Stranger Things

Stejně jako Tarantino se neomezuje pouze na citování, ale z okrajových žánrů destiluje jejich esence a z nich vytváří divácky ultimativní pastiše, také bratři Dufferové totožně přistupují k osmdesátkovým hororům, teenagerským bijákům a dětským dobrodružkám, aby z nich uhnětli dokonalý fantastický příběh, který divákům dá současně pocítit úžas dětství, úzkosti dospívání i strachy rodičovství. (08.01.2017)

Unikátna multižánrová záležitosť a emocionálna horská jazda plná pútavo prekreslených charakterov, ktorá je ďaleko viac ako len nadšenou poctou osemdesiatym rokom. i napriek citeľnej inšpirácii brakovými horormi a dobovými sci-fi totiž nepostráda to hlavné - vlastnú tvár a zmysluplný vývoj. Aj keby už bratia Dufferovci nikdy nič nevytvorili, som si istý, že vďaka Stranger Things sa na nich nezabudne a ostanú navždy zapísaní v pamäti divákov. (12.07.2019)

Nostalgic Things... Echt(ovně) osmdesátková kingovsky (dětská rovina) carpenterovská (horrorová rovina) spielbergovina (dospělácká rovina) par excellence aneb Super 8 done absolutely right. Více retro už to nejde; poznáte v tom (krom veletuctu jiných) například Stůj při mně, E.T.ho, Poltergeista, Blízká setkání třetího druhu, Zámotek, Noční můru z Elm Street, Buráky, Záhrobní komando (prostě tehdejší produkce Amblinu) a... A světe div se, byť je v tom vše (jakože opravdu naprosto vše; maloměsto, nevěřící samorostlý šerif, střední škola atd.) ryze zámořsky osmdesátkového, tak ani na chvíli to nepůsobí jako nostalgický pastiš, parodie sebe sama či jakkoli přeplácaně (a to na minutu stopáže připadnou tak dvě aluze); ba naopak plně to stojí na vlastních nohách. Jinými slovy, tohle si nehraje na osmdesátky, tohle JSOU osmdesátky; vizuálně, carpenterovsko-tangerinedreamovským hudebním podkresem, náladou, no prostě atmosférou. A zdaleka nejlepší na tom je, že vše výše zmíněné je jen podhoubí pro gradovaný, tajuplný, podmanivě znepokojivý a záměrně béčkem i klišé střižený příběh, který navíc pozvedávají herecké výkony; a to včetně těch dětských (ostatně na jejich obsazení poznáte, jak moc je to dobově věrné, ani jedno z děcek není pěkné či roztomilé), na kterých to stojí a padá (co třeba dokáže taková Millie Brownová uhrát očima, to jí můžou léty a oceněními protřelé kolegyně tiše závidět), protože navzdory všemu je to hlavně a především dětská (nikoli však dětinská) šestáková výprava za dobrodružstvím. Pokud vás právě osmdesátky formovaly, tak slovy Charlieho Sheena... What's not to love? | S1: 5/5 | S2: 5/5 | S3: 5/5 | S4: 5/5 |  (15.07.2016)

Po 2 sériách: Odjakživa som bol skôr zastáncom názoru, že decko na javysko ani plátno nepatrý, (ajkeď som sám hral divadlo od 6tich), pretože neni emočne dosť zrelé k vyjadreniu jemu cudzích pocitov. Výnimky sa vždy našli, ale obsadenie Stranger Things môj názor úplne zmenil, pretože toľko výnimočných hereckých výkonov od detských predstaviteľov som naozaj nikdy neviel. Naviac sa tu párujú staré dobré postupy s novými technickými vymoženosťami, a výsledok je pre mňa plnohodnotný. Scenár je skvelý, a spracovanie je viac, než filmovej kvality. Chcem okamžite ďaľšiu sériu! 100% (07.11.2017)

Zabít Winonu Ryder. Slabší seriál by její naprosto šílená exhibice psycho-hysterickýho teroru snad dokázala i pohřbít. Ať se jedná o cokoliv, Winona reaguje zásadně ušeptaným roztřeseným hlasem, klepajícícími se končetinami a vykuleným pohledem. Horší přehrávání se jen tak nevidí. Jinak pro mě jeden z nejlepších seriálů poslední doby, a to hlavně díky skvěle budovanému napětí, fantastické hudbě a hlavně hereckým výkonům převážně dětí (sympatické děti! to se málokdy poštěstí!) a Millie Bobby Brown je jednoduše k sežrání, stejně jako Gaten Matarazzo nebo David Harbour. Pro mě to zakolísalo jen párkrát během druhé série, když se objevily podivný klišovitý postavy Mad Maxe a jejího ujetého přeprsklého bratra Billyho posedlého svou oholenou hrudí - obešlo by se to bez nich. Mám trochu obavy, s čím přijdou tvůrci ve třetí sérii a kam chtějí příběh dál vyvíjet, zatím ale naprostá spokojenost. (03.01.2019)