Dárek

„Vidíš, co se stane, když lidem otrávíš jejich myšlenky lží?“ Čekal jsem, že min. závěr mi celý dojem zkazí, ale k tomu nedošlo, právě naopak. Film jsem si užíval už od začátku. Pomalé seznamování se s postavami, klid, pohoda. Pak úvodní setkání, trocha pozornosti a vlezlosti, pak obě v podstatně větší míře, první lež a najednou zlom. Strašně mě bavilo, jak divák tápal, co je vlastně starý spolužák zač, ale zároveň tušil, že se Simon ke Gordovi asi kdysi nezachoval úplně dobře. A jak se stupňuje „přátelskost“ podivína, přibývá chvilek napětí, objeví se nějaká ta lekačka a houstne atmosféra, i díky zdravotnímu stavu hlavní hrdinky (anebo ne?). Poté přijde závěr, skvěle gradovaný pomocí dárků, a člověk je šťastný, že film neskončil jako mnoho podobných žánrovek, ale zaútočil na divákovu empatii. Pár věcí zde trochu drhlo, někdy se film zase snažil být až moc „cool“, ale nic to nemění na tom, že jsem z něho nadšený a hodnotím silnými 4*. „Víš, ty jsi možná s minulostí skončil, ale ona s tebou ještě ne.“ - „Co? Co tím myslíš?“ - „To se jen tak říká.“ (09.02.2017)

Prichádza prekvapenie: ‘The Gift‘ je vyzrelý thriller, ktorý je oveľa komplexnejší a príťažlivejší ako naznačujú trailery. Neviem, o čo sa snažilo marketingové oddelenie, keďže film sa javil ako druhoradý, lacný a predvídateľný thriller. Ako debut režiséra Joela Edgertona je to ozaj pôsobivé. Kamera je úžasná a pohyb je pomalý, ale nikdy nie tupý. Premisa filmu klame svojou jednoduchosťou, čím viac však snímok napreduje, tým viac zložitým a zamotaným sa príbeh stáva. Edgerton, ktorý tiež napísal scenár, odmieta dodržiavať žánrové konvencie a neustále zvyšuje očakávania divákov, čo sa to vlastne deje. Rovnako ako tie najlepšie thrillery, darček sa vyvíja prirodzene a realisticky, má mnoho zvratov a poriadnu dávku napätia. Edgerton a Rebecca Hall sú skvelí, ale Jason Bateman to zaklincoval. Nadôvažok – vychutnajte si tento prekvapivo inteligentný a intenzívny thrillerový počin, ktorý je akýmsi návratom k najlepším stalkerovským filmom z 90-tych rokov a pre diváka je skutočným darčekom. 85%. (01.09.2018)

Mohl by to být klasický thriller o mladém páru, do jehož života se začne vměšovat úchyl. Ale není. Gordy není maniak s brokovnicí nebo sekerou, Robin je na "ženu v domácnosti" ta trochu nesmělá a introvertní a Simon je sice úspěšný manažer, ale film krásným způsobem pomalu odkrývá hnusnou povahu, která mu pomohla toho úspěchu dosáhnout. Film nastíní několik obecně srozumitelných témat. Že člověk, který byl na střední škole šikanující kretén, se skoro nikdy nezmění, protože už to má v povaze. Že některá manželství dostanou povážlivé trhliny, když někdo dlouho potlačuje to, co je pro něj přirozené. A taky pravděpodobně připomene něco přímo vám jako divákovi. Totiž že jednomu hajzlovi jste schopní fandit proti jinému hajzlovi jenom proto, že tomu druhému byste nejradši uštědřili kopanec do rozkroku. (28.10.2016)

Dárek se snaží navázat na nejslavnější šestákové srylery 90. let o intruzivních úchylech. Snaží se, snaží a snaží, až to s ním vypadá docela dobře, když tu náhle vyvrcholí ukrutně teploušským závěrem, který předchozích, slušně rozjetých devadesát minut totálně spláchne do hajzlu a udělá z Uoryjorova jinak solidního snažení akorát kulisu k žehlení dámského spodního prádla nadměrných velikostí a pánských kožených tang. A tak se dospělý heterodivák pouze utvrdí v tom, že by Žoel víckrát neměl experimentovat s buzerantskými bradkami, Betmen se měl držet pouze přeslazených kokotmédií a slečna Předsíň hrát výhradně s papírovým pytlíkem přes hlavu. No, možná bych jí sem tam povolil otvory pro oči. *** Jo, a málem bych dnes zapomněl vyšperkovat tyto dětské HOMOstránky novou a lepší filmovou publicistikou zneužitím několika bezúčelných vulgarismů! Tak třeba jen tak namátkou něco od „ká“: „Kouřila kurva kokota!“. Veď „fajčenie ftákov“ je predsa povolené, však, HOMO?. (05.11.2015)

Popravde, čakal som trošku inak rozvíjajúci sa príbeh, takže som veľmi milo prekvapený. Snímok v závere ponúka solídne zvraty, či bližší pohľad na skutočný problém, kedy už divák doslova "stráca" prehľad komu má naozaj "fandiť". Rozuzlenie je malým šokom z ktorého "milo" zamrazí, či vyvoláva jednu zásadnú otázku, takže z tohto pohľadu nie je nič lepšie, ako nechať diváka na pochybách. Nuž, nadarmo sa nehovorí, že si človek ani po niekoľkých rokoch nemôžeme byť istý s osobami, ktoré sa takmer neustále pohybujú v jeho okolí. Odstupom času nespoznávame príbuzných, nie to ešte "cudzincov", v podobe priateľov, kolegov, ba dokonca partnerov. Aj keď toto je trošku iný príbeh s pomerne drzou, no zrejme "zaslúženou" satisfakciou. (27.10.2015)