Všechno nebo nic

"Myslím, že Menšík už pojede na těch saních.." ;) Chtělo by se říct, že spíš nic, než kopírovat skvostnou Bridget Jones, ovšem slušné řemeslo, nikoli však zoufalé Ferencové, a povětšinou neskutečně vtipné dialogy, ovšem absolutně buddy movies a tudíž mimo mísu, kupodivu dělají tuhle naivní vykrádačku překvapivě snesitelnou.. (21.09.2019)

Zápory: 1) Děj je hodně předvídatelný. 2) Navíc je odtržený od reality podobně jako třeba filmy Jiřího Vejdělka. 3) Některé herecké výkony jsou dost hrozné a obsazení celkově vnímám dost rozpačitě (třeba ten Mareš na konci je vyloženě trapas). 4) Z herců mě tam asi nejvíc iritoval Ľuboš Kostelný, ten slovenský poděs je fakt něco příšernýho. A obecně už mám alergii na tenhle stereotyp homosexuálních kamarádů. 5) Celý film působí velice povrchně a emočně ploše, a jméno režisérky, která má za sebou nepříliš povedenou Řachandu, v člověku moc důvěry předem taky nevyvolává. 6) Je zřejmé, že film byl natočen pro nenáročné ženské publikum a se zřetelným komerčním aspektem. 7) Všechny sexuální scény do jedné tam jsou trapas. Klady: 1) Nezaregistroval jsem tam žádný product placement (i když tam skoro jistě byl, ale prostě tam byl asi zapracovaný tak rafinovaně, že mě nijak nerušil). 2) Táňa Pauhofová je tam skutečně úžasná a hlavně kvůli ní ta blbost stojí za vidění. (Byť mě strašně mrzelo, že jsem film zhlédl v jazykové verzi, kde mluví česky, resp. kde mi dokonce přišla předabovaná, protože mi její hlas zněl cize). 3) Hlavně zpočátku je to blbé až hrůza, ale ke konci to kupodivu začne být docela zajímavé, a jeví to náznaky o něco lepšího filmu, než jak se jevil na začátku. 4) A film má konečně velmi pěknou kameru a skvělou titulní píseň Ewy Farné, která mě k němu vlastně přivedla. (19.08.2017)

Zopár komentátorov píše, že toto je film pre ženy. A tak som ohodnotil film na základe ich názorov naň. Tu sú. Prvá: "Blbosť, nedopozerala som to". Druhá: "Jéžiš, hrozná pičovina." Tretia: "Mne sa to celkom páčilo." Štvrtá: "Nepáčilo sa mi to. Hlavné postavy ma totálne štvali." Piata: "Nevidela som." Priemer: 0+0+80+20 +?/ 5 = 20% = jedna *. (14.07.2020)

České ženy českým ženám, polští muži polským mužům. Z filmu jsem se dozvěděl, že moderní, avšak fiktivní žena v kapitalistickém státě, vlastnící knihkupectví, může bez skrupulí být svobodnou matkou, mít za kamarády geje, sympatické a nerozlučné kamarádky, co nenechají padnout, souložit s polskými nápadníky, promlouvajícími hlasem Michala Dlouhého, otěhotnět s nimi a psát o tom paměti. Moderní a skutečné ženy můžou zažít také všechno výše uvedené, jen je malá pravděpodobnost, že o tom budou psát paměti. Po tomhle filmu si už budu pamatovat, že když to na Poláka přijde, přijde si udělat "dobře" v jakékoliv roční období, neptá se a rovnou znásilňuje. Určitě zapálím svíčku za Františka Filipovského, Mirka Moravce a Soběslava Sejka, aby nakopali do prdele dabéry, zvukaře a výrobce dabingu u tohoto filmu, neb nic strašnějšího jsem neslyšel, co se linulo z úst polských akvizic. Dále uspořádám napříště casting v Turecku, kdy do rolí bohatého developera, lékaře a profesora budu hledat patřičné herce, jinak se bez obsazení těchto stěžejních rolí cizinci, nikam nehneme. A dále mám za to, že film je snesitelným. Pro Otu Rákosníka mám doporučení, že je to trochu erotické, trochu cestopisné a mluví se tam sprostě, nicméně on má stejně sluchátka, takže v pohodě. Šest ženských na to určitě seženu, neb pro dámské osazenstvo je film primárně určen, mužský doprovod do kina, u televize u toho určitě nezdechne. Táňa Pauhofová s Klárou Issovou dokáží být vtipné životní glosátorky a ustály jak polské slizoně, tak i neustále měnící se roční období, kdy jsme za film měli pomalu třikrát léto a trojí Vánoce, a také řadu málo reálných situací. Kdo má zájem vidět dvě solidně hrající i vypadající československé herečky v akci, má možnost. Režisérka Marta Ferencová svůj v pořadí druhý filmový kousek pojala svérázně i poměrně neotřele. 6/10 (13.11.2017)

Urbaníková není žádná chytrolína ani vtipnolína, píše v podstatě červenou knihovnu, takže se nelze divit, že scénář podle její knihy musel dopadnout stejně. Na Bridget ani na Sex ve městě to nemělo ani náhodou - i když se snažily kopírovat o stošest. Druhá půlka byla ale trochu snesitelnější a rozhodně o řád výše než Bezva ženská na krku, kterou jsem si zcela nepředloženě pustila jen pár hodin předtím - takže za tři. (25.06.2017)