Zahradnictví: Rodinný přítel

Nevstoupíš dvakrát do téže řeky. 1) Zahradnictví se má k Pelíškům jako československé texasky značky Vinettou z roku 1967 k americkým blue jeans od Levi Strausse & Co. Nic na věci nemění, že autoři obou filmů jsou ti samí._____ 2) 1. filmový díl se jmenuje Rodinný přítel, 2. Dezertér a 3. Nápadník. K tomu Hřebejk: Měl to být film, pak televizní seriál a pak filmová trilogie, ke které Petra přesvědčil producent Viktor Tauš._____ V televizní verzi existuje šest dílů: 1. Tři sestry, 2. Rodinný přítel, 3. Salon Valentino, 4. Dezertér, 5. Nápadník, 6. Velké manévry._____ Názvy filmových a televizních dílů jsou na ČSFD smíchány dohromady, aniž je řečeno, co je film a co je televizní díl. Ostatně televizní díly své vlastní stránky nemají, ani dílo jako celek._____ Chvilku mi trvalo, než jsem se v tom zorientoval. Zajímavosti, které jsou často uváděny pro všechny díly najednou anebo odpovídají jinému dílu, svědčí o tom, že zmatek ve věci mají i diváci._____ 3) Pokud nebudu rozlišovat mezi jednotlivými díly (nemá to cenu), pak mohu souhrnně označit celé dílo za nudné, rozplizlé, pomalé s nijakými dialogy. Takový antipod k Pelíškům - to ale autoři očividně nezamýšleli._____ 4) Chvílemi je, pravda, znát, že tvůrci mají na víc. Zejména zakončení jednotlivých televizních dílů má většinou švih a některé scény si s pelíškovskou tradicí nijak nezadají (např. stříhání ženy sovětského důstojníka). Navzdory těmto ostrůvkům pozitivní deviace jsem se však při sledování nudil._____ 5) Jo a 31letý Ivan Lupták (nápadník Mirek) má moc pěkné tělo._____ 6) Výstižný koment: Marigold*. (05.12.2018)

Co k tomu napsat? Rozjezd filmové trilogie je přinejmenším rozpačitý. Něco je rozvyprávěno, ale nedovyprávěno, a obávám se, že se k tomu už ani nevrátíme, linie se objeví a zase zmizí, postavy se přetahují o to, která je víc nesympatická, se sestrami se ani moc neseznámíme, vztahy a situace jsou umělé, emoce chybí úplně. A nejedna scéna vypadá, že se odehrává na divadelních prknech. Po šesti letech od zatýkání manželů gestapem lékař a „rodinný přítěl“ hodí oko na Aničku Geislerovou (jako jedna z mála si zaslouží uznání), aby divák pochopil, že nějaká náklonnost mezi nimi je. První díl trilogie chce být rodinným dramatem, jenže mu chybí pořádný příběh, pořádné dialogy, dynamika, konflikt, tempo. Po slušném startu (zatýkání atp.) se ovšem desítky minut nic neděje, vše je natahované běda, plné prkenných promluv. Pak přijde předlouhá scéna o podříznutí husy nebo chlapík, co se projíždí po domě na koni. A já začínám kroutit hlavou. Jsme také svědky, kdy zaznívá (v dopise) archaická čeština, ale postavy mluví prakticky současnou mluvou. Sabina Remundová je sice agresivně otravná, na děj nemá žádný dopad, ale alespoň je nějaká. Což se nedá říct o Sokolovi, který jako dramatický herec absolutně selhává. Zájem o něj coby herce prostě dlouhodobě nechápu. Vedle sester hlavní postava, jeho rozloučení je přitom naprosto odfláknuté, absolutně bez emocí. Dvojice Hřebejk – Jarchovský trpí nespornou nevyvážeností své tvorby, nedokážu pochopit, že jednou dokonale potěší (Učitelka, Nevinnost – a to nepočítám ranou tvorbu), jindy šlápnou totálně vedle (Zakázané uvolnění, Svatá čtveřice – ač tady je v tom Jarchovský nevinně). Palec dolů. (08.10.2017)

Předem díky Cinemartu a čsfd za pozvání do Lucerny. Byl jsem v Lucerně poprvé a nádherný prostor. Teď k filmu: hlavně na to nechoďte s tím, že jdete na Pelíšky. S Pelíškama to nemá nic moc společného a celou stopáž budete přemýšlet, která postava je ta z Pelíšků, a stejně na nic nepřijdete. Film, i když má 130 minut, tak se toho zase tolik nedozvíte. Celou stopáž se řeší naprosto banální a nedůležité věci jako nekonečné scény při rozbalovaní dárků nebo čtení z knih. Některé scény a postavy byly ve filmu opravdu navíc, například postava Sabiny Remundové byla pro děj a celý film naprosto zbytečná. Zahraná nebyla vůbec špatně a patřila k tomu vtipnějšímu, ale bylo to moc na sílu. Scéna s koněm v baráku, nebo když Bedřiška jede za Jiřím a následně se vrací k vile a začne houkat po válce na sirénu je úplně mimo. Co se týče dětských herců, ve většině filmů, kde se objevují, tak trpím, ale tady to bylo naopak. Skvělý casting všech tří děcek. Z dospěláků fajn všechny tři sestry. Naopak mužské role trošku mimo. Sokol na drama zatím nemá, i když to nebylo tak špatné jak píšou někteří uživatelé, ale na takovou látku to chtělo někoho, kdo má s dramatem zkušenosti. Scénaristicky zoufalý mi přišel osud Jiřího. Celý film dostává nejvíce prostoru a pak se jen prostřednictvím voiceoveru loučíme. Chtělo to důstojnější rozloučení s postavou. Pochvala za masky, interiéry a exteriéry. Retro atmosféra vypadala reálně, a tím pádem se dá pochopit rozpočet kolem 100 mega za všechny tři díly. Shrnutí: ve 130 minutách se moc nedozvíte, stopáž vám bude připadat delší a docela se budete těšit na konec. Snad další dvě části nebudou takové scénaristické prázdno. (27.04.2017)

Je možné, že Zahradnictví: Rodinný přítel by nemělo být hodnoceno samostatně, ale pouze po zhlédnutí celé trilogie. Jelikož si nicméně na pokračování ještě několik měsíců počkáme, musím pouze poznamenat, že první díl je tak zapomenutelný a nevýrazný, že za měsíc budu mít problém vyjmenovat jedinou scénu, která mi utkvěla v paměti. Je to zkrátka jen takový dlouhý prolog k něčemu dalšímu, jehož nevýjimečnost podtrhávají i zbytečné natahované scény (Vánoce) a vyumělkované, nepřirozeně působící dialogy a monology (nevěra). (01.05.2017)