Dvojí tváře (E06)

Nejpovedenější díl série. Závěrečný zvukový mash-up dvou protikladných melodií už Sedláček využil v závěru Českého století i Chartě 77 a fungovalo to. Jinak zmizela otravná trubka a i dramturgie se zdála vyváženější. Bohužel se potvrdilo, že rámování rokem 68 a rozhovory s dceruškou byly tak marné, jak se od počátku zdálo a ničemu nesloužily. Je to škoda. (20.02.2017)

"Bylo by proto možná lepší, kdyby vznikl ještě jeden, nultý díl Bohémy, z doby svobody, radosti, volnomyšlenkářství, avantgardy, abychom viděli ty zdi růst z ničeho. Jenže to vím až teď. Když jsme začínali točit, tak jsem to netušil." Touto citací z rozhovoru s Robertem Sedláčkem jsem konečně pochopila celý příběh Bohémy. On o tý době nic netušil, pak to natočil a až zpětně ho k tématu něco napadlo. Což je hodně smutná vizitka poukazující na aroganci tvůrců zpracovávat látky nebanálního charakteru. (16.03.2017)

Stvrzení popkulturní ambice autorů v dílu, kde se sice mile objevují scény z krkonošské Hříběcí boudy, hezky je vystižen Drda. Fučík ... pardon, Žižka drží na koni pevně, komunismus je ale vykreslen trapně schematicky (polistopadové dejá vu), souložit umělce přestává bavit a především chybí moudro starého klauna ... i když Horníčkův duch bych tomu neupíral (v ambiciózních tónech basklarinetu jsem jej neomylně poznal). O nejkritizovanějších agitkách zde na čsfd (Pyšná princezna) také ani slovo, i když aspoň Anděl přítomen je. No, prostě škoda nevyužité šance vystihnout skutečné lavírování mezi tvůrčí svobodou a ideologiemi 20.st. /2-3*/ (20.02.2017)

Strašný paskvil, který se snaží ukázat vše a neukazuje vlastně vůbec nic - pomalé scény, protivná hudba (minimálně jednou dokonce úplně ta stejná, co byla v Českém století!), zbytečné scény z r. 1968. Jediné dva důvody, proč alespoň ty dvě hvězdy jsou vykreslení případu Vlasty Buriana (který se nejvíce podobá pravdě) a ten druhý důvod... jo, to je ta obecná ochota herců prostituovat s každým režimem za cokoli a omlouvat svou lidskou slabost a zbabělost slovy "já chci přece hrát". (24.02.2017)

Na tohle jsem byl zvědavý. Dlouholetý budovatelský zápal pro kulturu českého stalinismu to povznáší o trochu výš (Velká tavba rulezzz), Michal Dlouhý opět herecky září, jako jeden z mála dokonale spojil nacvičenou Štěpánkovu dikci / mimiku s vlastním projevem, některé scény s Burianem opět jemně působivé, ale jako celek strašně rozbíhavé, nedůsledné, pointa s rámcovým vyprávěním vyzní do ztracena (nejen kvůli fadeu). Dokoukal jsem bez křečí, ale i bez pocitu obohacení... (20.02.2017)