Nosferatu - Fantom noci

Zapůsobilo to na mně. Podobně atmosférické (hudba, bezvýchodnost, surrealistické scény...) jako Aguirre, ale ve výsledku ne až tak silné. Scénu s hejnem krys zaplavující město si budu pamatovat ještě hodně dlouho. (04.10.2008)

Tak u této verze Drákuly jsem se opravdu bavil snad vším (hlavně Kinski byl dokonalý a vůbec celé prostředí filmu), ale zklamalo mne zde pár drobností - Drákulův pomocník tam byl jen chvilku, zbrklá smrt Drákuly, atd.. Skrze ty drobnosti ubírám hodnocení na solidní 4z5 (29.10.2011)

Remake Murnauovho Upíra Nosferatu z roku 1922 je hororové drama, v ktorom dotyčný upír bojuje s údelom nesmrteľnosti a považuje ho za svoje prekliate. Hlavne vďaka nesmrteľnosit žije totiž už stáročia v neustálej samote. Vizuálne nápady a vychtávky ako opakujúci sa záber letiaceho netopiera či zábery morom vyľudneného mesta sú natočené s kumštom a považujem ich za vôbec najlepšie z celého filmu. Rovanko tak aj zábery oravského hradu či tatranskej prírody, kde bol film natáčaný. Nemôžem sa však zbaviť dojmu, že práve samotný Klaus Kinski ako Dracula tu občas pôsobí, ako keby si odbehol z maškarného plesu. Jeho občasnú komickosť tu dotvárajú aj scény, kedy behá po meste so svojou rakvou pod pazuchou. (08.07.2015)

čekal jsem rozhodně více...nebo jinak...čekal jsem předělávku filmu z roku 1922, která rozvede ono pozitivní co jsem v tomto filmu viděl a obohatí něčím novým a lepším. Leč stalo se to, že film rozvedl ty situace, kterými jsem v původním filmu opovrhoval. Jde o to, že u podobných filmů hledám nějaké věrné zpracování knihy, ale čím více filmů jsem viděl, tím se od knižní předlohy vzdalují. Na tomto filmu oceňuji roli blázna a poté zajímavý konec. (30.01.2009)

Vyborne prevypravena klasika, nemam s touto verzi zadny problem, a dokonce myslim, ze po neprekonatelne Murnauove z roku 1922, je tohle druha (nebo mozna nastejno) nejlepsi verze Stokerova magickeho romanu. Pamatuju si z detstvi..., Kinski, Granz, Adjani...nadhera s dokonalym tempem a kamerou, 100%. (30.06.2013)

Projekt 100 (21.01.2009)

Vážení přátelé... Pozor spoilery!!!! Nosferatu je třetí Herzogův film se kterým jsem se setkal, a je to bohužel zase prudké zklamání... Začínám nabývat dojmu, že my dva si asi nebudeme rozumět. Z Herzoga mám velmi rozporuplné pocity. Kolem svých filmu je schopen rozvířit auru určité tajemnosti a podařilo se mu roznítit i moji zvědavost. Tudíž jsem se těšil velmi i na Aguirra, na Woyzecka a především tentokrát i na hráběte... Jako u prve jmenovaných, mi byl naservírován velmi slibný začátek, z filmu čiší velká snaha o určitou originalitu a jistou uměleckost díla. Problém je ovšem ten, že v každém ze tří jmenovaných toto vše postupně přestává fungovat. U Nosferata je podle mě problém hlavně v tom, že nefunguje to podstatné - děs. Film je tajemný pouze do doby, dokud čekáme až se objeví Kinski. Od té chvíle je tajemno fuč. Kinski je normálně démonický a charizmatický až hrůza, ale v této masce působí spíš komicky než děsivě. A ty králičí kelčáky? Kdyby to hrál bez masky, byl by možná daleko děsivější. A ten hlas? Nosferatu je gay? To jsem fakt nevěděl... A v celém filmu se vůbec příliž moc mluví a ubírá to na atmosféře tajemna. Další problém je, že celý film nepůsobí příliž dobově autenticy. Prostě mám pocit, že koukám jen na film. Třeba při sledování Amadea máte pocit, že jste skutečně v té době... Což tady ale nefunguvalo. Další mínus jsou mdlé herecké výkony . Třeba Renfild, nebo Van Helsing byli úděsní... No a už taky hlavně samotný Kinski se podle mě moc nevycajchnoval... A toho mám velmi v oblibě. Na druhou stranu má fim zajímavou hudbu, několik opravdu výborných záběrů, hlavně ten poslední na jezdce uíždějícího do dáli... Či zmrtvělé město plné krys a rakví. Jenže co naplat, když ostatní moc nefunguje. Nehledě na to, že druhou polovinu už jsem se místy fakt nudil. A to není dobré...Nadále pro mě zůstává Draculou č. 1 ten Coppolův s Gary Oldmanem. Kde všechny tyto neduhy prostě neexistují. Hlavní představitel dokonalý, všetně jeho masek. Dokonalé triky, atmosféra, hudba, výprava, herecké obsazení a především dokonalá a čistá režie, která člověka okamžitě pohltí už od první minuty a nepustí na vteřinu až do konce. A tak to má být... (30.05.2009)

Dôstojné spracovanie nesmrteľného románu Brama Stokera, resp. vydarený remake F. Murnaua. Klaus Kinski bol v úlohe Dráculy veľmi démonický, čo za príčinu hľadám vo skvelej práci maskérov. ,,Fantóm nici,, je po celú jeho dobu správne atmosferický a v neposlednej rade stojí za zmienku návrat expresionistických prvkov. Jediné čo filmu malinko škodí je jeho pomalejšie tempo, ktoré môže u diváka občas vyvolať dlhšiu chvíľu. (05.01.2012)

Šílená změť záběrů, která působí že postrádá jakoukoli souvislost. Mrtvoly, Ganz, cikáni, Ganz úplně mimo, zbuznělí Kinski, Ganz absolutně neví která bije, rakve, loď, krysy, loď, Londýn plný krys, zato postrádající Londýňany, krásy nočního Londýna-Kinski na tripu, Ganz se vrací na scénu, opět neví která bije, krysy, krysy táhnou na Litvu... ale co, mraky rakví, Kinski v křeči, trpasličí zmocněnec, Ganz to vzdává, krysy táhnou na Balt. Já... fakt nevim... ale vážně....! (09.11.2012)

Filmem Nosferatu – fantom noci jsem zakončil svoje putování po třech filmových adaptacích knižní klasiky Brama Stokera Dracula. Ač mě první dvě verze (Dracula - 1931 a Upír Nosferatu - 1922) nenadchly, dal jsem šanci remaku z roku 1979 a dobře jsem udělal. Příběh mě opět neuchvátil, což bylo částečně způsobeno tím, že jsem jej už ve dvou verzích znal a nemohl mě překvapit. Přesto se mi zdál utahaný a dalo se z něj vytěžit více. Tím hlavním se tak stala celková atmosféra snímku, která se velmi povedla. Wener Herzog tohle zkrátka umí. Kombinace dlouhých záběrů kamery, magické hudby a ideálně obsazených postav, mě v některých scénách dokázala uchvátit. Další poklona patří hercům, Isabelle Adjani, Bruno Ganz a Klaus Kinski to zvládli skvěle. I když právě Klaus Kinski svůj herecký vrchol v podobě Aguirre, hněv Boží nepřekonal. Přesto bych tuhle adaptaci hodnotil jako nejpovedenější. (22.12.2020)

Veľmi starosvetská adaptácia. Kulisami, kamerou, atmosférou, hereckými výkonmi, tempom rozprávania. Klaus Kinski je ako Nosferatu fajn a film má pár pekne nasnímaných pasáží. Ale je to málo. Nevadili mi dejové zmeny oproti Drakulovi, resp. pôvodnému Nosferatovi, skôr to že som sa nudil a niektoré scény mu prišli v dnešnej dobe trochu na smiech (herecký výkon herca Renfielda, Nosferatu s Lucy a jeho pomalé zakrádanie sa). Najintenzívnejšie boli pre mňa scény s potkanmi. Tie v realite nenávidím a striasa ma len pri pohľade na nich. Z tohoto pohľadu bol pre mňa film občas vyložene neprijemný a "užil" som si svoje. PS: rozpočet bol zrejme veľmi nízky, na filme to vidno a občas to pôsobí ako televízny film. 55% (11.04.2024)

První půlka až do příjezdu lodi byla velmi dobrá, ta zdlouhavost mi vůbec nevadila, až jsem se ušklíbl při vzpomínce na Vyšné Vlkodlaky. Ale pak už to postupně začíná být čím dál větší nuda a konec mě vyložene zklamal. Takže nakonec jsem měl největší zážitek z němčiny s anglickými titulky. Herecky to byl kromě Kinskiho dost průměr. (06.07.2019)

Nádherná pocta Murnauovu veledílu. Dokonalosti původního Nosferatu tento o sedmapadesát let novější samozřejmě nedosahuje, ale nastěstí jsem ani na moment neměl pocit, že by Herzog Murnaua vykrádal. Některé záběry jsou sice skoro okopírované, ale film má sám o sobě (hlavně v Kinskiho scénách) úžasně hutnou atmosféru. Když se Dracula zakousl, úplně jsem cítil jak mi přeběhl mráz po zádech. Velkou roli při budování této ponurosti hraje také excelentní práce světel a stínů, která je patrná hlavně při Jonathanově první noci na Draculově zámku. Tuto scénu z hlavy hned tak nedostanu. Spolu s filmem Ve stínu upíra je tohle naprostá povinnost pro fanoušky nezapomenutelného Murnauova Nosferatu. (21.10.2007)

Opět tak smíšené pocity, nakonec dávám čtyři hvězdičky za umělecký dojem, zvláště výtvarný. Dějově se mi zdál film slabší - míchání stylů (upír, žvanící o hrozivé nemožnosti zemřít, se mi moc nezdál), nelogická místa (všechny oběti čekají minutu na posteli s hrůzou v očích a čekají, až se přišourá Nosferatu, aby je mohl vysát; obchodník vidí příšeru s dlouhými špičáky, deseticentimetrovými drápy, vybledlou kůží a krví podlitýma očima, ale stejně jde dál a vyjednává koupi domu; námořníky nenapadne za mnoho dní plavby prohlédnout víc než jednu rakev; obchodník má v hrobce v zámku možnost upíra zabít, ale uteče; co tam proboha dělá to romské dítě houslemi?!), místy rozvleklé, místy naopak strašně rychlé (chváli po začátku už je obchodník přímo v centru děsu a upír ho vítá na schodech, místo toho, aby se hrůza pomalu zjevovala; cestu z Německa do Transylvánie zvládně za minutu filmu). Herzog si libuje v dlouhých záběrech krajiny, na což jsem byl připravený ze snímku Aguirre, hněv boží, a líbilo se mi to. A stejně jsem byl připravený na mistrovský výkon Klause Kinského, který mě v tom nezklamal. Takže proto nakonec shovívavě dávám čtyři hvězdy. (15.04.2009)

Čekal jsem filosofickou rozpravu nad marností života i smrti, ale Herzog se evidentně soustředil na to, aby všechno "hezky vypadalo". To se sice více než povedlo, ale výsledkem je konzervativní lyrickoepická básnička. Herci jsou perfektní, masky přesvědčivé, ale ničím nepřekvapí a to, bohužel, je, nudné. Naštěstí se můžeme kochat horskými štíty za znění Wágnera, krásnými interiéry Pernštejna, velkýma očima Isabelle Adjani či silikonovýma ušima Klause Kinski. (18.01.2011)

Herzogovej verzii legendárneho upíra sa dá sotva niečo vytknúť. Veľmi mi imponuje dôraz na citovú stránku upíra namiesto ľakačiek, až sa z neho stáva tragický antihrdina. Scéna, kde Drakula žiada od Lucy lásku, akú má k Harkerovi, je nezabudnuteľná. V osamelosti a neschopnosti umrieť upír žije rok za rokom svoj biedny život, ale nezabúda aj na svoju "evil" natúru ("mladý muž, ste ako tí dedinčania, nedokážete sa vžiť do duše lovca"). Čo sa týka filmu po technickej stránke, zábery sú excelentné, kompozícia na geniálnej úrovni, a to osvetlenie! Samozrejme celú temnú atmosféru dotvára zlovestná hudba Popol Vuh a podmanivé tóny Richarda Wagnera. Z mnoha úzasných záberov vyzdvihnem záber na Karpaty v tme, a do to hraje Das Rheingold od Wagnera - genialita. Všetko klape ako má, atmosféru to ma úžasnú, herci su vynikajúci (najmä Kinski, ktorý pôsobi tak démonicky, až je to na infarkt - a evidentne si rolu užíva), Herzogova réžia nezlyháva ani v jednom úseku, proste toto je pre mňa bez pochýb najlepší film o upíroch. PS: Ak film začne pomalým snímaním mumifikovaných mrtvol detí, a do toho hraje Popol Vuh, viete, že pozeráte fakt niečo špeciál. (10.11.2013)

Pekne natočený remake originálu z r. 1922. Atmosféra top! (70%) (12.10.2016)

každopádně stop týrání zvířat pro film (a pro cokoli jinýho), prosim pěkně. scéna s krysami je působivá, ale za toto opravdu nestála (01.02.2020)

Ťažko povedať, čo malo byt účelom tohto filmu. Pocta Murnauovi, akýsi pomník postavený tomuto veľkému majstrovi? Zbytočne. Murnau si postavil pomník svojim dielom sám a to výrazne lepšie. Herzogov remake je nezáživný, dramaticky jalový, chladný, s takmer nulovým napätím. Miestami pôsobí ako televízna inscenácia kombinovaná s dokumentom o slovenských prírodných a historických pamiatkach, herecké prejavy sú neprirodzene teatrálne (v anglickom znení je to výraznejšie), hudba je väčšinou nehodiaca sa. Herzogov Nosferatu je karikaturovanou kópiou toho Murnauovho, pôsobí skôr retardovane ako strašidelne. Nie je toho veľa, čo by som mohol pochváliť, snáď len pekné lokácie a hercov (výborní Bruno Ganz a Isabelle Adjani). Režisér Werner Herzog zrejme nie je pre mňa. (25.01.2022)

Vidím, že som hodnotením pekne mimo od priemeru, ale nemôžem si pomôcť. Od začiatku filmu ma doprevádzala nádherná hudba, ktorá sa ale vôbec nehodila k danej situácií. Zábery na prostredie, v kontexte ale bez informačnej hodnoty, občas prestrihnuté na nejaký vyslovene stupídny dialóg "okorenený" prinajmenšom veľmi divným herectvom. Kamera mi tiež neprišla moc pod nos, čiastočne mi to pripomenulo istého nemenovaného európskeho režiséra, ktorého sú plné filmové kluby. Onoho režiséra mi pripomenula aj chabá (rozumej: žiadna) výtvarná stránka a práca s farbami. Trochu oživenie je v Draculovom zámku: aj keď interiér vo farebnej verzii nemá patričný efekt, Klaus Kinski je vynikajúci herec a nemám proti nemu jediného zlého slova (výhrady mám však k jeho postave s scenáru celkovo). Ďaľšia časť, kedy Dracula behá po meste, je ešte horšie natočená. Sú tam dobré nápady, ale spôsob realizácie mi vôbec nesadol. Trochu to spraví hádam záver, smrť Draculu je výborná ... do toho všetkého však prichádza scéna kde "zatýkajú" Van Helsinga srší takým idiotským dialógom, za ktorý by sa nemusela hanbiť ani nejaká telenovela. Na konci sa ani predstaviteľ Jonathana netvári nejako presvedčivo, ale po zhiadnutí predošlých takmer dvoch hodín od neho lepšie už ani nečakám. -- Resumé: Tento film je najúbohejšie spracovanie Draculu, aké som kedy videl. Je pravda, že tento príbeh je dosť otrepaná téma, ale aj napríklad kontroverzná paródia Drakuloviny s Nielsenom mi oproti tomuto príde ako masterpiece hororu. Vidím že tu veľa ľudí dáva plné hodnotenie. Prepáčte mi to prosím, ale niekde sa stala chyba. Názor obecenstva žiaľ nezdielam. (20.04.2005)