Přezůvky štěstí

Tak jestli tohle je pohádka tak já jsem čínská opice letící s rackem nad bajkalem.dvě víly(sestry), z nichž jedna je otravná pesimistka a druhá veselá alkoholička darujou lidem gumáky střižené vzorem ala jarmilky aby lidem udělali "fun".podlě mě jim ten záměr nevyšel ikdyž notorička se tváří jinak a furt se chlame.místy mi film přišel jako brutální psycho za které by ani Hitchock by se nemusel stydět-chlápek chodí s botkama a cokoli by chtěl, třeba aj fusy od svého nadřízeného tak je má načež je z toho pochopitelně mimo a do toho hraje hudba jako z drákuly.být děckem tak mě odvezou a mám z toho doživotní trauma.prostě s pohádkou to nemá nic společného podle mě. (27.08.2011)

Rozprávka, která má v sobě tolik absurdit, kolik mohou přinést čarovné, přání plnící galoše do každodenních životů jejich nositelů. Začnu absurditami tvůrčími. I když v hlavních rolích hrají převážně čeští herci jsou, krom Miroslava Donutila, všichni předabování slovenskými kolegy (dokonce i sám Herz, i když mi zprvu jeho hlas přišel osobní). A někteří, v čele s Jirkou Krytinářem, se ani nedostali do titulků. Herci nejsou nadabováni vůbec špatně, ale proč neudělat koprodukční film vícejazyčný? A proč zde vlastně zvítězila slovenština? Slovenská produkce? Režisérův návrat k rodnému jazyku? Ovšem, lze v tom vidět i klady, někomu změna hlasu nepochybně prospěla. Mladý Hrušínský byl zcela snesitelný (jeho přeměna byla dokonce sehrána perfektně) a Javorského poblázněný zapisovatel a básník, s příznačným příjmením Schiller, byl také velmi roztomilý. Někomu ovšem nepomůže ani vylepšený hlas. Prkenný mimický i pohybový projev Marka Brodského se nedá přehlédnout a jeho obsazení beru jako další absurditu. Že by Herze uhranuly Markovy oči? Možné je zde vše, jak nám děj dává hned od začátku najevo. Překrásně ztvárněná snová realita bez hranic, podpořená skvělým humorem, jehož příčinou jsou výborné absurdní situace, skvělá kamera Herzova dvorního spolutvůrce Šimončiče a celkově výborný poetizmus. Film Ti může připomínat dosti jiných snímků. Valerie, Deváté srdce, ale i Morgianu. Předloha je nepochybně pohádková, nicméně Herzovo zpracování rozhodně ne, což může způsobit u jistých individuí odpadové záchvaty kritiky. Drama, komedie, fantasy i poetika. Juraj Herz otevírá dveře do pohádkového snu splněných přání. (05.01.2015)

Snová ironická pohádka, která odpovídá Herzovu poetizmu. Stojí na půl cesty mezi Pannou a netvorem, Devátým srdcem a Žabím princem a Císařovými novými šaty. Tolik popustit uzdu fantazii, vložit do toho celé jednání z opery... na něco takového jsme museli mít jedině Herze a valuty. Protože jednotlivé dada scénky jsou až příliš dokonalé. Zejména Vladimír Javorský, Tereza Herzová nebo Jana Brejchová v dvojroli sehrávají prim. Opulentní výprava a chytře vybrané prostředí jsou pak u Herze naprostou samozřejmostí. (21.07.2013)

Podle mě to tak špatný nebylo... Herzovi se sice nedařilo úplně pořád držet tu správnou Andersenovskou poetiku, ale rozhodně není pravda, že by se k ní ani jednou nepřiblížil. Herecké obsazení bylo velmi kvalitní (pro mě osobně byla mimořádně příjemným překvapením účast Ivana Vyskočila coby policejního šéfa, to mu dokonale sedlo), i když mi popravdě nikdy nebyla moc sympatická Tereza Pokorná, ale to je věc vkusu... Takže: má to trochu mouchy, ale celek více než ujde. (10.04.2018)

Pohádka, která dětem udělá tak akorát guláš v hlavě a ani dospělý z ní moudří nebudou kvůli značně překombinovanému scénáři. Hvězdičku navíc dávám hlavně za nádhernou výpravu, jež bohatě využívá atmosféry Prahy a za závěr, ve kterém nádherným způsobem ožívají postavy z Andersenových pohádek. Zaujalo mě i využívání stále stejných postav v odlišných obdobích a místech. Připoměnlo mi to stejný princip jako ve Spalovači mrtvol, ale nevím, jestli to zde nebylo jen z nedostatku herců. (20.03.2008)