Nosferatu - Fantom noci

Celý film disponuje jedinečnou atmosférou, kterou už by v současnosti asi ani Herzog nezopakoval. Ta kombinace děsivého neznáma s reálným a kůži nahánějícím ztvárněním hraběte Draculy je velmi pohlcující a to ani nezmiňuji zneklidňující hudební motiv, který celý snímek uvede do hlavy divákovy a z ní už se na dlouhé hodiny dopředu nevypaří. Kinského kreace děsí, zároveň ale také vzbuzuje jistou empatii, kterou si v průběhu snímku v hlavě budujete a jeho tragický osud se vám zaryje pod kůži hloub, než byste čekali. Reálné "kulisy" dodávají snímku punc až nepříjemné opravdovosti a kompletují téměř dokonalý vampýrský zážitek. 90% (11.03.2020)

V mnoha směrech totální vykradačka původního NOSFERATA (nachlup stejné scény). Bohužel v mnoha ohledech se pro mé oči vytratila perfektní atmosféra němého filmu. Jediný kdo tu exeluje je K. Kinski kterého jsem si vyloženě užíval každou sekundu, co byl na plátně. (14.09.2009)

Bylo by chybou srovnávat Herzogova Nosferata s Coppolovou mistrovskou adaptací. Herzog vyšel z původní Murnauovy němé verze, pouze varioval téma (takřka beze změny scénáře) a použil prostředky německého expresionismu, upravené pro barevný film. Coppola geniálně uchopil draculovský motiv jako romantický milostný příběh, zatímco Herzog vyšel z pojetí upíra coby symbolu poukazujícího na cenu, za niž lze zůstat stát mezi životem a smrtí. Surrealistická atmosféra je ve filmu docílena minimálními prostředky, snivá forma je podtržena neurčitostí času a místa (fiktivní město Wismar na konci XIX. století(?), do něhož je příběh zasazen). Geniálně jsou zvoleny exteriéry holandského městečka, keré symbolizují uzavřený, přehledný, průzračný lidský svět, stojící však na okraji propasti času (nekonečného moře, z něhož povstal život) a dotýkající se "světa na druhé straně", "země přízraků". V něm stojí "neexistující zámek", odtud přichází Nosferatu. Upír je pouze položivý, jeho život je založen na smrti a sytí se smrtí jiných. Není to romantický hrdina, nadčlověk, padlý anděl, ale živořící obluda, čirá sající nicota. A tak jej Kinski také zahrál. Herecké obsazení celého filmu je bezchybné, vyzdvihnout zaslouží výkon B. Ganze a I. Adjaniové, která jako by vyšla z holandské olejomalby... (02.01.2011)

Jeden z najlepších hororov o upíroch. Neverím že Klaus Kinski nieje skutočný upír. (05.02.2014)

Živelný Klaus Kinski se s klidem vyrovnal Maxi Schreckovi, film má skvělou atmosféru, výpravu a kostýmy. Jedno z těch nejlepších zpracování o Draculovi. (11.05.2014)

Z celého snímku samozřejmě náležitě ční úcta k originálu, ale to nestačí. Atmosféra není tak podmanivá a chvílemi to působí jako televizní film, nikoliv hororový celovečerák. (21.11.2014)

Německý film natočený podle věhlasné literární předlohy B. Stokera z roku 1897. Titulní postavu nemrtvého hraběte Draculy, sídlícího na nehostinném hradu v Transylvánii ztvárnil více než zdatně, herecky a vizuálně jeden z povolanějších K. Kinski. V Herzogově verzi interpretace slavného románu se její autor zaměřil na atmosféru a lyrickou část, přičemž věrnost románové předloze zachoval pouze do první poloviny snímku. Druhá část horového filmu je už podle Herzogova scénáře, v němž se londýnský obchodník J. Harker (Švýcar B. Ganz) vrátí do vlasti psychicky nestabilní, doktor Van Helsing zde hraje pouze druhořadou a bezvýznamnou úlohu a veškeré hrdinství na sebe musela vzít půvabná Harkerova manželka Lucy (I. Adjani, mimořádná například ve filmu Posedlost), románová oběť, jež však v této filmové verzi přemohla démona s pomocí slunečního světla svým důvtipem. Bohužel i přes slušnou atmosféru, včetně působivé sekvence úvodních titulků a skvělého K. Kinski (zřejmě inspirovaného M. Schreckem) mě snímek díky Herzogovým inovacím a absenci pocitu ohromení až tolik nazaujal. (16.05.2017)

Z mocného, hrozivého a hrůzostrašného upíra zbyla polidštěná troska, která si stěžuje na nekonečnost žití a je spíš k pláči a politování, než aby děsila. (18.02.2009)

Tempově nevyrovnaný a za originálem zlehka pokulhávající. Některé scény mi připadaly příliš dlouhé a samoúčelné. Na druhou stranu třeba scéna první večeře na zámku hraběte je vynikající a pomalé tempo ji přidává na intenzitě. Oproti původnímu filmu je i konec temnější a zajímavější. V čem tento film předčí originál, je sám Nosferatu; Max Schreck prohrává boj s Klausem Kinskim na plné čáře. (19.03.2009)

Prvý film Wernera Herzoga, ktorý som videl, a ktorý je zároveň z jeho filmov môj najobľúbenejší. O Herzogovi som počul už dlhšie a bol som zvedavý, čo je zač a keďže som práve dočítal knihu Dracula, rozhodol som sa, že si pozriem tento film. Spočiatku som bol prekvapený Herzogovým štýlom - surrealistická atmosféra zvýraznená mysterióznou hudbou, dlhé zábery, surový realizmus každej scény, odchýlky od knihy, a tento štýl sa mi postupne začal páčiť. Tento film som videl niekoľkokrát a zážitok nie je o nič menší. Klaus Kinski ako Dracula exceluje a dodáva tejto postave "život". Tento film nie je ani horror, je to skôr mysteriózna opera o postave grófa Draculu, o jeho samote a nenávisti k vlastnej nesmrteľnosti. (17.05.2013)

Hororový remake, díky jehož tempu plně pochopíte, co je to věčnost... (03.02.2015)

Určitě mě bližší a travitelnější, než originál. Přesto jdu ale s hodnocením níž. Atmosféra rozhodně není špatná, je tíživá, plíživá a komorní, ale v originálu to celé stojí na panu Schreckovi. Tady jednoduše pan Schreck není a upír, přestože je dostatečně děsivý a možná i děsivější, není tak ikonický, jako jeho předchůdce. Je to stejný, jako kdyby dnes někdo zkoušel udělat remake Forresta Gumpa, i kdyby to udělal sebelíp, Forrest je jen jeden. PS - Film má neskutečně atmosférický začátek a supr konec! (07.11.2016)

No, Bruno Ganz mi sedí spíš na toho Hitlera než Jonathana Harkera a upírské špičáky jsou dosti srandovní, přesto nelze tomuto filmu upřít jistou podmanivost a ve výsledku i děsivost. Viděla jsem to v poměrně mladém věku a měla pak celou noc nervy poměrně slušně na pochodu...:) Asi by stálo za to, zhlédnout znovu, s odstupem. (09.09.2010)

Snová, mysteriózní představa o hraběti Draculovi. Když Herzogovi uvěříte a poddáte se jeho vizi (téměř) nesmrtelného a životem unaveného upíra, máte šanci nejen na báječný filmový zážitek, ale i na kus pochopení… Isabelle Adjani je v roli Lucy neodolatelně křehká a Kinského Dracula? Jednoduše famózní. Slizký, děsivý, lítostivý, nebezpečný i směšný- nenávidíte ho a zároveň je vám ho tak trochu líto. Ve filmu mě zaujala hudba, méně už dlouhé scény a záběry na jedno místo. Přesto dávám 4 za atmosféru a za nádherně beznadějný konec. 85. z 1001 (08.11.2010)

Ta Herzogova typická pomalost vylepšuje začátek, ale zabíjí konec. Lehkost a smysl pro poetiku je působivá. To, co sedláci, jež se neumí vcítit do vlků, popisují jako příšerný kus světa, je ta nejmalebnější krajina, co se jen dá natočit. (11.03.2013)

Atmosférická pecka. Novější verze hraběte Orloka je depresivnější a působivější díky skvěle pochmurný scenérii a hudbě, která tu depku náležitě podkresluje. Týhle temný pohádce vévodí Klaus Kinski, kterej tu předvádí ďémonickej výkon a z jeho Drákuly jde mráz po zádech. Určitě doporučuju si tenhle horor vychutnat pěkně v noci scénu po scéně, protože je to opravdu symfonie. (29.01.2018)

Výborná věc,která nemusí mít komentář.Herzog perfektně zvládl veškeré atributy Stokerova díla a to nemluvě o obsazení K.KINSKÉHO.Skvělý tah. (31.12.2018)

Ne tak dobré jak jsem čekal. A Max Schreck a Willem Dafoe byli dle mého názoru lepší než Klaus Kinski, byť to mohlo být způsobené jeho omezeným prostorem. (13.02.2009)

Dávám čtyři hvězdičky a cítím se povinen to ospravedlnit, protože celkový dojem byl po většinu filmu trojhvězdičkový. Těšil jsem se na kapku větší proud krve a nakonec jsem byl spokojen, že netekla žádná. Těšil jsem se na aspoň tři upírky, ale nakonec jsem byl spokojen, že nebyla žádná. Těšil jsem se na vítězství dobra nad zlem, ale nakonec jsem byl spokojen, že nebylo žádné. Škoda jen, že jsem se těšil na trošku strachu, a nepřišel žádný. Ovšem vizuální stránka zejména zámku a moru ve městě byla mimořádná. Jako katolík jsem byl trochu překvapen, jak spořádaná měšťanská rodina přechovává v prádelníku proměněné hostie. (13.01.2011)

Herzog sa snažil sfilmovať román Brama Stokera bez špeciálnych efektov, čo sa mu aj podarilo a vznikla originálna verzia Draculu. Spočiatku sa celkom pridŕža knihy, no ku koncu (ako som aj očakával) si Herzog robí s filmom čo sa mu zachce. V jednom zábere je tu gróf Dracula dokonca vidieť v zrkadle, čo je dosť badateľná chyba, no možno na týchto veciach Herzogovi ani veľmi nezáležalo. Jednoducho túžil sfilmovať osobitú verziu tejto klasiky horroru a vôbec nemal v pláne poľaviť zo svojho atypického štýlu. (25.07.2011)