21 gramů

Film číslo 500 by měl být nejen kvalitní, ale i významný a něčím výjimečný. Film, na který se hned tak nezapomene. Říkal jsem si, že důstojný zástupce pro hodnocení č. 500 by mohlo být 21 gramů - a jako vždy jsem měl pravdu. ;-) Skvělí herci - především Naomi Watts, ale kupodivu ani Sean Penn, který není žádný můj oblíbenec, mi nevadil. A Benicio Del Toro mi připomněl Javiera Bardema z filmu Tahle země není pro starý, a to nejen kvůli fyzické podobě. Navíc i jejich role se poněkud lišily. Avšak motel umí oživit vzpomínky a navodit různé představy... Největším plusem filmu je ale jeho děj - fakt, že kvůli jedné tragédii propletené osudy několika lidí nejsou zobrazovány chronologicky, filmu ještě přidává na působivosti. Že Iñárritu zvolil tento způsob vyprávění, tak si ode mě nevyslouží pokárání za umělou samoúčelnost nebo zmatenou nepřehlednost. Ne, naopak - chválím ho, protože zápory na tomto snímku zkrátka nejsou. Navíc je dobré, že se film ve svém průběhu snad ještě zlepšuje. (09.04.2009)

Krasosmutnič Iňarritu nastavuje rozbité zrcadlo. A my se o ty střepy pořežeme, abychom zaslouženě krváceli, buleli a bylo nám to všechno líto. Prvotní fragmenty predikují intenzivní emoční prožitek, ale jak postupně přibývá slz i bolesti, mění se zprvu slibně rozehraná skládačka v chladnokrevný kalkul hnaný na efekt. Smrt, láska, náhody - všechno je totálně na hovno a při tom tak krásné a osudové... A ještě u toho můžete civět na bradavky Naomi Watts, fakt paráda. (28.07.2013)

Syrové drama, které vás uvnitř roztrhá, rozkouše a semele. A až vás vyplivne tak si teprve uvědomíte, že to není skutečnost, a půjdete se radovat ze svých životů. Ještě přece máte svých 21 gramů. Ińáritu natočil příběh tří rodin roztříštěný do střepů tragiky osudu. Bolestné a krvavé části osudů přitom rozsypal a promíchal tak, aby je v závěru spojilo jediné 21 gramů. (01.04.2008)

Celkem dlouho jsem se rozhodoval, jestli mám dát čtyři, nebo pět hvězdiček. Nakonec tedy dávám pět. Film, který se povedl Iñárrituovi natočit, je masivní. Blíží se ke konci jeko veliká skládačka. Jako by se stavěli puzzle, a až se dostavějí, vy uvidíte ten obraz. Nabízí ponurou a depresivní atmosféru. Velice dusnou. K tomu herecké výkony jedna báseň. Všichni tři herečtí představitelé mají letos nominaci na Oscara. Ale nejen ti jsou ve filmu skvělí. Jakákoliv malá rolička ve filmu je přesvědčivá. To se v každém filmu nevidí. Ten film váží víc, než 21 gramů. (08.02.2004)

Mal som v tom hokej. Možno som nechápavý ale toto bolo tak poprehadzované že pochybujem že tomu niekto pochopil hneď na prvý krát. Film celkovo ma dosť nudil, bol aj dosť dlhý a nevidím nič čo by som mohol pochváliť, snáď len Naomi Watts bola pekná. To je asi tak všetko. (30.08.2008)

Takže duša váži 21 gramov? Mňa tento film pripravil o 125 minút. Ale o tom film nikto nenatočí. (20.09.2009)

Droga pro náročného diváka. Příběh několika postav vyprávěný ve střípkách rozházených v časové ose. Od filmu nelze odbíhat na kafíčko, je to třeba pečlivě sledovat a skládat si onu mozaiku tragického příběhu. (16.06.2014)

Síla! V podstatě dokonalý film. Nádherná ukázka narativní kinematografie, kdy tvůrci očekávají spoluúčast diváka. A za to se mu štědře odmění zážitkem na celý život. (26.01.2020)

To, co Ińárritu nakousl v Amores Perros dovádí zde do dokonalosti. Na první pohled jakoby náhodně rozházené střípky rozbitého příběhu, jsou ale dokonale poskládanou mozaikou, která nám sice občas dovolí nahlédnout do budoucnosti (či přitomnosti?), ale vyvolá tím zároveň neuvěřitelně silnou zvědavost a trochu i obavy, jak budou vypadat dílky, které to vše spojí dohromady. Díky tomu je pouto mezi jednotlivými příběhy tak silné a daleko více intenzivní, než v prvním režisérově snímku. Silný zážitek podpořilo tentokrát i "známější" prostředí, a daleko osobnější a pro mne přístupnější postavy, než ty z mexických ulic. Díky, Alejandro! 10/10 (18.06.2007)

Časoprostorové skoky, kterými je Inarritu proslulý, jsou tentokrát obzvláště vypečené. Režisér se s divákem nebabrá a nechává umírat jednu postavu ve dvou scénách za sebou dvěma úplně jinými způsoby, aby ve třetí scéně naprosto zdravá capkala po městě. To všechno v prvních dvaceti minutách. Vypadá to, jako by Inarritu diváka zkoušel. Pokud po hodině neodejde od filmu, dostane jako satisfakci zpřítomnění, kdy časové skoky v podstatě zmizí a divák má šanci si uvědomit, co z toho, co předtím viděl byla minulost a co nejspíš budoucnost. Penn i Del Torro jsou ve svých rolích víc než vynikající. Třemi slovy: Silné, syrové, super. (14.03.2010)

Zajímavá myšlenka, hodně silný příběh, skvělé výkony herců (Naomi jsem věřila i každý nádech), ale i přesto bylo na mě zpracování až moc rozdrobené, což mi na celkovém dojmu tu jednu hvězdičku prostě ubírá. Některé scény fungovaly skvěle, byť neměly ani minutu, jinde to pak zase zbytečně vázlo a kvůli roztříštěnosti děje jsem se chvílemi nedokázala pořádně soustředit. (19.03.2010)

Spôsob, akým rozpráva príbehy Mexičan Alejandro González Iňárritu, sa rovná ozajstnému umeniu. Pre mňa určite. Od snímky ako Amores Perros, 21 gramov či Babel skrátka normálny jedinec neodíde a už tobôž pri nej nemôže zadriemať. Iňárritu vás drží v strehu. Vy jednoducho chcete vedieť, čo za príbeh sa to pred vašimi očami odvíja, čo sa za ním skrýva a ako dorazí do cieľa. V 21 gramoch tomu nie je inak. Hra s časovými rovinami, s niekoľkými udalosťami, ale hlavne: hra s pocitmi, ktoré prýštia zo scén a valcujú diváka. Tento film miluje, káže, plače, vysmieva sa, kričí, viní, túži (vrátiť čas, pomstiť sa, pochopiť pravidlá života, nájsť vyrovnanie...), ale nakoniec predovšetkým VERÍ, hlboko verí, a preto aj nádej nachádza. Ešte poklona za obsadenie- bez Penna, Wattsovej a Del Tora by toto zaručene nebolo týmto. Jeden z najemocionálnejších zážitkov z filmu. Komu poďakovať za tohto mazaného Mexičana??? (03.02.2008)

Z někdy srovnávané trojice mozaikových kompozic, kam patří ještě Magnolia a nově Crash, mě oslovil nejméně. Možná proto, že se tolik zabývá umíráním, možná proto, že si moje náročná dušička žádá emotivnější propojení scénáře, obrazu a hudby, možná jen proto, že to tak prostě je. A převracení časových rovin pokládám v tomhle případě za trochu samoúčelnou hru s divákem... (15.11.2006)

Neuvěřitelný příběh o tom, jak kuřák může mít štěstí, jak věřící může chybovat a jak v jedné vteřině můžeme přijít o celý život. Zezačátku jsem moc nechápala pointu, ale alespoň mne to nutilo dávat pozor a pečlivě se soustředit. (29.11.2007)

Výborne zahraná dráma s niekoľkými emocionálne skvelými scénami. A v deji sa dá ľahko orientovať aj napriek chaotickému vyrozprávaniu. (05.08.2010)

Každý deň sa niečo končí, niečo prekrásne sa končí. Každý deň sa niečo začína, niečo prekrásne sa začína... (18.09.2011)

Geniálne dielo, pri ktorom sami chcete, aby vám odhalilo viac. Geniálne herecké obsadenie mi tento film urobilo zaujímavým. Nie je to film o viacerých prepletených udalostiach, pri ktorých má každé naše konanie vplyv na iné, ale aj napriek tomu, že je to film o udalosti, ktorá zmenila život viacerým a tí to prežívali so všetkými dobrými aj zlými skutkami, tak ma fascinovala, bola veľmi uveriteľná. Taký ľudský film, aj keď neskončil najsprávnejšie a aj keď postavy nezvolili správnu cestu, čo mi prevažne vadí najmä kvôli odkazu, najmä kvôli výsledku, tak tu je akési zvláštne kúzlo, ktoré mi film aj s nedostatkami spravilo pozerateľným. Technika a postupy sú tu tiež svojské a ako emocionálne dielo to nebolo nič hysterické, šialené, bolo to umelecké dielo, ktoré napriek istej depresii, z ktorej sa kvôli prázdnote v dušiach silné postavy nevedia dostať, vyvinulo v niečo neobyčajné. Ani sám neviem presne slovami popísať, prečo to považujem za niečo neobyčajné, no možno rozhodol detail, slová o duši a 21 gramoch. (02.05.2013)

Lidská duše i život jsou někdy velmi křehké a jak se říká - cesty Páně jsou nevyzpytatelné.. Předhozené filmové puzzle jsem si dokázala poskládat, nicméně rušilo mě v prožitku přeskakování sem a tam, z jednoho příběhu do druhého a v čase.. Pochválit bych chtěla pánské obsazení - Sean Penn, co ten umí vyjádřit jedním pohledem, to se jen tak nevidí a Benicio Del Toro fantastický, věřila jsem mu každé slovo i slzu.. (15.02.2022)

Dvě hvězdičky myslím si dostačující. Sice je pěkné jak to vše na konec do sebe zapadne, ale v divákovi to nezanechá vůbec nic - alespoň v mém případě. Od půlky filmu jsem již věděl jak to dopadne, takže jsem mohl klidně vypnout film a ušetřil bych hodinu života. (15.03.2007)

Když jsem si po chvilce zvyknul na poněkud nesousledný a trochu matoucí (nikoliv zmatený, i když by se to na první pohled mohlo zdát) styl vyprávění (ani popořadě ani pozpátku), vyloupl se přede mnou neskutečně silný příběh o osudech tří lidí, které se nakonec vzájemně protnou. Stejně tak se nakonec protnou jednotlivé nahodile rozházené scény a příběh získá velice silný a působivý závěr. Je otázkou, jestli by ten film byl takový, kdyby si děj jel v normálním pořadí. Já si myslím, že ne, protože díky tomu, že jsme vždy dostali krátkou ochutnávku toho, co se stane později, získával film na napětí. (29.05.2009)