavama, co jsou leda tak dobrý na odstřelení kyslíkovou bombou. Monstra dobrý, ale téměř všecko cool se propálilo v trailerech, takže se připravte akorát na jednu velkou a drahou digibordelovou zývačku. Jsem rozhořčená! (31.05.2019)

Když se debilita scénáře rovná monstrozitě Godzilly a celý to řádění zaobalíte do hudebního paskvilu Beara McCrearyho, mohl by tam naběhnout Kong, Jack Black i dinosauři a pořád by to byla naprostá sračka, která v místech, kde mají téct slzy blaha, vzbuzuje jen nechtěný záchvaty smíchu a nepochopení (předchozí Godzilla měla alespoň parádní atmosféru a budila pocit tajemna). Přitom potenciál je tam i při vší tý debilitě obrovskej a příběhy z toho jenom srší, jenom to prostě dali do rukou tupce, kterej neví jak a s čím pracovat, a tak místo pompézního nářezu natočil dvě hodiny hašteření obřích draků, plazů a můr v domnění, že mu to publikum už dostatečně zdegenerovaný Marvelem spolkne. Pěkný hovno! (13.08.2019)

Tenhle monsterverse je zatím raritní ukázkou variabilních filmařských postupů, které jednotlivé filmy vzájemně značně diferencují. Godzilla (2014) byl možná nejosobitější blockbuster dekády, který chytře vázal dění na vizuální perspektivu postav a bezvýslednost jejich konání, Kong: Ostrov lebek zase nabídl přímočaré a formálně nadnesené dobrodružství s důrazem na lidské činy (které vše obrací k horšímu). Třetí pokračování s ohnivou ještěrkou v hlavní roli se vydává někam mezi - z jedničky si bere seriózní snahu o osudovost a zobrazení nicotnosti lidských aktérů, od Konga zase přebírá vypravěčský drajv, větší prostor pro střetnutí monster (nebo s monstry) a aktivnější lidskou účast v partii Titánů. A asi nemusím oddalovat tvrzení, že oscilace mezi dvěma takto různými přístupy vytváří dost neosobní přístup a často poněkud zjednodušuje, možná až oslabuje jednak charakter monstrózních střetnutí, jednak úděl a motivace lidských hrdinů. Katalyzátorem děje je totiž skupinka lidí, jejíž význam však postupně slábne a nakonec zcela ustupuje protlačovaným rodinným poutům a oné bezbrannosti tváří v tvář všemocným titánům. Kladné postavy se zase snaží celou dobu aktivně jednat, jenže svými činy (které ale naštěstí většinou nejsou hloupé ani naivní, naopak srozumitelně motivované) jen naplňují potřebnou funkci oddalování vyvrcholení (na rozdíl od jedničky, kde se postavy na vyvrcholení jen snažily připravit). Na druhou stranu vyprávění náramně odsýpá a rytmicky zasazuje monumentální akční sekvence do příběhu, který systematicky přešlapuje mezi subjektivním sledováním všech hrůz a škody monstry napáchaných a mezi obdivováním Godzilly, jejíž ikonický obraz film rozvíjí a stupňuje. A jednotlivé zvraty na sebe plynule navazují a v podstatě dávají smysl, byť je často zjednodušuje šíleně rychlé přesouvání prostorem a samozřejmě ona nerozhodnost, jakým dominantním směrem se vydat. Jednotlivé scény a jejich inscenace jsou sami o sobě skvělé a je velká škoda, že se kolem nich úplně nepovedlo uzavřít soudržnější dějový oblouk. Rozhodně ale pořád zajímavě řešený přístup k rozsáhlé mytologii světa, na nějž si někdy rád posvítím znovu. 70% (08.06.2019)

Tak toto je inakší Monster - Kaiju - Movie! Godzillu Garetha Edwardsa mám dodnes veľmi rád, ta hra tieňov a pomalého odhaľovania ma bavila. Kong priniesol na plátno zas štýlovú akciu a cool scény, no a Godzilla II: King of the Monster priniesla presne to čo ma v nazve - Monsters. Na prvú Godzillu sa trošku nadávalo, kedže neponúkla čistokrvnú bitku potvor, ale viac menej to bol film točení s pohľadu ľudských postav. Dvojka sa už s ničím nepára a prináša na plátno a povrch zeme nie len deštrukčnú akciu, ale predovšetkým štýlové monštra, s ktorými si to môže Godzilla po piatich rokoch znova v ringu rozdať. A ja som spokojný. Niekto tu nadáva na nezáživných hercov, či nudne postavy, ale ja osobne som išiel na Godzillu, ktorá tu ma fakt hromadu priestoru. A tie ľudské postavy sú podla mňa úplne v pohode. Herci (Dance, Wetanabe, Farmiga, Chandler) pohoda, chovanie postava, klasika, nič čo by tu už nebolo v takýchto filmoch. Michael Dougherty to natočil pekne, tie farby a široké zábery sa skutočne podarili a celkovo (nie iba na akcie) sa na to dobre pozerá. Tak isto je to aj hudobne dobre ozvučené, tie zvukové efekty, alebo pôvodná hudba potešia nie jedného fanúšika. Neviem kto čo očakával, ale toto je pekná pocta starým filmom, kde som sa príjemne bavil touto deštrukčnou jazdou a ešte viac sa teším na Konga vs Godzillu. P.S.: Keby že si prečítajú zajtrajšie noviny, tak sa nemusia naháňať dve hodiny. Garyho Hobsona na palube mali. P.S.2: Počkajte si za titulky, čaká vás tam ešte Charles Dance. 80% - 4* (02.06.2019)